Medaile pro pražské měšťanské ozbrojené sbory 1866
Napísal: Ned Sep 02, 2012 3:41 amMedaile pro pražské měšťanské ozbrojené sbory 1866
Prager Bürgerwehr-Medaille 1866
Po porážce rakouské Severní armády vedené polním zbrojmistrem Ludvíkem Benedekem,dne 3.čercence 1866 v bitvě u Hradce Králové bylo o výsledku války rozhodnuto.Již 8,července vstoupily jednotky pruské armády do Prahy. Praha však byla již zcela evakuována, všechny císařské úřady a městské orgány Prahu opustily.Správa města zůstala v rukou městské rády. Proto pražský purkmistr Dr. Václav Bělský vyjel s pražským arcibiskupem Bedřichem knížetem Schwarzenbergem vstříc pruským jednotkám až do Českého Brodu a zde dohovořil podmínky vzdání Prahy.
Na tyto pražské události nám zachoval osobní vzpomínku bývalý redaktor Národních listů Antonín Kotík,který napsal,že vlastní obsazení Prahy začalo v krásné neděli července,kdy kolem desáté hodiny vstoupila pruská vojska ve vzorném pořádku ve vyrovnaných šicích a v parádních uniformách s hlučnou hudbou a vlajícími prapory přes Karlín,Poříčskou branou do Prahy.Vzhled vojáků byl výtečný a netvářili se nepřátelsky. Občané Prahy vytvořili špalíry na chodnících. Ubytováni vojáci předváděli své jehlovky a v obchodech platili hotovými penězi. Mnozí z nich pocházeli z Kladska a Ratibořska a dokázali se i česky dohovořit.
Na pražském Hradě zavlál pruský prapor a na nárožích ulic se objevilo tiskové prohlášení vrchního velitele" "Staroslavnému království českému", zde bylo obyvatelstvo vyzýváno ke klidu a k pořádku s tím,že Prusové nepřišli do Prahy a do Čech jako nepřátelé,ale že budou šetřit národních a historických práv.To bylo taktické,neb Prusové podporu českého lidu potřebovali.Dokonce byla uvolněna cenzura a správa města i s policii byla svěřena purkmistrovi a sboru obecních starších.Purkmistr Bělský měl tehdy pro udržování pořádku a hlídkování tři ozbrojené sbory.
Byl to sbor měšťanských ostrostřelců,pak městská garda,která ve své tradici navazovala na obdobný sbor z doby císaře a krále Karla IV. a konečně policejní občanský dobrovolnický sbor,který se ustavil právě v dramatické době roku 1866.
Poražené Rakousko nemělo jistě zájem, na rozdíl od vítězného Pruska, na vydání pamětní medaile.Přesto však ještě v roce 1866 císař vydal dvě medaile. My se zaměříme na medaili v pořadí druhou a to je medaile, založená dne 25.října 1866 a která byla udělena příslušníkům tří pražských sborů.Medaile obdržela označení Pražská medaile pro měšťanské ozbrojené sbory z roku 1866(Die Prager Burgerwehr Medaille fur das Jahr 1866).Důvodem císařova rozhodnutí se stal ten fakt,že Praha se stala místem závěrečných mírových jednání.
Vídeňská státní mincovna použila pro lícovou stranu Tautehaynovy předlohy tyrolské medaile.Medaile má tedy průměr 31mm,při síle 2mm a hmotnost medaile je 13,8g.Rubní stranu rytec Taytenhayn upravil, do středu umístil výrazný letopočet 1866 Letopočet je zarámován do poměrně širokého dubového věnce.Tato medaile byla udělena celkem 1080 gardistům a i když je předpoklad,že ražených bylo zhruba 1200-1500 můžeme hovořit o této medaili jako o velké vzácnosti.Medaile se předávala v pěkné a dnes již vzácné etuji o rozměrech 112x64mm vypouklé,potažené tmavočervenou kůži. Na víku je opět nápis: PRAGER BURGWEHR MEDAILE. Stuha byla předepsána trojúhelníková dělená bílá a třešňově červená, vyrobená z jemně tkaného rypsu. Ale objevuji se vzácně i medaile zavěšené na průvlečné stuze, kde odstín červené byl až do fialova.Existuji i miniaturky,které výskytem jsou vzácnější než samotná medaile.
Poznámka:
V současné době se hovoří o medaili vydané pro české příslušníky Pražského sboru. ANO i tak to můžeme chápat, pokud si pojem český přeložíme do jedině správného významu tj. občan či poddaný Českého království žijící v Praze a to v našem případě vedle Čechů byli i Pražští Němci a dokonce i Židé. U této medaile je možné či téměř jisté,že musí existovat seznam pražských měšťanů a je docela možné, že některý z mladých nadějných historiků tento seznam objeví ve sbírkách některého i četných pražských muzei.
Prameny:
Měřička Václav a Svoboda Zbyšek:Pamětní dekorace z války 1866
Měřička V.! Rakouské, rakousko-uherské vojenské a občanské záslužné a pamětní medaile I. část,Praha 1974
Heyden Herman: Rhrenzeichen der erloschenen und bluhenden Staten Deutschlandes und Osterreich.Ungarns.
