Das Coburger Abzeichen

[Altmann]

Das Coburger Abzeichen
Koburger Ehrenzeichen

Dne 14. října 1922 se budoucí vůdce strany a celého Německa Adolf Hitler osobně vedl 600 - 800 členů "SA" z Mnichova a dalších okolních bavorských měst zvláštním vlakem do Coburgu na víkendovou akci. Coburg byl známým městem, kde docházelo k místním bitkám mezi komunisty a příslušníky "SA". Konečná akce, první vítězství nacistů patřilo příslušníkům "SA" Později byl den označen jako Deutscher Tag v Coburgu (Německý den v Coburgu).

Později, 14. října 1932 nařídil Hitler zřídit zvláštní odznak, jako vzpomínku na tuto "bojovou" akci. Trval osobně na tom, aby tento boj, ( přesněji by to mělo být bitka mezi levici a nácky) který proběhl 14. října 1922 byl stálou připomínkou této hanebnosti. Bylo to těsně před tím, než se Hitler v lednu 1933 dostal k moci.
Čestný odznak byl navržen Louisem Walterem a upraven Hitlerem. Odznak byl široký 40 mm a vysoký 54 mm.
Byl vyroben z bronzu a měl obnažený meč umístěný špičkou dolů přes znázornění svastiky v oválném věnci. Na vrcholu věnec byl hrad Coburg a okolí s vesnicí. Na věnci je viditelný nápis:
MIT HITLER IN COBURG 1922-1932 (S Hitlerem v Coburgu 1922-1932).

V listopadu 1936 se v tisku objevilo nové nařízení k udělováním řádu a vyznamenání III. říše.Nejvyšší vyznamenání stranického charakteru (NSDAP) jsou zde uvedeny v následujícím pořadí:
1. Das Coburger Abzeichen
2. Odznak strany Norimberk (Norimberk) z roku 1929
3. Odznak SA Treffen v Brunswicku 1931
4. Zlatý odznak strany NSDAP
5. Řád Krve

Mnichovská společnost Deschler také vyrobila stříbrné odznaky s karmínově červenou svastikou. Jsou známy pouze dva originální odznaky. Odznak byl následně udělen (In memorián) Heinrichovi Bauschenovi z Duisburgu, který byl zavražděn v roce 1929. Další odznak měl být udělen paní Therese Esslinger z Mnichova.

Dne 1. srpna 1939 Reichsfuhrer-SS Heinrich Himmler prohlásil, že každý člen SS (ať už je poddůstojník nebo důstojník), kterému byl udělen odznak Coburg, má právo nosit prsten Totenkopf . Problém byl v tom, že udělení odznaku nebylo uvedeno v osobních spisech ale ani v žádném záznamu. Byl tedy problém prokázat konkrétní udělení odznaku( konkrétní osobě). Hilmer, jakožto nejvýše postavený soudruh v hierarchii strany k tomuto měl právo. Hovoříme tedy o stranickém odznaku, který nelze považovat za státní vyznamenání.

Odznak se ani po roce 1957 nesměl na veřejnosti nosit na oděvu.

Nelze jednoznačně říci ,že všechny dekorace III. říše po odstranění svastiky bylo povoleno nosit. Výjimkou jsou dekorace a odznaky NSDAP. Zde viz: Ordensgesetz

Ordensgesetz je platný na celostátní úrovni od 3. října 1990, přičemž smlouva o sjednocení (příloha 1, kapitola 11, předmět A, oddíl 11, č. 2 (vyhláška o sjednocování)) stanoví: Dekorace udělené Německou demokratickou republikou pokračují nebo je možné s nimi pracovat, pokud to neporuší veřejný pořádek ( i mravy) Spolkové republiky Německo. Totéž platí pro zahraniční ocenění schválené Německou demokratickou republikou a určené l viditelnému nošení. Jde např. o zahraniční vyznamenání bývalých socialistický států.

Literatura:
Jürgen Erdmann: Coburg, Bavorsko a Reich 1918 - 1923 . Druckhaus a Vesteverlag A. Rossteutscher, Coburg 1969.
Iniciativa Stadtmuseum Coburg e. V.: V předstihu ve špatný čas. Coburg a vzestup nacionálního socialismu v Německu. Coburg 2004, ISBN 3-9808006-3-6 .
Klaus D. Patzwall : Coburský odznak čest NSDAP. Patzwall, Norderstedt 1994. (Militaria Extra, 2. vydání).

[Altmann]

Ukázka: Odznaky stažené z obchodních aukcí:

Stříbrné odznaky s červeným smaltem jsou kopie

[Altmann]

V tomto případě jde o "pouhý" odznak, ale tato akce byla první a vítěznou akci nacistické strany. Byla to sprostá banda soudruhů, kteří po celou dobu, kdy vládl Hitler si dokázali připisovat své zásluhy. Odznak se objevoval na okrasných talířích. Vyráběl se a nosil i malý či miniaturní odznak, který nebylo povoleno vyrábět a nosit. Odznak se mohl nosit je ve své původní velikosti. Vzácně se objevuje odznak ve stříbře. Jediné co je zajímavé, že jen málo těchto "bijců" se dobrovolně hlásilo k armádě na východní frontě. Bohužel, ještě v padesátých letech se několik nositelů odznaku objevuje v řadách policie NSR.

[Altmann]

Na přiloženém obrázku sami vidíte jakou cenu odznak má. Jde o částku 1000 - 3500. Dle kvality, posouzení originality atd.