VYZNAMENÁNÍ a JEJICH NÁZVOSLOVÍ

[Altmann]

Již v roce 1965 Považoval Dr. Zbyšek Svoboda zpracovat a pro potřebu muzejních pracovníků vydat separát s názvem :

VYZNAMENÁNÍ a JEJICH NÁZVOSLOVÍ


Jeho názory na faleristiku a správné , tedy srozumitelné názvosloví plně podpořili tehdejší naši přední faleristé ( Měřička, Lobkowicz , Michal ,Šedý ), ale i mladší kolegové .

Současné knižní trh nám přináší velké množství vojenské ,ale i faleristické literatury , která je různé kvality od toho nejlepšího , prezentováno jménem Dr. Koláčného , redakcí Signa až k tomu nejhoršímu co reprezentují různé publikace brožurek pana Kounovského .

Nad jeho poslední práci , která pojednává o dekoracích Velké Britanie autorů B. a J. Kounovských s názvem Britská vyznamenání ( od královny Viktorie po Alžbětu II. jsem se rozhodl na toto téma vyvolat diskuzi neb i na našich stránkách !walka.cz“máme jak dobré příklady , tak bohužel i ty ne příliš správné . Ale vrátíme se k samému počátku tj. ke zmiňované publikaci. I když se dekoracemi Anglie nezabývám, již prosté otevření knihy je ukázkou diletantismu i nesprávného překladu a angličtiny.

Naštěstí máme v našich řadách zkušeného sběratele , který se Anglii věnuje podrobně a odborně a dalšího výtečného a význačného faleristu pan E. Oriána . Oni jsou Ti , co se mohou k této knize vyjádřit. Tato „disputace „ pánu kolegu byla zveřejněna v našem faleristickém časopise Signum a je možno ji jen doporučit , neb oba autoři jasně , bez emocí ukázali na povrchní zpracování daného problému .

Dovolím si jen vstoupit a snad doplnit či upřesnit některé sporné věci i v textu pana Oldřicha Lukše , ale jen z pohledu jednotné tvorby pojmů ve faleristice .

Odvolávám se na Dr. Z. Svobodu a dovolím si nastolit diskuzi . V publikaci je a opakuje se to u všech kolegů-angličtinářů . překlad spony na stuze ( např. Bar to DSC, Bar to Military Cross , Bar to DFC ) .

Pan Lukš a další v dobré víře překládají toto jako „LIŠTA . Myslím si , a i pouhým nahlédnutím do slovníku vidíme , že lišta je prostě lišta . Ale pokud si do kravaty vetkneme ozdobnou sponu je to logické i uchu lahodící . Nikdo si do kravaty nevrazí ozdobnou lištu ! Naopak slovo lišta lze použít v případě , že napíšeme: Řád byl na oděv připevněn pomocí ozdobné lišty ( nebo snad i spony ). Tento problém by měl být jednotný , neb spony na vícenásobné udělení dekorací známe např. u medaili Za statečnost Rakouska – Uherska . Spony nacházíme na dekoracích polských, Belgických Francouzských, Portugalských . Tedy evropské dekorace a jednotný název : SPONA na stuze .

I na našich stránkách nacházíme termíny , zde si dovolím popsat známé rukávové pásky , ale nacházíme i termín pamětní či rukávové manžety, PROČ ?

V některých případech není možno otrocky přeložit název medaile či jejich atributů . Nebo ANO , ale v tom případě si musí překladatel uvědomit . že např. slovo lišta, trámek můžeme bez obav používat v oboru stavebnictví a ten samý překlad např. do oděvního průmyslu znamená zase jen a jen sponu či pásek .

Dalším bodem může být i název. Pamětní medaile leteckých sil, nebo Pamětní medaile vzdušných sil. Zde by to asi opravdu chtělo ujednotit pojmy . Pokud překládáme zcela samozřejmě Hvězda leteckých posádek nikoho nenapadne popis Hvězda vzdušných posádek . U některých medaile však je používám termín letecký, jinde vzdušných sil.