Archiv autora + vyobrazené dekorace ze sbírky našeho kolegy „Dozr“
Prager Bürgerwehr-Medaille 1866
Po porážce rakouské Severní armády vedené polním zbrojmistrem Ludvíkem Benedekem,dne 3.čercence 1866 v bitvě u Hradce Králové bylo o výsledku války rozhodnuto.Již 8,července vstoupily jednotky pruské armády do Prahy. Praha však byla již zcela evakuována, všechny císařské úřady a městské orgány Prahu opustily.Správa města zůstala v rukou městské rády. Proto pražský purkmistr Dr. Václav Bělský vyjel s pražským arcibiskupem Bedřichem knížetem Schwarzenbergem vstříc pruským jednotkám až do Českého Brodu a zde dohovořil podmínky vzdání Prahy.
Na tyto pražské události nám zachoval osobní vzpomínku bývalý redaktor Národních listů Antonín Kotík,který napsal,že vlastní obsazení Prahy začalo v krásné neděli července,kdy kolem desáté hodiny vstoupila pruská vojska ve vzorném pořádku ve vyrovnaných šicích a v parádních uniformách s hlučnou hudbou a vlajícími prapory přes Karlín,Poříčskou branou do Prahy.Vzhled vojáků byl výtečný a netvářili se nepřátelsky. Občané Prahy vytvořili špalíry na chodnících. Ubytováni vojáci předváděli své jehlovky a v obchodech platili hotovými penězi. Mnozí z nich pocházeli z Kladska a Ratibořska a dokázali se i česky dohovořit.
Na pražském Hradě zavlál pruský prapor a na nárožích ulic se objevilo tiskové prohlášení vrchního velitele" "Staroslavnému království českému", zde bylo obyvatelstvo vyzýváno ke klidu a k pořádku s tím,že Prusové nepřišli do Prahy a do Čech jako nepřátelé,ale že budou šetřit národních a historických práv.To bylo taktické,neb Prusové podporu českého lidu potřebovali.Dokonce byla uvolněna cenzura a správa města i s policii byla svěřena purkmistrovi a sboru obecních starších.Purkmistr Bělský měl tehdy pro udržování pořádku a hlídkování tři ozbrojené sbory.
Byl to sbor měšťanských ostrostřelců,pak městská garda,která ve své tradici navazovala na obdobný sbor z doby císaře a krále Karla IV. a konečně policejní občanský dobrovolnický sbor,který se ustavil právě v dramatické době roku 1866.
Poražené Rakousko nemělo jistě zájem, na rozdíl od vítězného Pruska, na vydání pamětní medaile.Přesto však ještě v roce 1866 císař vydal dvě medaile. My se zaměříme na medaili v pořadí druhou a to je medaile, založená dne 25.října 1866 a která byla udělena příslušníkům tří pražských sborů.Medaile obdržela označení Pražská medaile pro měšťanské ozbrojené sbory z roku 1866(Die Prager Burgerwehr Medaille fur das Jahr 1866).Důvodem císařova rozhodnutí se stal ten fakt,že Praha se stala místem závěrečných mírových jednání.
Vídeňská státní mincovna použila pro lícovou stranu Tautehaynovy předlohy tyrolské medaile.Medaile má tedy průměr 31mm,při síle 2mm a hmotnost medaile je 13,8g.Rubní stranu rytec Taytenhayn upravil, do středu umístil výrazný letopočet 1866 Letopočet je zarámován do poměrně širokého dubového věnce.Tato medaile byla udělena celkem 1080 gardistům a i když je předpoklad,že ražených bylo zhruba 1200-1500 můžeme hovořit o této medaili jako o velké vzácnosti.Medaile se předávala v pěkné a dnes již vzácné etuji o rozměrech 112x64mm vypouklé,potažené tmavočervenou kůži. Na víku je opět nápis: PRAGER BURGWEHR MEDAILE. Stuha byla předepsána trojúhelníková dělená bílá a třešňově červená, vyrobená z jemně tkaného rypsu. Ale objevuji se vzácně i medaile zavěšené na průvlečné stuze, kde odstín červené byl až do fialova.Existuji i miniaturky,které výskytem jsou vzácnější než samotná medaile.
Poznámka:
V současné době se hovoří o medaili vydané pro české příslušníky Pražského sboru. ANO i tak to můžeme chápat, pokud si pojem český přeložíme do jedině správného významu tj. občan či poddaný Českého království žijící v Praze a to v našem případě vedle Čechů byli i Pražští Němci a dokonce i Židé. U této medaile je možné či téměř jisté,že musí existovat seznam pražských měšťanů a je docela možné, že některý z mladých nadějných historiků tento seznam objeví ve sbírkách některého i četných pražských muzei.
Prameny:
Měřička Václav a Svoboda Zbyšek:Pamětní dekorace z války 1866
Měřička V.! Rakouské, rakousko-uherské vojenské a občanské záslužné a pamětní medaile I. část,Praha 1974
Heyden Herman: Rhrenzeichen der erloschenen und bluhenden Staten Deutschlandes und Osterreich.Ungarns.
Archiv autora + vyobrazené dekorace ze sbírky našeho kolegy „Dozr“
