Řád Jugoslávské koruny

[Altmann]

Odoslané: Po Nov 28, 2011 5:48 pm

Řád Jugoslávské koruny
Orden Jugoslavenske krune

Malá statečná srbská armáda dokázala v roce 1915 porazit Rakousko-Uherskou armádu, ale v dalším období podlehla spojeným vojskům Německa, Rakousko-Uherska a Bulharska.

Rozpad Rakouska-Uherska a statečný postoj Srbů ve válce to vše mělo za důsledek to, že poražené Srbsko se stává vítěznou stranou ve Velké válce 1914-1918. Malé Srbské království se připojením Chorvatska, Slovinska a dalších sporných území stává státem s vůdčími ambicemi na Balkánském poloostrově.

Království SHS (Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko) od roku 1920 zvažuje a uvažuje o založení všeobecně záslužného řádu, který by byl přijatelný jednak pro všechny národnosti země, ale zároveň aby byl přijatelný i v rámci jejich náboženského přesvědčení.

Království SHS v této době stále disponuje jen původními Srbským řády (Řád Karadjordje, řád Bílého Orla, řád Sv. Sávy), tedy řády, které jsou vlastní jen Srbům, kterých je však v novém království menšina.

Král a jeho ministři si byli vědomi, že je nutné sjednotit národy SHS a jednou z této možnosti bylo i založení všeobecně záslužného řádu.



V roce 1929 je schválena konečná podoba řádového klenotu, který má mít tvar kříže, který by vyhovoval katolickému obyvatelstvu Chorvatska a Slovinska, zároveň se tento kříž více podobá rozvinutému květu a to z důvodu, aby byl tvarově přijatelný pro muslimské obyvatele Bosny a Hercegoviny a řád také měl být jako kříž přijatelný pro pravoslavné Srby. Nic z toho se však nepovedlo a řád se stává velmi nepopulárním v celé zemi, neboť nesplnil očekávání vlastně nikoho, žádná společenská vrstva nebyla spokojena a řád se netěšil žádané pozornosti ani v zahraniční.


Řád Jugoslávské koruny založil král Alexandr I. Karadjordevič 5. dubna 1930 jako významný, všeobecně záslužný řád, který se měl udělovat za všeobecné zásluhy o královský dům, a především za zásluhy o Jugoslávii.


Řád byl rozdělen do pěti stupňů opět dle vzoru Čestné legie.

l. Velkokříž, klenot na velkostuze doplněný řádovou hvězdou

2. Velkodůstojník, klenot nošený na náhrdelní stuze a doplněný řádovou hvězdou, která je identická s hvězdou velkokříže, je jen menší

3. Komandér řádu, který se nosí na náhrdelní stuze (bez hvězdy)

4. Důstojník řádu, který se nosí na stuze náprsní, klenot řádu je menší, ale je zlacený

5. Rytíř řádu, klenot je pouze stříbrný, nezlacený a nosí se na trojúhelníkové stuze


Řádový klenot 1 - 3. stupně má stejnou velikost.

První vydání řádu Jugoslávské koruny je bez zeleného věnečku v převýšení klenotu. Tato ražba však byla silně kritizovaná jako nehezká. Proto již 15. listopadu 1930 je zákonem doplněn statut řádu a do převýšení klenotu je vložen zeleně smaltovaný věneček na kterém je závěsné souško.


Řádový klenot je tvořený stříbrným křížem, kde každé rameno má pět bíle smaltovaných paprsků na konci ramene zakončených kuličkou. Na horním rameni kříže tato kulička tvoří závěsné ouško. Na střední medailonu kříže je položena na červeně smaltovaném podkladě Jugoslávská královská koruna. Řádový klenot je převýšený zeleně smaltovaným věnečkem z dubových listů. Mezi bílými rameny kříže prochází, zeleně smaltovaný věnec. (viz obrázek)

Zadní strana je stejná jako strana přední. Středový monogram nese šifru zakladatele, krále Alexandra I. (A 1) a dále datum 3. 10. 1929. Toto je datum vyhlášení království Jugoslávie (bývalé království SHS).

Stuha je ve všech případech hedvábná a tmavomodrá (švestkově modrá).

1. Klenot 1. třídy má rozměr 76 x 55,3mm. Řádová hvězda velkokříže 86,7 x 87,6mm. Velkostuha o šířce 100mm. Výrobce : HUGUENIN FRERES a CO. Medailleurs LE LOCLE Suisse.

2. II. třída (velkodůstojník), klenot o rozměru 76 x 55,3mm. Menší hvězda o rozměru 75,0 x 74,7mm. Stuha náhrdelní, šířka 55mm.

3. III. řádová třída (komander) se nachází v rozměru kříže 75,6 x 53,3mm, ale známe i rozměry další, např. 75,5 x 54,8mm, 76,3 x 55mm. Stuha je široká 40mm.

