Erinnerungsmedaille „20 Jahre Kampfgruppen der Arbeiterklass

[Altmann]

Erinnerungsmedaille „20 Jahre Kampfgruppen der Arbeiterklasse
Pamětní medaile 20. let dělnických bojových družin

Pamětní medaile založena 31. ledna 1973 vydaná k dvacátému výročí založení bojových oddílů dělnické třídy Německé demokratické republiky byla udělena v roce 1973 Erichu Mielkemu, který byl v této době na funkci ministra státní bezpečnosti a je tedy možné, že o založení medaile se zasloužil především on, z titulu své funkce a byl proto také jedním z prvních nositelů.

Avers:
Medaile má oboustranně lehce zvýšený okraj. Ve středu plochy medaile je postava příslušníka bojové skupiny v uniformě s přilbou na hlavě a se samopalem (Kalašnikov - AK 47) šikmo na prsou.Při okraji je nápis: 20 JAHRE KAMPFGRUPPEN DER ARBEITERKLASSE.

REVERS:
Na zadní straně, při okraji je vavřínový věnec, ve středu plochy je státní znak Německé demokratické republiky a kolem znaku je nápis:
FÜR DEN SCHUTZ DER ARBEITER-UND-BAUERN-MACHT

Medaile se nosila červené stuze, klasické kolodce NDR. Pokud se při služební činnosti na uniformně či oděvu nosí malá stuha(spona) je na ní umístěna malá kovová miniaturka.

Kampfgruppen der Arbeiterklasse" byla ozbrojenou polovojenskou organizací skládající se z dělníků, jejichž prostřednictvím se jejich moc projevila. Členové této vojenské jednotky byli většinou muži a několik žen, kteří pracovali ve státních podnicích, vládních institucích, zemědělských výrobních družstvech, univerzitách a vysokých školách. Obvykle se v pátek nebo v víkendu - a několikrát do roka - zúčastnili vojenských cvičení a pochodovali v uniformě. Asi 60% z nich bylo členy SED. Vedoucí pozice byly určeny pouze členy strany. Kampfgruppen byl mobilizován na podporu německé lidové policie. Jednotky byly pod velením vedení strany SED.

Liteeratura:
Klaus H. Feder, Uta Feder, Auszeichnungen im Ministerium für Staatssicherheit der DDR, Feder Verlag Rosenheim 1996,

[Altmann]

Je pravda, že tato polovojenská organizace se podobá našim Lidovým milicím. Ale je to pohled letmý i laický. Němci nic nedělají jen jako. Tito lidé se zbraní v ruce brali svoji funkci naprosto vážně. Pravidelně absolvovali svá cvičení a byli ochotni bránit svěřené úseky až do trpkého konce. SED je v klidu mohla kdykoliv nasadit proti protestujícím mladým lidem. Starší ročníky pamatovali válku, kterou již nechtěli prožít. Političtí pracovníci dokázali ovlivnit myšlení lidí. Němci nemuseli provádět nábor do těchto družin, ale naopak prováděli přísný výběr. Nebyl to výběr politických blbců, ale lidí znalých zbraní a ochotných bránit svoji vlast. Tehdy to tak bylo i když dnes je výklad jiný, ne vše je pravda.