Stříbrná medaile arcivévody Karla Ludvíka Rakouského

[Altmann]

Stříbrná medaile arcivévody Karla Ludvíka Rakouského.

Tato medaile je již na našich stránkách sice popsaná, ale myslíme si,že si zaslouží více pozornosti nejen medaile, ale i osoba arcivévody Karla. I z tohoto důvodu je zde umístěna sice samostatně, ale rozhodně patří k Vojenskému řádu Marie Terezie. Medaile je vzácná, ale přece se jen v českých i moravských sbírkách objevuje. Jaká je situace u kolegů na Slovensku nevím, ale prosím je o možné doplnění dané problematiky.

Karel Ludvík Rakouský se narodil dne 5.září 1771 ve Florencii a to jako třetí syn toskánského velkovévody Leopolda,který se později stává rakouským císařem Leopoldem II. V roce 1790,když se jeho otec stal císařem,přijel mladý Karel do Vídně.V roce 1791 však odjíždí se svoji tetou arcivévodkyni Marii Kristýnou a jejím manželem do Rakouského Nizozemí.V roce 1792 byl adoptován strýcem a tak se stal i těšínským vévodou.

Karel se již v bitvě u Jemappes dne 6.listopadu 1792 projevil jako talentovaný a statečný důstojník s velitelskými a organizačními schopnostmi.Na základě jeho vynikajícího vojenského úspěchu a vítězství v bitvě u Aldenhovenu byl na XXVI.řádové promoci dekorován dne 1.dubna 1793 Velkokřížem Vojenského řádu Marie Terezie.Po potlačení francouzských jednotek se Karel stal dne 25.března 1793 generálním místodržitelem v Rakouském Nizozemí.

V roce 1796 převzal v hodnosti říšského polního maršála vrchní velení nad císařskou armádou n Rýně.V roce 1797 poprvé jednal s generálem Napoleonem.

Císař František II.jmenoval dne 12.prosince 1797 svého bratra Karla guvernérem a generálním kapitánem, tj. vrchním velitelem v království Českém s tím, že jeho pozornost a organizační schopnosti budou zcela směrovány do vojenské oblasti.Konkrétně k obraně Čech a Moravy.V Praze,kam se dostavil již 23.prosince byl představiteli města přijat se všemi poctami i s nadšením lidu jako „zachránce vlasti“.Jako mimořádný projev důvěry mu byl poskytnut i dar ve výši 40000 zlatých.Sněm a stavy zdůvodnily toto své rozhodnutí jako projev úcty k velkému vojákovi,ale i jako projev oddanosti novému zemskému pánovi.Karel se ubytoval na Pražském hradě,ale již v následujícím roce si koupil palác v Panské ulici od zemského hofmistra Filipa hraběte Kinského.

Arcivévoda Karel zahájil jednání o reorganizaci armády a k tomu využil své zkušenosti vojáka.Na Moravě mělo být dislokováno 25 pěších praporů a 43 oddílů(švadron) jízdy.V Čechách to bylo 40 pěších praporů,66 jezdeckých oddílů a dalších zhruba 28 specielních jednotek.V tomto počtu není zahrnuto vozatajstvo, dělostřelectvo, ženisté (zákopníci) a další pomocné jednotky logisticky armády.

Již konec roku 1798 naznačil,že nová válka s Francii je realitou. Karel byl na přímý pokyn svého bratra, císaře Františka II. opět povolán ke službě a stává se vrchním velitelem armády v Německu. Zde však došlo k osobním i odborných neshodám mezi Karlem a velitelem ruských sborů maršálem Suvorovem. V důsledku dvorních intrik Karel odchází z armády, opět se vrací do Čech a stává se generálním guvernérem.

Císař František II. Pověřil svého bratra obranou“ české kotliny“, dokonce dne 14.září 1800 bratrovi posílá pokyny a úkol,zabezpečit obranu Čech.Karel na základě dopisu a pověření neotálel a již 17.října 1800 zakládá Česko-moravskou legii arcivévody Karla.Tato legie měla 20 pěších praporů a jeden myslivecký sbor.Celkem to bylo 24 000 ozbrojených a k obraně vlasti odhodlaných mužů.Legie však do vlastních bojů nezasáhla a byla v roce 1801 rozpuštěna.

