Tankový bojový odznak-Panzer-Kampfabzeichen

[Altmann]

Tankový bojový odznak
Panzer-Kampfabzeichen

Historie německých tankových jednotek začíná relativně pozdě koncem války v roce 1918, ale několik německých důstojníku si uvědomilo možnosti této nové zbraně. Německé tanky zahajuji svoji bojovou kariéru ve španělské občanské válce (1936-39). I když chceme hovořit pouze o odznaku pro příslušníky tankových jednotek, bude dobré se zmínit i o tom faktu, že budoucí německá tanková elita se školila v tehdejším Sovětském svazu a to konkretně v tankovém učilišti v Kazani. Na toto téma by se však nechalo napsat několik knih.( a také jich napsáno bylo)
Podrobnosti ZDE:
http://nassmer.blogspot.cz/2010/09/hans ... tivni.html


Německé tankové jednotky prokázali svoji údernou sílu již v polské kampani roku 1939, ale především ve válce proti Francii, Belgii a Holandsku v květnu roku 1940. Posádky tanků procházeli náročným výcvikem, který kladl důraz na bojové podmínky a možnosti každého tankového velitele, statečnost v boji, samostatné rozhodování, smělost v akci a zničení nepřítele. Válka ve Francii je nepřekonaná ukázka dokonalého výcviku a správného taktického, ale především strategického nasazení vyšších tankových útvarů. Jistě i proto, ještě v průběhu „západního tažení“ rozhodl tehdejší velitel armády generál von Brauchitsch- (Generaloberst von Brauchitsch (Oberbefehlshaber des Heeres) „s požehnáním Hitlera „ o založení viditelně nošeného odznaku pro příslušníky tankových a mechanizovaných jednotek.

Odznaky jsou založeny v tomto pořadí:
20. prosince 1939 (ve stříbře)
1 června 1940 (z bronzu)

Pokračující válka v Rusku (SSSR) si vynutila tak jak známe i u dalších odznaků rozšířit tyto dekorace do stupňů a k tomu dochází:
22. června 1943 (s číslem)

V německé literatuře (dr. Klietmann) se píše:
- Výnosem Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera ze dne 1. června roku 1940 se zakládá Tankový bojový odznak v bronzu, který je určený pro příslušníky německých tankových jednotek (divizí, samostatných pluků atd.)
- Pro příslušníky motostřeleckých jednotek, které známe jako tankové granátníky
- Pro příslušníky tankových dílen, pro příslušníky zdravotnického personálu (kteří spadali pod velení těchto jednotek) a kteří se starali o raněné v přední linii, tedy v působnosti bojových akcí.

Výnos OKH platný od 1. prosince 1944:

"Jednotky, které jsou vybaveny těmito zbraněmi tanků:
Jagdpanzer 38, Jagdpanzer IV, Jagdpanther, Jagdtiger, StuG III a IV jsou oceňovány Tankovým bojovým odznakem ve stříbře. Zbývající jednotky obdrží Tankový bojový odznak v bronzu.“

Návrh tankového odznaku je výtečná práce nám již známého německého grafika, kterým byl Wilhelm Ernst Peekhaus

Popis tankového odznaku:

Avers:
Odznak má podobu věnce z dubových ratolestí o rozměru 42 x 62 mm. Vlastní věnec má šířku 7mm a v dolní části je převázaný stuhou či lanem a v horní části je věnec uzavřený říšskou orlicí, která v pařátech drží hákový kříž. Ve střední části odznak je znázorněn německý tank typu Panter III., který svým levým pásem zasahuje do dubového věnce.Tank je znázorněn v pohybu na travnaté ploše.

Revers:
Rubní strana je hladká, u některých exemplářů mírně vypouklá. K upevnění na uniformu či kombinézu tankisty slouží spona či upínací jehlice. Na některých exemplářích je logo či značka výrobce.

První tankové odznaky jsou vyrobeny pečlivě z barevného kovu a patinovány do barvy starého stříbra, ale později již jde jen o nám známý klasický kov, který nazýváme „kriegsmetall“ Jde o slitinu zinku, která je vždy upravena patinováním do patřičné (předepsané) brvy kovu.

Pro možnost udělení odznaku je opět předepsaná cela řada podmínek, který měl v evidenci velitel roty, zpracované podklady služebním postupem předával svému nadřízenému. Na udělení odznaku, po kontrole a schválení podkladů mohl odznak udělit důstojník při funkčním zařazení velitele divize, nebo samostatného bojového seskupení, případně samostatného tankového praporu.

