Rettungsmedaille (1933)
Medaile Za záchranu 1933
Medaile Za záchranu byla v III.říši založena či obnovena výnosem tehdejšího říšského prezidenta Paula von Hindenburg dne 22. června 1933 Problematika medaile je uvedena v Zákonech o titulech a řádech ze 7. dubna 1933.Bylo rozhodnuto, že medaili může udělit pouze prezident a z toho důvodů další země nesměli založit obdobnou dekoraci. Autorem medaile je sochař Hermann Müller-Erfurt .
Dnem 10.července 1937 jsou však stanovy této medaile přepracovány podle požadavku „Vůdce“ Adolfa Hitlera a medaile je určena především za záchranu lidského života.
Medaile o průměru 25,5mm má váhu 7,92g. Dalším typem dekorace pak je opět velká medaile udělovaná v darovací etuji, která není určena k viditelnému nošení. Tato medaile má průměr 50mm
Ve stanovách je precizováno za co a jak lze tuto medaili udělit. Vycházíme z § 3 zákona o titulech, řádech a vyznamenání, červenec 1937.
- medaile se neuděluje automaticky za prostou záchranu jednoho života, vždy je nutno zkoumat další okolnosti, zda záchrance byl sám v ohrožení života, zda zachránil skupinu lidí či pomohl k záchraně větší skupině lidí. Tedy podmínky velmi přísné.
- Pro záchranáře platí zásada, že i za další záchranné akce, kde by si zasloužil tuto medaili se musí spokojit s jediným vyznamenáním. Medaile se tedy uděluje pouze jedenkráte. To však neznamená, že na základě hrdinského činu, spojeného se záchranou života nemůže být oceněn dalším vyznamenáním
- Při hodnocení samotné záchranné akce se přihlíží i k tomu, zda dotyčný akci velel a byla to jeho povinnost. V tomto případě nemá nárok na udělení medaile
- Medaile za záchranu se uděluje bez ohledu na věk záchranáře
- Ve stanovách této medaile je i poznámka k udělení dekorace cizincům,což je v kompetenci pověřeného orgány Ministerstva zahraničních věcí
- Pokud je medaile udělena, stává se majetkem záchranáře a po smrti se nevrací, zůstává v majetku rodiny
Berchtesgaden, 10 Července 1937, Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler Říšský ministr vnitra Frick.
V další části jsou jednotlivé body s německou preciznosti rozpracovány.
Při udělení medaile se hrdinský čin využije pro propagaci v tisku,ale záchranář může obdržet i finanční odměnu. Každý takový čin je nutno řešit okamžitě a bez prodlení.
V době války se poněkud mění postavení medaile. Hodnotí se např. i záchrana raněných pod palbou nepřítele. Záchrana osob z vybombardovaných domů. Zde je záchranáři udělován ve většině případů záslužný kříž II. třídy 1939,pokud má již Železný kříž, může obdržet Záslužný kříž I. třídy 1939. Ve válečném období od roku 1943/44 se za záchranu z ohrožení preferuji především tato vyznamenání a samotné vyznamenání medailí ustupuje do pozadí.
Popis dekorace:
Avers:
Medaile je vyrobena ze stříbra a má oboustranně zvýšený okraj. V ploše medaile je rozkřídlená orlice, která ma na středovém štítku symboliku říše, to jest svastiku.
Revers:
Na zadní straně při okraji je uzavřený širší plastický dubový věnec. Ve volné ploše je ve čtyřech řádcích klasický nápis:
„FÜR -/- RETTUNG -/- AUS -/- GEFAHR“
( Za záchranu v nebezpečí)
V horní části medaile je malé pevné ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.
Stuha:
Medaile byla nošena na oranžové, bílé lemované stuze na levé straně hrudi, jde tedy o stuhu, která je používaná již od roku 1833.
Medaile byla předávaná v etuji s udělovacím dekretem. Po roce 1957 jsou tyto medaile (bez svastiky) nošeny jako platné státní vyznamenání.
viewtopic.php?f=185&t=1955
• Heinrich Doehle: Die Auszeichnungen des Grossdeutschen Reichs. Berlin 1945.
• Jörg Nimmergut: Deutsche Orden und Ehrenzeichen bis 1945. Band 4. Württemberg II – Deutsches Reich. Zentralstelle für wissenschaftliche Ordenskunde, München 2001,