V úvodní části jsem si jen dovolil upozornit na jisté zákonitosti či zvyklosti , které činí faleristiku jasnou a srozumitelnou. Není proto nutno vytvářet novotvary typu „ baretka „ (termín pro malou sponu určenou k nošení např. v poli ) .

Snad obecně pro rozlišení , pokud na RU stuze máme pásku za vícenásobné udělení jde vždy o pásku. Pokud tato páska nese meče , jde o pásku s meči , nebo o sponu s meči .

Snad nejhorší je otrocký překlad našich novinářů , kteří nás informuji o udělení řádu . Myslím,že tyto „perly „ našich pisálku-novinářů bychom zde občas mohli jako vzor toho špatného uvádět.

Snad je u překladu companion , které je z otrockého překladu opravu společník, u nás známe pod názvem "Kumpán " je ve faleristice méně vhodné. Zde bych se přikláněl k překladu člen řádu, případně komander a člen řád . (Společník slečny Deisy je něco jiného než člen slečny Deisy , slovní základ je však stejný ? )

Já jen otvírám diskuzi :

[Altmann]

Dr. Zbyšek Svoboda :


Pojem vyznamenání má zatím , bohužel nejen v běžném občanském životě , ale i při úředním styku a používání velmi široký a proto nepřesný obsah . Z faleristického hlediska , tedy z hlediska pomocné vědy historické , pojednávající o vyznamenáních v nejširším slova smyslu , považujeme za VYZNAMENÁNÍ všechny řády , medaile a odznaky , které byly nebo jsou udělovány za mimořádné zásluhy nejrůznějšího druhu a charakteru státoprávními nebo alespoň veřejnými orgány a institucemi .

Vyznamenání jako celek dělíme na řády a dekorace . Pojem řádu má sám vlastní dlouhou historii , a proto i různý význam . Za ŘÁD se považuje takový druh vyznamenání , které je vnitřně členěno a které je odstupňováno za zásluhy v příslušném a daném stupni či třídě .

Protože však v nejnovější době existují časté výjimky ( bylo tomu tak u socialistických řádů , udělovaných v jediném stupni ) , je přesnější definovat řád jako vyšší a cennější druh vyznamenání , které může a nemusí být členěno na jednotlivé třídy a jehož pojmenování je dáno především úředním názvem při založení řádu příslušnou státní institucí .


DEKORACE :

Dekorace pak jsou všechny kříže , medaile , odznaky , které nejsou zahrnuty v některém řádovém systému záslužném a jimž mohou být veřejně odměněni jednotlivci nebo skupiny případně instituce . Zcela přirozeně patří mezi dekorace i některá československá ( dnes česká ) vyznamenání s typologickým charakterem medailí .

Charakteristickým rysem zvláště starších záslužných řádů bylo jejich dělení na jednotlivé třídy či stupně . U jednotlivých řádů byl počet třídy odlišný , obdobně jako pojmenování té , které třídy . Jednotlivých řádů byl počet tříd odlišný , obdobně jako pojmenování té , které třídy . Při popisu je tedy třeba držet se vždy oficielních stanov a příslušné označení řádové hodnosti uvádět kromě českého přepisu i v původním jazyce . Označování řádových hodností je různé , dle řádových statut . Při přepisu používáme vždy odpovídajících termínu :

-velkokřižník , velkokomandér , velkokomtur , komander , komtur , důstojník , rytíř , držitel , člen .
Posloupnost a počet tříd jsou u jednotlivých řádů odlišné a nelze proto vždy srovnávat například komandéra jednoho řádu s komturem řádu jiného pokud se týče jejich významu . Také se nehodí překládat komandéra jako velitele .


