Stránka 1 z 2

Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Str Aug 22, 2012 3:36 am
od Altmann
Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile
Bosnien-Hezegowina Denkmünze


Po válce proti Osmanské říši (Turecku), kterou vedlo Rusko společně se Srbskem a Černou Horou, která skončila pro Srbsko a spojence vítězně se toto vítězné tažení zásluhou Berlínského kongresu ( 13.6-13.7.1878) mění v nic neříkající, sice potvrzené vítězství bez územních zisku. Berlínský kongres naopak stanovil, že sporné území Bosny a Hercegoviny se dostalo pod Protektorát Rakouska-Uherska.
K vlastní okupaci Bosny-Hercegoviny jsou vyčleněny tyto armádní jednotky:
- myslivecké prapory v síle samostatné brigády
- baterie horského dělostřelectva
- oddíl optické signální služby
- horský telegrafní oddíl
- horské sanitní roty
- specielní zásobovací a muniční jednotky

Vlastní vojenskou akcí byl pověřen XIII. armádní sbor jehož velitelem se stává velící generál v Praze polní zbrojmistr Josef svobodný pán Philippovič von Philippsberg ( narozen 24.8.1819).

Složení sboru:
- pěší divize č.6,7,20 se všemi logistickými jednotkami v počtu 72 713 mužů a 13 313 koní.
- Samostatná 18. pěší divize, určené k vlastní okupaci země s velitelem podmaršálkem Stojanem svob.pánem Jovanovičem.

Samotné tažení jistě nebylo pouhou procházkou romantickou krajinou neb již 4.srpna dochází k prvnímu vážnějšímu střetnutí v prostoru Kosna, Maglaje tento střet vyvrcholil v bitvu s uskupením turecké armády u Žepči.

SARAJEVO:
K městu pronikly jednotky 19.srpna a to ze dvou směru, ale přivítala je zničující palba, kterou císařští nemohli opětovat, neb chybělo střelivo. Opět rozhodovali bodáky a teprve kolem 16 00 hod. je vztyčen prapor vítězství.
Poznámka:
Bojů o Sarajevo se zúčastnil mladý energický, drobný poručík, později nazývaný „lev od Soči“ . Jistě, jde o polního maršála Svetozara Boreviče de Bojna, rytíře MMTO.

O tvrdých bojích je napsáno více článků i knih, zprávy přinášel tisk. O vážnosti situace svědčí i to, že dne 21.srpna 1878 proběhla mobilizace a byla postavena 2.polní armáda, velitelem se stává nám známý polní zbrojmistr Philippovič, která mimo XIII. sborboru má ještě sbor č. III.IV. a V. Celkové počty 2. armády mají tyto počty:
- 154 892 mužů z toho
- 4488 příslušníků jezdectva
- 292 děl
- 29425 povozů
- 4 718 soumarů
Logistické zabezpečení bojující armády bylo v tomto případě již zcela v pořádku.

Velkým úspěchem bylo zajetí vůdce povstání, které provedli koncem srpna vojáci 37.pěšího pluku v prostoru Rogatice. Hovoříme o náboženském fanatikovi, který beze sporu byl učitel muslimského náboženství Hadži Loju.
Z českých jednotek se na těchto bojích podíleli:
- 1. a 25.prapor polních myslivců
- 8. pěší pluk Brněnský
- 54. pěší pluk Olomoucký

Rakousko sice zvítězilo, ale armádní ztráty na technice, výzbroji a živé síle byly nemalé. Rakousko muselo na dobytém území udržovat silné vojenské a četnické jednotky ( což stálo hodně peněz).

V roce 1908 dochází k anexi Bosny a Hercegoviny, která byla schválena usnesením rozšířené ministerské rady v den císařových narozenin (18. srpna), ale oficielně byla vyhlášena až 10.září 1908.

Na památku anexe Bosny a Hercegoviny zakládá císař František Josef dne 30.srpna 1909 pamětní medaili.

Popis medaile: ( dle V.Měřičky)
Avers:
V celé ploše medaile je portrét Františka Josefa I. zobrazený z pravé strany. Opis:
„ FRANC.IOS.I.D.IMP.AVSTR.REX.BOH.ETC ET.AP.REX.HVNG.“

Pod seříznutým krkem je podpis medailéra:
A.PLACHT FEC.

Revers:
V horní polovině plochy medaile je zemský bosensko-hercegovský znak(erb) – tj. štít s ozbrojenou a brněním chráněnou pravici, která svírá krátký saracénský meč. Štít je převýšený třírohou liliovitě zakončenou korunou. Štít je naložen do dvojrozsochy vavřínového keře, jehož střed je mezi, listy po obou stranách znaku přeťat páskou s letopočtem:
„ DIE V.OCT.- MCMVIII- tj. dne 5.října 1908“

V dolní části medaile je na kmeni vavřínového keře do půlkruhu stočená páska se zavinutými okraji a s nápisem:
„ IN MEMORIAM- ( Na paměť)

V horní části medaile je pevné ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu

STUHA:
Trojúhelníková 40 mm široká, napůl žlutá a napůl červená.
Medaile má váhu 24,6g

Roman Jedlička pro Signum upřesnil:

Medaili byli vyznamenání všichni úředníci obojího pohlaví, zemští a obecní úředníci v Bosně a Hercegovině, tak jako důstojníci a vojenští úředníci XV. armádního sboru, dále úředníci sloužící c.a k. ministerstva financí a c.a k. společného ministerstva financí pro záležitosti Bosny a Hercegoviny , kteří k rozhodujícímu dni 5.10 1909 byli ve službě ( Tedy žádní rezervisté-záložníci).
Za pomoci schematismu resp.Dvorního a Státního archivu z roku 1910 se podařilo rakouským faleristům získat počet všech udělení tj. cca 2800 jmen. Ač podle propozic měli být medailí vyznamenání úředníci obojího pohlaví, bylo v té době nemyslitelné, že by nějakou podobnou funkci zastávala žena. Přesto byli rakouští faleristé překvapeni, když v této navíc islamisticky dominantní zemi nalezli 17 udělení ženám. Byli to čtyři úřední lékařky v městě Bihač, Mostar, Sarajevo a Donji Tuzla, zbytek ředitelky a učitelky tří vyšších dívčích škol v Sarajevu, Mostaru a Banja Luka.

