Prvním rakouským všeobecně záslužným řádem, který měl liberální statut a který byl od samého počátku určen pro širší okruh občanů císařství, který byl do jisté míry i demokratický je bezesporu:
Rakouský císařský Leopoldův řád. (österreichisch-kaiserlich Leopolds-Orden)
Tento řád byl vlastně jen důsledkem revolučního kvasu v Evropě a nutnosti ocenit skupinu zasloužilých občanů, kteří nebyli vojáci, tedy nemohli získat Vojenský řád Marie Terezie, ale ani jako občané nesplňovali podmínky pro udělení řádu Sv. Štěpána.
Existuje sice legenda, že tento řád byl založen císařem Františkem I. pro šlechtu v Haliči s cílem, že pokud získají řád Leopolda, odloží své staré polské a ruské řády, které nezískali za službu rakouskému císařskému domu. Tato legenda je však nepravděpodobná a ničím nepotvrzená. Přesto se však stále a dosti často opakují tvrzení o této legendě a objevuje se v různých drobných pracích jak historiků tak i faleristů.
Zcela jisté a prokazatelné je to, že počátky založení vlastního řádu sahají k 29. lednu 1806. Tehdy totiž císař František I. vyznamenal purkmistra i členy městské gardy ve Štýrském Hradci stávajícími dekoracemi, tedy medailemi. Po návratu požádal dvorskou kancelář o zpracování návrhu na nový řád, jehož myšlenkou se již delší dobu zabýval a mezi jeho nositeli by byl široký okruh zasloužilých občanů, tedy nikoli jen vojáci, či státní zaměstnanci, ale všichni ti vlastenci a zasloužilí občané mocnářství, které nebylo možno ocenit stávajícími řády. Tedy sám stanovil poměrně liberální podmínky k udělování tak vysokého záslužného řádu.
Prvotní idea byla ta,že řád ponese jméno císaře Františka I. a tak bylo vydáno císařské nařízení ke zpracování statutu řádu. I když se pracovalo intenzivně, propozice řádu se měnily a vše se tedy protáhlo až do prosince roku 1807. Konečné rozhodnutí císaře stanovilo, že řád neponese jeho jméno, ale bude se nazývat řádem LEOPOLDA. Byl zamítnut návrh, aby řád nesl jméno zakladatele habsburské moci, římského krále Rudolfa II.(Je nutno si uvědomit, že v této době bylo Rakousko poníženo a utrpělo řadu katastrofálních vojenských porážek, ztratilo svá území). Císař se rozhodl, že řád bude zasvěcen památce jeho otce, císaře Leopolda II. a osobní heslo císaře Leopolda také umístil na řádovou dekorací.
Řádový odznak - zlatý tlapatý řecký kříž oboustranně červeně smaltovaný s bílým lemováním a zlatým okrajem s kruhovým medailonem ležícím v jeho středu. Na líci medailonu ozdobné iniciály F.I.A. a nápis INTEGRITATI ET MERITO (poctivosti a zásluze), na rubu nápis OPES / REGUM / CORDA / SUBDITO / RUM (na lásce poddaných spočívá moc panovníkova) obkroužený zlatým dubovým věncem. Kříže byly převýšeny zlatou císařskou korunou.
Velkokříž se nosil na červené šerpě s bílými okraji přes pravé rameno, kříž byl doplněn stříbrnou osmicípou hvězdou. Při slavnostních příležitostech se kříž nosil na krku na zlatém řetěze, jehož články tvořily střídající se iniciály FL, císařská koruna a dubový věnec. Komandéři nosili kříž na náhrdelní stuze, rytíři na stuze náprsní na pravé straně hrudi.
Zřízením válečné dekorace v roce 1860 došlo k odlišení řádových dekorací udělených za vojenské zásluhy. Válečnou dekoraci tvořily dvě zelené vavřínové ratolesti umístěné po obou stranách císařské koruny nad křížem. U hvězdy byla válečná dekorace ve tvaru zlatého vavřínového věnce. Další válečnou dekorací zřízenou v roce 1916 se staly meče, které byly udělovány za statečnost v boji.