Vnějším symbolem , kteří se příslušníci nebo nositelé řádu liší od ostatních občanů je tak zvaný ŘÁDOVÝ ODZNAK , který se spolu s barvou stuhy opakuje ve všech řádových stupních . Úměrně od stupňů vyšších k nižším se mění velikost a kvalita provedeni a také způsob zavěšení řádového odznaku . U klasických velkých řádů je součástí první třídy ŘETĚZ , na kterém je zavěšen KLENOT , totožný většinou s VELKOKŘÍŽEM nošeným na VELKOSTUZE . Nižším , druhým stupněm , je řádový odznak nošení na náhrdelní stuze . První i druhý stupeň bývá doplňován HVĚZDOU , někdy totožnou , někdy se lišící velikosti i provedením . Navíc může být řádový odznak na náhrdelní stuze nošen s hvězdou i bez ní , čímž vzniká možnost dalšího řádového stupně . Starší hvězdy ze století osmnáctého a první poloviny devatenáctého století bývají dracounové , pozdější již jen kovové . Nejnižším stupněm je pak řádový odznak nošený na stuze a výjimečně i bez ní jako NÁPRSNÍ DEKORACE .


Neméně zajímavé a rozmanité jsou i DEKORACE . Protože při pojmenování zahraničních dekorací vznikají jisté komplikace , předkládáme pojmenování do češtiny co nejpřesnějí a uvádíme opět i původní cizojazyčný název . Dekorace dělíme na :

KŘÍŽE

Rozlišujeme kříže válečné , záslužné a pamětní . Mohou být se stuhou i bez ní .

MEDAILE

Jsou pravidelné dvoustranné , ale i jednostranné . Mají vždy ouško a stuhu . Rozlišujeme medaile za statečnost , válečné , záslužné a pamětní . Zásadně používáme těchto přívlastkových pojmenování , aby nedošlo k záměně s medailemi upomínkovými , které jsou bez ouška , nenosí se tedy zavěšeny , mohou být oboustranné i jednostranné a NEPATŘÍ do faleristického materiálu podobně jako plakety , jejichž charakteristickou vlastností je , že jsou jednostranné a mohou být i čtyřúhelníkového tvaru .

ODZNAKY

Prakticky všechny ostatní dekorace nejrůznějšího tvaru a pojmenování mohou , ale i nemusí být zavěšeny na stuze . Jako odznaky pojmenováváme i ty , které typologicky patří mezi kříže nebo medaile , mají však oficielní název ODZNAK . Při vlastním popisu používáme termínů typologických . Ve smyslu výše uvedené definice vyznamenání považujeme za odznaky jen ty , které byly příslušným orgánem uděleny za odpovídající zásluhy . Ostatní (sportovní , podnikové, lovecké atd ) označujeme za odznaky PŘÍLEŽITOSTNÉ a nepovažujeme je za faleristický materiál .

[Altmann]

Typologické názvosloví :

Řetěz

Nosí se zavěšen na šíji . Popisujeme jen typický článek , jejich počet , způsob spojení a zavěšení klenotu .

Medailon :

Kruhového , oválného , elipsovitého a výjimečně i jiného tvaru . Skládá se z terče a mezikruží . U řádů bývá terčem řádový odznak , zpodobnění světce , výjev či iniciála . V mezihru pak řádové heslo , případně jiný text ,který nazýváme opisem , ostatní vodorovně psané texty v terč , případně na jiných částech vyznamenání , nazýváme nápisy . Poměrně neobvyklým prvkem používaným zvláště u exotických vyznamenání je okruží . Je to vlastně kovový prstenec kolem medailonu , složený z krátkých paprsků ,který nelze považovat za věnec .