Dne 9.února 1801 se Karel stává prezidentem dvorní válečné rady.Jeho velká snaha o modernizaci a reorganizaci armády však ztroskotává na odporu konzervativců,ale nenachází pochopení ani u císaře Františka II.
V roce 1805, opět ve válce s Francouzi,je Karel vyslán do Itálie jako velitel rakouské armády.Po skončení války a uzavření prešpurského míru(Bratislava) v prosinci téhož roku je arcivévoda Karel povýšen do hodnosti generalissima celé armády a jmenován ministrem s neomezenými vojenskými pravomocemi.Podařilo se mu částečně reorganizovat armádu,vytvořit systém záloh a vybudovat zeměbranu.Jeho zásluhou je založen i válečný archiv,knihovnu a odstranil systém, prodeje důstojnických hodností.

Karel Ludvík dosáhl svého největšího vítězství ve dnech 21. a 22.května 1809 v bitvě u Aspern nad císařem Napoleonem, i když byl krátce na to poražen u Wagramu ve dnech 5.a 6.června 1809.Karel s vojskem ustoupil do Znojma,kde bylo dne 12.června uzavřeno příměří.

Po těchto událostech se Karel stáhl do ústraní.Žil střídavě v Těšíně a Vídni.
V roce 1815 je jmenován guvernérem v Mohuči.
V roce 1815,ve věku 44 let se oženil s princeznou Henrietou z Nassau-Weilburgu, s kterou měl čtyři syny a dvě dcery.
V roce 1843 oslavil padesáté výročí získání Velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie.

Arcivévoda Karel Ludvík Rakouský zemřel ve Vídni ve věku 76 let.


Medaile na paměť udělení Velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie.

Při příležitosti padesátého výročí dekorování Karla Ludvíka Rakouského Velkokřížem řádu Marie Terezie byla ražena v mincovně ve Vídni překrásná pamětní medaile o průměru 52 mm a váze 70 g.Autorem této skvostné medaile byl vídeňský medailér Josef Daniel Böehm.

Na lícové straně je Karlovo poprsí z levé strany. Je oděn ve vojenské uniformě s označením hodnosti maršála na zlatě zdobeném límci. Na krku má zavěšen řád Zlatého rouna a na hrudi je hvězda Vojenského řádu Marie Terezie. V opise:

Karl Ludwig Erzherzog von Öesterreich. Dole pod portrétem: Geb.V.Sept.MDCCLXXI (Karel Ludvík arcivévoda Rakouský, narozen 5.září 1771)

Na rubní straně medaile je ve střední ploše umístěna hvězda Řádu Marie Terezie, která je volně rámovaná do dvou dubových ratolestí, dole stuhou svázaných. Nahoře je opis:

Fünfzigjährige Gedaechtnissfeier a dole letopočet : MDCCCXLIII (Padesátiletá vzpomínková slavnost 1843).

Na hranu medaile se klenotnicky vyrývá nápis označující jméno majitele.

Poznámka: Česko-moravská legie měla osm generálů a posádkovými městy byl například Hradec Králové, Klatovy, Brno, Znojmo, Těšín a další.

Josef Daniel Böehm (1794-1865)- rakouský sochař a medailér. Od roku 1836 byl ředitelem vídeňské rytecké akademie. Jde o autora rakouských medailí, například medaile Za statečnost o období let 1839-1849(Ferdinanda V.)



Literatura:
Criste O. Erzherzog Karl von Österreich,Wien 1912
Čermák Kliment a Skrbek Bedřich:Mince království Českého za panování rodu Habsburského od roku 1526,Pardubice 1891-1913
Fiala Eduard:Beschreibung der Sammlung Böhmischer münzen und Medaillen des Max Donebauer,Praha 1890
Měřička V.Medaile na arcivévodu Karla Ludvíka Rakouského,DP-1988
Roman Freiherrvon Procházka:Österreichisches Ordenshandbuch,,2.Band,1979

viewtopic.php?f=134&t=885&start=40

[Altmann]

Pamětní medaile arcivévody Karla Ludvíka Rakouského
(Dr.Roman Jedlička)

Článek kolegy Altmanna bych jen rád doplnil tím, že tyto medaile byly určeny pouze pro tehdy žijící nositele Vojenského řádu Marie Terezie, tedy jejich výskyt je skutečně ojedinělý. Na hraně těchto medailí bylo vyraženo jméno nositele řádu.
Připojuji zde obrázek medaile ze zahraniční sbírky, kterou dostal tehdejší ministr války Theodor hrabě Baillet-Latour (15.6.1780 – 6.10.1848), který za říjnového povstání ve Vídni byl v budově ministerstva zabit a jeho mrtvola byla pověšena na lucernu.
Na druhém snímku je vyfotografována hrana s nápisem GRAF LATOUR. Jako poslední obrázek připojuji jeho portrét.


http://www.primaplana.cz/news/arcivevod ... i-prapory/