Odznak Českého svazu válečníků

[Altmann]

ODZNAK „ČESKÉHO SVAZU VÁLEČNÍKŮ“
ROMAN JEDLIČKA - LADISLAV F. SEDLÁK

Po roce 1918 v Československu, které bylo nástupnickým státem rakousko-uherské monarchie, byla Velká válka 1914-18 jako mocenský nástroj správně odsuzována a válka za osvobození vlasti a v našem případě boj legionářů na evropských bojištích vyzvednuta jako vzor statečnosti, patriotismu, který měl zcela ovládnout ideologii nového státu, přesvědčit občany, že svobodu si „Češi“ vybojovali sami, bez cizí pomoci.
Legionáři měli své spolky, organizace, pro raněné a zmrzačené legionáře bylo pamatováno i na pověstné „trafiky“, tj. sociální zabezpečení. Pro ostatní vojáky, kteří představovali přibližně 90% zmobilizovaných občanů (Češi, Moravané, Němci, Slezané) byla i prostá vzpomínka na padlé kamarády „tabu“.
Není naším cílem hodnotit situaci v ČSR v období let 1918-1938, ale tato necitlivá vládní politika se projevila již v roce 1938-39 v době tak zvané II. republiky, kdy se i u nás povoluje jednak nosit stará císařská vyznamenání získaná za statečnost v boji, ale objevuje se i snaha podchytit tyto bývalé vojáky do nějaké nepolitické organizace.
ČESKÝ SVAZ VÁLEČNÍKŮ (Tschechischer Kriegerbund) sdružoval zejména bývalé příslušníky rakousko-uherské armády. Organizace vznikla v roce 1940 ze Svazu vojáků z fronty a z části Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN), kde vedoucí ČSV - generál četnictva v. v. Otto Bláha - působil. Svaz se dělil do zemských organizací, jimž podléhala tzv. krajská vedení kamarádství. Každý jednotlivý spolek se nazýval Kamarádství a nalézal se v podstatě v každém větším městě. Jednotliví členové ČSV měli nařízeno se zdravit říšským pozdravem. Během války ČSV předkládal říšským orgánům návrhy, aby se bojů na východní frontě zúčastnily také české jednotky. Členem svazu byl i generál Alois Podhajský či generál František Kukačka a další vyšší důstojníci bývalé rakousko-uherské, ale i poválečné armády ČSR. V roce 1943 rezignoval dosavadní vedoucí Otto Bláha na post vedoucího a na jeho místo nastoupil divizní generál v. v. Robert Rychtrmoc. Oba vedoucí ČSV byli po válce odsouzeni k trestu smrti.

Popis odznaku:
Kulatý odznak je vertikálně proťatý obnaženým mečem, který v horní části má na příčce rukojeti meče letopočet 1914-1918. V dolní části hrot meče prochází obvodem kruhového odznaku. Ve střední části odznaku je vojenská přilba obklopena z obou stran snítky vavřínu. Ve zvýšeném mezikruží je česko-německý opis - v horní polovině TSCHECHISCHER KRIEGERBUND, v dolní ČESKÝ SVAZ VÁLEČNÍKŮ, oddělené od sebe po stranách pomlčkami (odznak nenese žádný ze symbolů nacistického Německa).
Zadní strana je výliskem a je zde napojena svislá jehlice k upevnění na oděv.
Odznak v této velikosti byl poměrně nepraktický a pro běžné nošení byla vyrobena miniaturka ve formě klopového zapichovacího odznaku.
Bohužel neznáme rozměry ani velkého odznaku ani miniatury.

I když založení veteránského spolku nemělo právní opodstatnění, jeho existence byla ze strany okupačních orgánu trpěna a byla to protektorátní vláda, která se snažila nejen tento spolek eliminovat. Tento spolek byl po válce tvrdě postihován a označen za kolaborantský, ale nikdo nedokázal ukázat na příčiny, kdy vojáci a důstojníci války, kteří vytrvali až do hořkého konce chtěli jen prostou satisfakci.
Organizace byla ihned po osvobození prohlášena za kolaborantskou, byla zrušena s odůvodněním, že jde o fašistickou skupinu vystupující proti zájmům lidu Československé republiky. Přední funkcionáři byli potrestáni a důstojnici v mnoha případech degradování či jinak šikanováni.
Jsme si vědomi toho, že ještě dnes je tato problematika živá a nejednoznačná. Bude jistě přínosné, pokud se nám podaří na toto téma otevřít diskuzi.

Poznámka:
Vstup gen. Aloise Podhajského do Svazu válečníků nebyl spontánní, přihlášku vyplnil až v roce 1942 a vymínil si, že bude jen prostým členem. Přesto se poválce o jeho lidské ponížení a zničení postarali jak komunisté, tak i lidé kolem Beneše a zdá se, že na přímý pokyn Beneše.

Verze pro potřebu stránek SFS. Vážné zájemce chceme upozornit, že v časopise Signum je připraveno podrobné povídání o odznaku i historii tohoto svazu. Článek bude připraven pravděpodobně v roce 2013 a tak zájemci o problematiku případně časopis Signum se mohou obrátit na Dr. Jedličku přímo, případně na Altmann.

Literatura:
1. Heinc, Z. – Kounovský, J. – Baumruk, V.: Vyznamenání z doby nesvobody 1939-1945. ČNS Praha 1999
2. Fučík, Josef: Generál Podhajský. Nakladatelství Paseka 2009
3. www.fronta.cz