4. IV. řádová třída (důstojník), kříže je stříbrný, zlacený. Velikost kříže je opět kolísavá dle jednotlivých výrobců :
Huguenin : 57,8 x 43,9mm
Kovnica Sorlini Varaždin : 58,1 x 42,7mm.

5. řádová třída (důstojník) klenot řádu je stejně velký jako i řádové stupně důstojník. V tomto případě však již kříž není zlacený.

Řad Jugoslávské koruny nikdy nebyl doplněn meči a nikdy nebyl zavěšen na válečné (červené) stuze.

Literatura :
Boris Pristner : Odlikovanja ( vyznamenání ). Záhřeb 1984
Pavel Car, Tomislav Muhič : Serbische und Jugoslawische Orden und Ehrenzeichen von 1859 bis 1941

http://orden.stojanovic.ch/yu-crown.html

[Altmann]

Odoslané: St Nov 30, 2011 2:45 pm


Řád Jugoslávské koruny (2)

Řád Jugoslávské koruny je jediným vysokým vyznamenáním, založeným mezi dvěmi světovými válkami v královské Jugoslávii.
Království Srbů,Chorvatů a Slovinců je dnem 9. listopadu roku 1929 přejmenováno na Královskou Jugoslávii. Tato snaha pokrokového krále, podporovaného intelektuály však neuspokojila nikoho a nový název byl neoblíbený, až koncem dvacátého století zcela mizí z povědomí i Evropanů.
Král Alexandr I. dne 5. dubna roku 1930 zakládá řád, který má ve stanovách zakotveno, že je založen z důvodů odměnit občany země za osvobození země, za jednotu země, za zásluhy o královskou Jugoslávii, krále a vlast. Řád je založen a koncipován dle vzoru francouzského řádu Čestné legie a to např. i v tom,že řádový klenot je zavěšen na jednobarevné (tmavě modré) stuze. Péči o tento řád byl pověřen Dordo Čarapič, kancléř královských řádů v královské Jugoslávii.



královská koruna


Řádový klenot je popsán v úvodním článku.
Mezi hlavními výrobci řádu se řadí Švýcarská firma „Bratři Huguenin“, ale také domácí výrobce, známá výrobní dílna „ Frana Sorlinija z Varaždína“. Mezi řádovými klenoty jsou opravdu nepatrné rozdíly v kvalitě provedení a rozeznat jednotlivé výrobce bez porovnán jednotlivých exemplářů je téměř nemožné.
Švýcarská firma Huguenin řádové dekorace vyráběla až do roku 1941, tedy do samotného rozpadu královské Jugoslávie. Řádové klenoty jsou velmi dobře vyrobeny, pečlivě smaltované. Předávali se v tmavě modrých etujích. Na víčku etuje je vždy v latince nápis:
JUGOSLOVENSKÁ KRUNA I.-V.
Na vnitřní straně víčka je modrým písmeno logo výrobce.
Výrobce (Fran Sorliny) zde jde opět o krabičku, či etuji tmavě modré barvy a na vnitřní stran víčka je nápis:
„ Konica Sorlini Varaždin“

Existuje však i výrobce a ani srbští faleristé nejsou jistí zda nejde pouze o výrobce etuji. Tato pro nás neznámá etuje či neznámý výrobce má na vnitřním víčku nápis:
„Официрона Задруга Београд“



Návrh-neprijatý



Řád měl svoji hiaerchií a např. řád Jugoslávské koruny V. stupně se nosil před řádem Sv. Sávy IV.stupně.

DEKRETY:
Jako každý srbský či Jugoslávský řád je tento zde popisovaný řád doplněn vždy nádherným dekretem, který je podepsán králem:
- Alexandar I. Kralj Jugoslavije
- Královští náměstci ve jménu Petzra II.( Karadorděviče) krále Jugoslávie ( 1934-1941)

Dekrety z období Královské Jugoslávie po roce 1939 jsou již sice poněkud méně honosné, ale stále velmi pěkné a zajímavé. V knize pánu Cara a Muhiče je představen dekret z roku 1941 udělený dr.Konstantinu Delijanisu, statečnému lékaři, který se vyznamenal v průběhu válečných let 1912-1919.

Je celkem zajímavé, že v Československu byl řád udělován řídce i když byl určen jako řádová dekorace k ocenění diplomatických služeb. U nás byl oblíbený řád Sv. Sávy a jedno z posledních udělení je podchyceno v soukromé sbírce z počátku roku 1941. Jde o vyznamenání velitele hasičského sboru v tehdy již Protektorátu Čechy a Morava a řád byl udělen v III. stupni.

Mezi nositele tohoto řádu I. stupně se řadí mimo jiné i generál Krejčí a generál Vojcechovský.

II. třídu tohoto řádu obdržela řada československých generálů, z nejznámějších je generál Sergej Ingr a generál Rudolf Viest, generál Vojtěch Luža a mnoho dalších vysokých armádních důstojníků.