Rakouský císařský řád Železné koruny
Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisen Krone
Ordre de la Couronne de Fer
Ordine della Corona di Fiero
K poctě pana Václava Měřičky
Stejnojmenný řád po své korunovaci na italského krále,dne 5.června 1805,založil již císař Napoleon I. Řád odvozuje své jméno od starobylé koruny longobardských králů. Tuto korunu si totiž 20.května 1805 vložil sám Napoleon I. na hlavu se slovy:
Dieu me l´a donnée,gare á gui y touchera (Bůh mi ji dal,běda tomu,kdo se ji dotkne.
Stalo se tak ve starobylé katedrále v Monze. Napoleon si uzurpoval práva longobardského krále a tedy i krále celé Itálie pro svoji osobu bez ohledu na přání Italské šlechty.
Řád byl určen jako nejvyšší odměna za služby prokázané Italskému králi(Napoleonovi I.) a to jak na poli bitevním tak i ve státní správě a za zásluhy o kulturu a vědu a umění.
Klenot řádu je tvořen stylizovanou korunou .Kolem této koruny je obtočená páska,která nese řádové heslo. Toto heslo je pro francouzské rytíře :
DIEU ME L´A DONNÉE,GARE Á QUI Y TOUCHERA
Heslo v italštině pro rytíře Italského království pocházející z řad vysoké Italské šlechty zní:
DIO ME L´HA DATA,QUAI A CHI LA TOCCHERA
Popis řádu (viz obrázek)
- rad.jpg (69.33 KiB) Zobrazené 6576 krát
Z královské koruny vybíhá či vyrůstá šest štíhlých hrotů,které jsou modře emailované.Na přední straně je zlatý medailon s portrétem císaře Napoleona I. Celek je potom převýšen francouzským císařským orlem.Stuha řádu byla předepsána oranžová se zeleným okrajem.
Statutem bylo nařízeno,že řád je určen pro 620 vznešených členů,rytířů či hodnostářů království.Rozdělení do řádových tříd bylo následující:
20 nositelů velkokříže (Dignitaires, neboli nejvyšších hodnostářů)
100 komanderů
500 rytířů
ale z tohoto počtu bylo vyhrazeno pro francouzské důstojníky a politiky:
5 velkokřížů
50 komanderů
200 rytířů
Nařízením,které bylo zakotveno ve statutu řádu bylo zároveň stanoveno,že získat vyšší stupeň lze jen postupně. (Velkokřižníci byli vybíráni z řad komanderů a ti z rytířů¨)
Již brzy po svém založení a prvním udělování řádu se ukázalo,že stanovený „numerus clausus“ je příliš nízký a nevyhovuje potřebě odměnit zasloužilé občany a vojáky, rozšířil Napoleon I. svým dekretem ze dne 19.prosince 1807 počet rytířů řádu o :
15 velkokřížů
50 komanderů
300 rytířů
Co je však důležité, bylo nařízeno,že kromě klenotu zavěšeného na velkostuze se k řádu připojuje hvězda,nošená na levé straně prsou. Hvězda byla šestihrotá,uprostřed byl umístěn medailon s podobiznou císaře Napoleona .Medailon je dále obklopený třemi císařskými orly a třemi stylizovanými korunami,které jsou lemovány řádovým heslem v italštině, nebo francouzštině.
- Hvezda.jpg (93.07 KiB) Zobrazené 6576 krát
Udělení řádu bylo významnou společenskou událostí s kterým se mohli seznámit lidé ve Francii,kde se každé udělení zveřejňovalo v Moniteuru a v Itálii
v úředním listě.Každý šťastný „rytíř řádu“ obdržel osobní list podepsaný řádovým kancléřem Marescalchiem,který byl zároveň ministr zahraničí Italského království.Tento slavnostně předaný osobní dopis byl zároveň i řádovým dekretem se jménem vyznamenaného a občan či voják se mohl pyšnit titulem „rytíř království“ a k řádu patřila také renta ve výši 300 italských liber.
Pan Jan Županič ve své práci: Rakousko-Uherské záslužné řády a udílení šlechtictví v Podunajské monarchii uvádí:
„Příslušný majestát s erbem,ale tyto osoby obdržely teprve tehdy,když prokázaly roční příjem v minimální výši 3000 liber.Titul mohli zdědit i jejich prvorození synové,pokud jim náležel roční příjem alespoň 2000 liber.“
O mimořádné vzácnosti svědčí i to,že od založení do roku 1814 Napoleon I. udělil či propůjčil celkem 1912 řádů a to ve všech stupních.
Poznámka:
Longobardská Železná koruna se řadí mezi nejstarší a nejvzácnější dochované diadémy světa.Její vznik je přisouzen královně Theodolindě,která byla dcerou bavorského vévody Garibalda I. (553-590) z dynastie Agilolfingů.Tato vznešená paní se po smrti svého prvního manžela ,kterým byl longobardský král Autharia (574-590),provdala za jeho nástupce, Agilulfa (590-615) a pro jeho vznešenou korunovaci v Monze roku 593 nechala vyrobit tuto korunu. Své jméno dostala podle hřebu,kterým byl údajně Ježíš Kristus přibit na kříž..Tuto vzácnou relikvii a památku vlastnil papež svatý Řehoř I.Veliký ( 590-604) v době,kdy působil jako papežský legát(vyslanec) v Konstantipoli. A daroval ji Theodolindě,která tento hřeb nechala vsadit do čelní části nové longobardské koruny. Katolická církev od počátku považovala tuto korunu za velmi vzácnou relikvii a i to byl důvod,že se tato koruna stává symbolem celého království.Po pádu a zániků longobardské říše v roce 774 se nechal touto Železnou korunou za italského krále korunovat Karel Veliký a postupně i další římští panovníci jako králové italští až po Karla V. v roce 1530.
- železná_koruna_lombardská.jpg (49.12 KiB) Zobrazené 6576 krát
Tuto tradici na radu svých věrných obnovil právě v roce 1805 Napoleon Bonaparte.Opět po pádu Napoleona,když se stává Lombardie součástí Rakouského císařství byl korunován touto korunou jako poslední císař Ferdinand I. v roce 1838.
V současné době je tento unikátní klenot společně s dalšími svatými ostatky chován v tabernáklu oltáře katedrály Sv.Jana Křtitele v Monze.Zde jsou také pohřbeny a umístěny ostatky královny Theodolindy,dále jejího manžela krále Agilulfa i jeho syna krále Adaloalda.Vše je uloženo v nádherném sarkofágu,který nechal v roce 1895 zhotovit italský král Umberto I. ( 1878-1900.)
Poznámka:
Názvy řádu se zde vyskytují v Italštině i Němčině protože název řádu si to zaslouží.
Nejde o nějaké badatelské dílko, neb vše již bylo napsáno opravdu velkými faleristy typu pana Měřičky či MUDr. Lobkovice. Já jsem si jen dovolil jejich práci poněkud upravit pro potřebu přátel.