Autorem medaile byl Richard Placht a jeho jméno se nalézá na líci medaile pod portrétem císaře. Po smrti medaile zůstávala na památku v rodině.

Medaile je vyrobena z tmavého bronzu . Lze se však setkat i s privátní ražbou kde medaile je zlacena v ohni a je také uložena v luxusních (darovacích) etujích.

Literatura:
Časopis SIGNUM číslo 18 –IV.řada-červen 2007
Koláčný Ivan: Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Elka Press, Praha, 2006
PROCHAZKA, Roman Freiherr von: Österreisches Ordenshandbuch
MĚŘIČKA, Václav: Orden und Ehrenzeichen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie
Jorg a Susane Steiner:Die boschnidch-herzegowinische Erinnerungsmedaille-Zeitschrift für Ordenskunde No I (1990-Wien)

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Štv Mar 19, 2015 6:09 am
od strenk
Prečítal som nieľkokrát.To mám tomu rozumieť tak,že týchto vyznamení bolo udelených 2800?Ak áno,je to veľmi málo.Potom nie je dráha,vyskytuje sa v cene 70-80euro.

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Štv Mar 19, 2015 6:58 am
od Altmann
Zde a hlavně v časopise SIGNUM jsme vysvětlovalo co to je tak zvaný "druhý kus" Jiná věc je počet udělení, druhá záležitost je čistě prodejní. U klenotníka jste si mohl koupit medaili a nosit na uniformě a medaili od císaře uložit na čestné místo. Vojáci, především důstojníci či vojenští úředníci měli několik uniforem a medaili na nich pravděpodobně tedy na každé. Počet se takto rychle zvyšuje i když jde stále o vzácnou medaili. Zdá se dokonce, že původní udělená medaile je tmavá bez zlacení a medaile "druhý kus" je ta nádherně zlacená.

Tyto druhé kusy, to se projevuje především u řádů.

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 1:42 pm
od k6i6t6o
Videl som pár obrázkov, kde bola táto medaila aj v etuji. Sú známe etuje k nim, alebo sa jednalo o privátne zhotovené etuje?

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 3:56 pm
od Altmann
Toto je opravdu velmi dobrá otázka a nechá se vyřešit společným úsilím. Je jisté, že medaile byla udělovaná v etuji. Bylo by tedy dobré, pokud se zde přátelé pochlubí a medaili v etuji nám předvedou. Osobně se budu těšit.

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 4:07 pm
od teodor
ja som k nej ešte oficiálnu etuu nevidel - aj tá, ktorú mám doma ja, je privátne zhotovená

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 4:51 pm
od Altmann
ANO, pasuje, ale jde o starou srbskou etuji. Do roku 1904 se v Rakousku jednak dekorace vyráběli a toto je typické i s tím modrým vyložením. Etuje je hodně vzácná.

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 5:03 pm
od teodor
áno, pamätám sa, že toto sme už raz spolu riešili. Ale nie som si tým celkom istý - mám dve takéto etue, druhá je na Mariánsky kríž a je o pár milimetrov väčšia. Okrem toho mám v archíve ďalšiu, pre zmenu na Kriegsmedaille a to aj s nápisom na vrchnáku. Takže evidentne nejde len o srbskú etuu, ale spomínaný rakúsky výrobca ich zrejme dodával aj k rakúskym dekoráciám - a niet sa čomu diviť, sú naozaj krásne...

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 5:07 pm
od teodor
tu je spomínaná etua ku Kriegsmedaille - ak sa nemýlim patrí (alebo minimálne patrila) jednému z našich kolegov

Re: Pamětní Bosensko-Hercegovská medaile

PoslaťNapísal: Ned Jan 24, 2016 5:18 pm
od Altmann
Chtěl jsem navodit polemiku. Etuje jsou stále problém neb si medaile ukládáte systémem co kam pasuje. Právě u těch srbských do roku 1904 je to typické, neb jsou v mnoha bodech stejné jako rakouské. Jistě výhoda je v tom, když je etuje jmenovaná, to je "zlaté" a mnohé starší etuje toto splňuji. Ke konci císařství již také velký problém s moderní dekoraci nebude, neb to jsou ty papírové krabičky s červeným vnitřkem z umělé hmoty. da, do toho nám vstupují privátní výrobky. Já chci jen ukázat, že problematika etují je hodně složitá a tak asi musíme kolektivně se snažit dopracovat k nějakému rozumnému závěru.
Ta starší medaile odpovídá i kříži řádu Německých rytířů, ten by tam také "pasoval". Jinak gratuluji, tyto staré etuje to je opravdu potěšení.
Diskutujme, pochopitelně mohu se mýlit.
Zkuste si projít srbské dekorace, které zde máme zpracované. Ale já bych jen chtěl ukázat jak je nebezpečné dát medaile spolu s etuji jen když to pasuje do sebe. Zde má faleristika " starších pánů " velké mezery.

Not able to open ./cache/data_global.php