Heinrich-Heine-Preis
Toto vyznamenání, určené pro kulturní frontu NDR bylo založeno 17. února 1956 . Uděluje se jednou v roce a to na výročí narozenin básníka dne 13. prosince.
K této ceně patří prémie ve výši 10000, později 15 000 marek. Poslední cena byla přiznaná v roce 1988. Medaile mohla být udělena pouze jednotlivci ( nejde o kolektivní vyznamenání) také nejde o opakované udělování:
Popis dekorace:
Obecný kov, který je kvalitně upraveny do barvy stříbra.
Avers:
Medaile je kvalitně upravena do barvy starého stříbra. V ploše medaile je portrét básníka Heinricha Heine s nakadeřenými vlasy a vysokým límcem, tak jak to bylo v jeho době módní.
Revers:
Zadní strana je ve své jednoduchosti nádherná. V ploše medaile je naložen na planoucích plamenech meč ostřím nahoru.Ve dvou řádcích je umístěn nápis:
ICH BIN DAS SCHWERT
ICH BIN DIE FLAMME
Na horní hraně medaile je malé pevně naletované ouško, kterým prochází závěsný kroužek vyrobený ve tvaru "V". Malá stužka je modré barvy (Berlínská modř).
Malá vavřínová ratolest na stužce je symbolika umělce a umění. Vavřínové ratolesti byli používané již ve starém Římě.
Básník pocházel z rodiny drobného židovského obchodníka. Vystudoval lyceum a měl se stát obchodníkem. Pracoval u svého zámožného strýce v Hamburku a ve Frankfurtu,ale velké nadání k obchodování nejevil. Rodina jej proto poslala do Bonnu a Göttingenu na studium práv. Židovství opustil a stal se protestantem.
Jeho styl vyhovoval českým obrozeneckým básníkům, inspiroval zejména Jana Nerudu, J.V. Friče, Sládka, Sabinu, Karla Havlíčka Borovského, Fráňu Šrámka a Františka Gellnera.
Za doby nacismu se plně naplnil Heinúv známý výrok, že "pokud jsou lidé schopni pálit knihy, jsou schopni pálit i lidi".
Prameny:
Quelle: Tautz, Günter: Orden und Medaillen. Státní vyznamenání Německé demokratické republiky. Staatliche Auszeichnungen der Deutschen Demokratischen Republik. Leipzig: bibliografický institut 1983. Leipzig: Bibliographisches Institut 1983.