Počty udělení:
Použiji i já počty, které uvádí dr. Klietmann a další němečtí faleristé a badatelé:
Tankové odznaky ve stříbře 22 000 kusů
Tankové odznaky v bronzu 12 600 kusů

[Altmann]

Pokračující válka především na východní frontě (SSSR) jsou asi tou hlavní příčinou členění tankového odznaku do vyšších stupňů či tříd.
Výnosem Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera dochází dne 22. června 1943 rozčlenění odznaku o další čtyři stupně:

Tankový bojový odznak 2.stupně s číslem „25“
Tankový bojový odznak 3.stupně s číslem „50“
Tankový bojový odznak 4.stupně s číslem „75“
Tankový bojový odznak 5. stupně s číslem“100“

Všechny tyto odznaky (téměř všechny) jsou sice vyrobeny ze slitiny zinku, jsou upraveny zlacením a stříbřením a jsou vyrobeny s vysokou precizností.
Pro rozlišení odznaku jsou zde uvedeny rozměry pro tankové odznaky:

61 x 42 mm (Tankový odznak ve stříbře nebo bronzu)
48 x 62 mm (Tankový odznak s číslem 25 a 50)
51 x 60 mm (Tankový odznak s číslem 75 a 100)

Tankové odznaky jsou na první pohled téměř stejné, ale na několik detailů upozorníme. Jde o velikost odznaku, odznak je složený ze dvou přesně vyrobených kusů a spojen nýty, které vidíme na zadní straně.V dolní části, kde je věnec z dubových listů svázán je v tomto případě malý čtverec s číslici (25,50). V dolní části odznaku je zřetelné, že tank je v pohybu a svými pásy drtí nepřátelský zákop. Mohutnější silueta tanku představuje tank typu Panzer IV.
Zadní strana je mírně prohnutá, jsou zde viditelné dva nýty spojující věnec s tankem naloženým na přední straně tankového odznaku.

Základní podmínky pro udělení odznaku“25“

- účast na 25 tankových útocích proti nepříteli případně 15 měsíční nepřetržité nasazení na frontě

Základní podmínky pro udělení odznaku „50“
- účast na 50 tankových útocích proti nepříteli případně 15 měsíční nepřetržité nasazení na frontě v bojovém úseku

Při zranění či mimořádné bojové akci spojené s projevem statečnosti hraničící s obětováním života se podmínky pro udělení odznaku upravuji, ale vždy jen na základě rozhodnutí velícího důstojníka. Je znám příklad, kdy bojová osádka sama chránila dva poškozené stihače tanků před přímým útokem ruských tanků a pěchoty.

[Altmann]

Tankový odznak s číslem „75“ a „100“

Tankový odznak je opět na první pohled téměř totožný s odznaky s číslem „25 a 50“, ale velikost odznaku je uváděna rozměrem 5l x 60mm. Mohutný dubový věnec je plastický, má dvě řady na sobě naložených dubových listů se žaludy.Ve spodní části tohoto odznaku je opět v rámečku číslovka (75,100) a při okraji rámečku jsou dva větší dubové listy. V horní části odznaku je opět říšská orlice s hákovým křížem. Ve střední části tanku je mohutná silueta německého tanku označovaného jako Panzer IV.

Revers:
Zadní straně je mírně profilovaná, vidíme nýtky, kterými je upevněn vlastní tank na dubovém věnci. Dále je zde spona či jehlice k upevnění na stejnokroj. Odznak je vyrobený z jemné slitiny zinku(krigsmetall) a jde o velmi kvalitní provedení této mimořádné tankové spony, která je v originálu velmi vzácná.

Umělecký návrh opět pochází od grafika a malíře, kterým byl známý Wilhelm Ernst Peekhaus z Berlína a první odznaky vyrobila berlínská firma CE Juncker.

Základní podmínka pro udělení odznaku „75“ byla účast na nejméně 60 bojových akcích (tankových útoků) proti nepříteli. V případě zranění bylo přihlédnuto k okolnostem a daným kritérium.


Tanková spona (odznak 5.stupně s číslem „100“) se vyráběl ve většině případů z bronzu ( alespoň tak to uvádí dr. Klietmann), ale přesto existuje krásné provedení odznaku ve slitině zinku s velmi pěknou úpravou povrchu a to zlacením a stříbřením. Všechny originály mají zlato částečně otřelé, což je ale spíše výraz originality a není tedy na škodu. Odznak je proveden velmi kvalitně a mnohdy se vyrovná privátním odznakům vyrobeným na zakázku.

Odznak je identický s tankovým odznakem, který jsme si popsali a upřesnili s číslem „75“

Předpokladem k udělení odznaku s číslem „100“ byla účast na nejméně 76 tankových útocích, tedy přímého střetu s nepřátelskými tanky. Při zranění či invaliditě se podmínky individuelně upravili či přesněji bylo přihlédnuto ke zranění a statečnosti vojáka či důstojníka. Odznak mohl (ale nemusel) být udělen i za nepřetržitý boj v první linii po dobu nejméně 60 dní.

K tankovému odznaku (tankové sponě) vždy náleží potvrzující dekret a zápis do osobních dokladů vojáka. Odznaky se udělovali v etuji, ale i v papírovém sáčku. K odznaku patří opět dvě miniaturky o velikosti 9mm k nošení na jehle a 16 mm. Tato miniaturka byla určena k nošení společně s dalšími dekoracemi na řádovém řetízku.




Literatura:
1 "Deutsche Kriegsauszeichnungen 1939-1945 Heer - Waffen-SS - Polizei" von Rolf Michaelis -
2 "Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann
3 „Pour le Mérite und Tapferkeit“ von Kurt-G. Klietmann


http://www.panzer-archiv.de/content/personen.php?id=2
http://de.wikipedia.org/wiki/Otto_Carius