Ehrenzeichen für deutsche Volkspflege
Čestná dekorace za péči o německý lid
Čestná dekorace za péči o německý lid byla založena ke dni 1.května 1939 nařízením (dekretem) Adolfa Hitlera. V úvodu této směrnice je i zdůvodnění, že toto vyznamenání se zřizuje a uděluje za úspěchy v oblasti veřejné sociální péče o německý lid, zimní humanitární pomoc, za péči o nemocné a raněné jak v době míru tak i ve válce, za péči o zahraniční krajany německé národnosti. Zároveň je zde zdůrazněno, že od tohoto data (1.květen 1939) již nesmí být udělovány dekorace Německého Červeného kříže.
Celý statut či stanovy nesou jména nejvyšších funkcionářů strany:
Rudolfa Hesse , Wilhelm Frick , Franz Seldte , Joseph Goebbels , Joachim von Ribbentrop , Wilhelm Keitel a šéf prezidentské kanceláře Dr. Otto Meissner .
Pokud bychom se podrobně zajímali dekoracemi Červeného kříže, uvidíme sami, že se téměř nic nemění, ale u tohoto vyznamenání, které má všechny atributy řádové dekorace nehovoříme o řádu a nikde není použito slovo Červený kříž.
Ve stanovách je zdůrazněno, že vyznamenání člení do stupňů, které se uděluji na základě skutečné a prokazatelné zásluze spojené např. se záchranou života.
Členění jednotlivých stupňů jsem ponechal v originále, ale každý stupeň si zde v překladu popíšeme. Snad je nutno zdůraznit, že I. stupeň vyznamenání mohl být udělen s brilianty, což si i ukážeme.
1. das Ehrenzeichen für deutsche Volkspflege I. Stufe (vierstrahlieger Bruststern als Sonderstufe)
2. das Ehrenzeichen für deutsche Volkspflege I. Stufe (Halsdekoration)- náhrdelní dekorace
3. das Ehrenzeichen für deutsche Volkspflege II. Stufe (Steckkreuz)- připínací kříž
4. das Ehrenzeichen für deutsche Volkspflege III. Stufe (Bandorden)- kříž na náprsní stuze
5. die Medaille für deutsche Volkspflege - klasická medaile
Zajímavé nařízení či povolení je to, že k medailí a dekoraci na stuze, nošené na hrudi na stuhu bylo možno připnout zkřížené meče (pouze u medaile a na dekorace nošené na stuze na prsou)
Popis vyznamenání:
Vlastní dekorace má podobu kříže (v německé literatuře uvádějí tvar Baltského kříže), v jehož středu je naložena říšská orlice, černě smaltovaná držící v pařátech ve zlatém věnečku z dubových listů svastiku. Kříž je vyroben dle návrhu profesora Richarda Kleina. Stuha je červená s bílými pruhy při okraji.
- stupeň, náhrdelní dekorace o velikosti 52x56 mm nošený na náhrdelní stuze.
- další stupeň vyznamenání byl kříž o stejné velikosti 52 mm ((Steckkreuz), upevnění pomoci spony na uniformy či civilním oděvu.
- tento stupeň je o něco menší o velikosti 40 mm, se nosí na náprsní stuze o šířce 30 mm, případně na stuze složené do mašle.
. poslední stupeň tohoto vyznamenání je medaile o průměru 40 mm stuha šířka 30 mm. Medaile se nosí i na stuze složené do klasické dámské mašle.
Ve stanovách je upřesněno, že pokud bude německý občan poctěn vyšším stupněm, je povinen nižší stupeň vyznamenání vrátit. V případě smrti při výkonu služby se vyznamenání jako čestná upomínka ponechá v rodině vyznamenaného.
Po skončení válečných operací byl kříž či medaile nošené bez symboliky a od roku 1957 existuje zákon, který povoluje nošení všech řádových stupňů, ale bez svastiky.
Existuje návaznost ka dekorace Červeného kříže typu 1937-1939, který máme zpracovaný ZDE:
viewtopic.php?f=122&t=3119
Vyznamenání s brilianty obdržela např. manželka maršála Antonescu (Rumunsko). Vyššími stupni tohoto vyznamenání se pyšnili především straničtí funkcionáři a rádi tak dávali najevo, že blaho německého lidu je jim nad vše ostatní.
http://www.gotavapen.se/gota/badges/57or/lag1957.htm