KŘÍŽE :

Kříž dle tvaru ramen rozlišujeme následující hlavní typy křížů :

1 řecký
2 latinský
3 ondřejský
4 tlapatý
5 rovný
6 leopoldovský
7 tereziánský
8 rupetský
9 klíčový
10 jetelový
11 lilový
12 kotvicový
13 maltézský
14 šípový
15 trojúhelníkový
16 berličkový
17 křížkový
18jeruzalémský

[Altmann]

Ve faleristice máme mimo popsaných křížů další možnosti :

Hvězda – řádová hvězda :

Zásadně se nenosí na stuze , ale na prsou . Jsou většinou stříbrné kovové , starší hvězdy dracounové . Rozlišujeme počet cípů , za hrot považujeme jen vlastní špičku cípu . Cíp hvězdy bývá většinou tvořen svazkem paprsků . Mluvíme potom o hvězdě paprskovité . PAPRSKY dělíme na :

1. ploché
2. perlené
3. penízkovité
4. briliantující
5. vroubené ( se zaobleným okrajem )
6. trojdílné
7. plamenné
8. rozeklané
9. jehlancovité
10. lomené

Paprsky, které oddělují jednotlivé cípy nebo ve vlastním svazku paprsků nedosahují obvodové siluety , nazýváme mezipaprsky .
Ba střed hvězdy bývá položen řádový odznak (klenot ) , ať již ve formě kříže nebo medailonu.
Někdy funkci řádové hvězdy nošené na prsou plní přizpůsobený řádový odznak , kterým je kříž . Aby nedošlo k záměně , je vhodné jej typologicky označovat za křížovou hvězdu .


HVĚZDICE :

Nosí se zavěšena vždy na stuze . Může být několikadílná nebo několikacípatá . Díly jsou dvojhroté nebo tříhroté a ve většině případů se na středovém medailonu navzájem nedotýkají .Oproti tomu má cíp vždy jen jeden hrot . Cípy i díly mohou být tvořeny svazkem paprsků , hvězdice je pak paprskovitá , zvláště u orientálních a asijských řádů , mají velký počet cípů . Proto mluvíme maximálně o osmicípých hvězdicích , další označujeme za mnohocípé .

MEDAILE

Medaile jsou vždy zavěšené na stuze . Převážně jsou kruhového , vyjimečně i oválného tvaru . Mohou být ražené i lité . Kromě obvyklého popisu uvádíme navíc výšku medaile a pole medaile popisujeme heraldicky zprava doleva (tj. zleva doprava dle pozorovatele ) , obdobně jako medaile upomínkové .
K popisu povrchu vyznamenání , která jen málokdy bývají z homogenního materiálu a většinou kombinuji kovy se smaltem , používáme tyto termíny :

Lemování – v ploše , vnitřní , většinou smaltem
Rámování - v ploše , vnější ,kovem ,souvislá konstrukce
Vroubení - převýšené vroubkované rámování kovem
Fasetování – převyšuje základní plochu kovem , je to vlastně převýšené rámování .
( Např. Železný kříž je z černého kovu , vroubený a rámovaný bílým kovem .)



Dr. Zbyšek Svoboda pokračuje :

STUHA :

Stuha a její barva je důležitou součástí vyznamenání , protože je charakterizuje a při běžném používání nahrazuje nejen na stejnokroji , ale i v knoflíkové dírce na občanském oděvu .U řádu je v převážně většině případů stuha pro všechny řádové stupně a třídy stejné barvy a kombinace pruhů . Vždy popisujeme posloupnost pruhů heraldicky zprava do leva . Pruhy slabší než 1 mm označujeme za průsvitky a poznamenáváme v kterém pruhu jsou . Je –li okrajová niť stuhy jiné barvy než první pruh , a je li zároveň slabší než 1 mm , pak mluvíme o okraji v příslušné barvě .

Rozlišujeme následující druhy stuh :

VELKOSTUHA : průměrně asi 10 cm široká , nosí se šikmo přes prvé nebo levé rameno . V místě , kde je připevněn klenot , je sešita a překryta mašlí , případně rozetou . Konce mašle mohou být zubaté nebo cípovitě vystřiženy .

NÁHRDELNÍ STUHA : asi 5 cm široká , nosí se kolem krku . Řádový klenot je většinou zavěšen prostřednictvím svislé spony

STUHA : - široká kolem 3 cm . Používá se k zavěšení NÁPRSNÍ DEKORACE . Podle způsobu vazby stuhy , jejího vypnutí a připevnění k vlastnímu vyznamenání rozlišujeme několik druhů stuh .

1 trojúhelníková – typická pro rakousko – uherské a maďarské vyznamenání
2 průvlečná , která je nejčastější
3 pentagonovitá – typická pro ruské a sovětské dekorace
4 obloučková – typická pro německé vyznamenání
5 ráhnová
6 dvouráhnová - anglické medaile
7 s rámečkem – pevným či posuvným
8 se závěsnou sponou – např. ratolest
9 motýlovitá – typická pro dámské řády

Na stuhách mohou být upevněny kovové štítky – spony se jmény bitev , bojišť , čísel pluků , ratolestí s hvězdičkami . Podobně i miniatury na stuze či stužce označují nositelé příslušných řádových tříd . Pro rakouské řády je charakteristická tak zvaná MALÁ DEKORACE , která nahrazuje vyšší stupně pomoci miniaturky ( např. velkokříže ) na náprsní stuze .

STUŽKA - zmenšená stuha , která se používá , pokud není povoleno nebo vhodné nosit vyznamenání „in Natura „ .

LIŠTA

Rusky kolodka , německy Spange .
Je upevnění několika vyznamenání na společném podkladě z pevnějšího materiálu ve tvaru podlouhlé lišty , používané nejvíce v Rusku a Německu .


Při popisu stuhy je třeba vždy uvést i způsob , jakým je k ní přivěšeno vlastní vyznamenání . Nejčastěji je na horní části kříže , hvězdice , medaile nebo medailonu o u š k o . Je-li přiletováno kolmo k rovině vyznamenání , pak mluvíme o kolmém oušku . Dle tvaru může být kruhové , polokruhové , obdélníkové , kulovité a podobně . Přímo ouškem bývá stuha provlečena jen málokdy , častěji je vyznamenání zavěšeno pomocí kroužku nebo spony . Oboji je volně pohyblivé .
Někdy , zvláště u řádu z druhé poloviny 19 . století , bývá mezi vlastní řádový odznak a stuhu vložen další prvek - koruna , věnec , meče ,trofej , věže atd . spojený pohyblivým kloubem , nebo článkem . Mluvíme potom o převýšení korunou , věncem atd .

Vyznamenání , ať již se stuhou neb bez ní , se k oděvu nebo stejnokroji připevňuji buď našitím , nebo šroubovou maticí . nejčastěji však jehlicemi různého typu .

JEHLICE

Lze charakterizovat trojím způsobem :

I. Vodorovné
II. Svislé

A . pevné (nemají záchytku )
B. sklopné ( musí mít záchytku )
C. pérové ( musí mít záchytku )

l. zapichovací ( ostré )
2. připínací ( mají záchytku a nejsou ostré )
3. zasouvací ( zasouvají se do trubičky)

Uvedené typy jehlic mohou být navíc opatřeny zajištěním
Příklad :Vodorovná pérová zapichovací jehlice

Některé vyznamenání , zvláště kříže a hvězdy bývají kombinovány s tak zvanými válečnými nebo vojenskými dekoracemi . Tímto vžitým termínem označujeme doplňky vyznamenání - ratolesti , věnce a meče , -které naznačují , že příslušné vyznamenání bylo uděleno za vojenské zásluhy .
Ve zvláštních případech bývají řádové odznaky vyšších tříd k ocenění mimořádných zásluh zdobeny i drahokamy .

Na večerním oděvu se používají miniatury řádů i dekorací , připevněné na zlatém , nebo stříbrném řetízku , který se upevňuje na oděv pomocí jehlice či knoflíku.

Literatura :
Zbyšek Svoboda : Vyznamenání a jejich názvosloví .


Poznámka :
Toto stručné pojednání o faleristice i když je jistě již zastaralé má stále svoji platnost . V další části se pokusíme o novější pohled dalších faleristů známých jmen ( MUDr. Lobkowicz )