Vojenský služební odznak -(Služební kříže)
Napísal: Uto Jan 22, 2013 1:35 pm
Vojenský služební odznak
jak správně by zněl překlad z němčiny, je v našich podmínkách znám pod nepřesným, ale více výstižným názvem:
Vojenský služební kříž.
Byl to mladičký císař František Josef I., který miloval armádu, uniformy, své vojáky a vojenský život a který si zároveň uvědomil, že každý důstojník, poddůstojník má právo označit svoji uniformu viditelným odznakem (křížem), který by zároveň informoval o době služby císaři a vlasti.
Literatura i historické prameny uvádějí, že tato myšlenka mladičkého císaře byla schválena a potvrzena dne 19. září 1849 (oficielní zveřejnění z dne 23. listopadu 1849). Císař zároveň rozdělil vyznamenání na skupinu pro:
- důstojníky
- poddůstojníky
I. Služební kříže pro důstojníky se člení na dvě třídy, které mají pevnou vazbu pouze na počet odsloužených let v armádě Jeho Veličenstva.
Vojenský služební kříž I. třídy za 25 let věrné a bezúhonné služby
Vojenský služební kříž II. třídy za 50 let věrné a bezúhonné služby
Kříž byl vždy předán po odsloužení potřebných služební let v aktivní službě což byla jediná podmínka pro udělení kříže. Jde tedy o nárokové vyznamenání, které muselo být uděleno bez ohledu na vyznání, třídní původ, náboženské vyznání či postavení rodiny ve společnosti. Pro mnoho důstojníků vstupujících do armády po roce 1848 byl tento demokratický princip vítaným pokrokem v udělování řádů a vyznamenání Rakouska a později v Rakousko-Uherské armádě. Je dobré si uvědomit, že převážně subalterní velitelská, ale především technická tabulková místa (dělostřelectvo, námořnictvo) se obsazovala druhorozenými synky z měšťanských a selských rodin, tedy armáda přestává být výhradní doménou rodové šlechty.
Kříže jsou dostatečně známé i popsané a my si jen připomeneme, že jediným markantem, je zlatá či stříbrná orlice na středu kříže, která nám jasně prokazuje počet let, který důstojník odsloužil v armádě.
Problém nastává v době, kdy je většina důstojníků nositeli služebního kříže za 25 let služby a jen malé množství příslušníků z řad nejvyšší generality se mohlo pyšnit služebním odznakem za 50 odsloužených let. Dalším problémem bylo i to, že po odsloužení 25 let si každý i vyšší důstojník uvědomoval, že služba blížící se odsloužení 50 let je vyhrazena jen pro vyvolené.
Není sice známo kdo byl tvůrcem změny, ale dne 5. srpna 1890 dochází k podstatné změně ve vzhledu služebních křížů a zároveň je zohledněna potřeba ocenit důstojníky, kteří vzorně vykonávali službu dále na vysokých a důležitých místech v armádě císařství.
Snad to byl samotný císař, případně někdo blízký z císařova okolí, ale služební kříže doznávají zásadní změnu:
- kříž za 50 let služby je převýšen korunkou a na přední ploše kříže je černě orámován
- kříž za 40 let služby s černým orámováním bez císařské korunky
- kříž za 25 let služby
Bylo vyhověno skupině vyšších důstojníků a tak byl zřízen kříž za 40 let služby. Je jisté, že takový kříž byl udělen u konce vojákovi kariéry, ale zároveň nejsou tyto kříže tak nesmírně vzácné jako dekorace za 50 let odsloužených v aktivní službě.
jak správně by zněl překlad z němčiny, je v našich podmínkách znám pod nepřesným, ale více výstižným názvem:
Vojenský služební kříž.
Byl to mladičký císař František Josef I., který miloval armádu, uniformy, své vojáky a vojenský život a který si zároveň uvědomil, že každý důstojník, poddůstojník má právo označit svoji uniformu viditelným odznakem (křížem), který by zároveň informoval o době služby císaři a vlasti.
Literatura i historické prameny uvádějí, že tato myšlenka mladičkého císaře byla schválena a potvrzena dne 19. září 1849 (oficielní zveřejnění z dne 23. listopadu 1849). Císař zároveň rozdělil vyznamenání na skupinu pro:
- důstojníky
- poddůstojníky
I. Služební kříže pro důstojníky se člení na dvě třídy, které mají pevnou vazbu pouze na počet odsloužených let v armádě Jeho Veličenstva.
Vojenský služební kříž I. třídy za 25 let věrné a bezúhonné služby
Vojenský služební kříž II. třídy za 50 let věrné a bezúhonné služby
Kříž byl vždy předán po odsloužení potřebných služební let v aktivní službě což byla jediná podmínka pro udělení kříže. Jde tedy o nárokové vyznamenání, které muselo být uděleno bez ohledu na vyznání, třídní původ, náboženské vyznání či postavení rodiny ve společnosti. Pro mnoho důstojníků vstupujících do armády po roce 1848 byl tento demokratický princip vítaným pokrokem v udělování řádů a vyznamenání Rakouska a později v Rakousko-Uherské armádě. Je dobré si uvědomit, že převážně subalterní velitelská, ale především technická tabulková místa (dělostřelectvo, námořnictvo) se obsazovala druhorozenými synky z měšťanských a selských rodin, tedy armáda přestává být výhradní doménou rodové šlechty.
Kříže jsou dostatečně známé i popsané a my si jen připomeneme, že jediným markantem, je zlatá či stříbrná orlice na středu kříže, která nám jasně prokazuje počet let, který důstojník odsloužil v armádě.
Problém nastává v době, kdy je většina důstojníků nositeli služebního kříže za 25 let služby a jen malé množství příslušníků z řad nejvyšší generality se mohlo pyšnit služebním odznakem za 50 odsloužených let. Dalším problémem bylo i to, že po odsloužení 25 let si každý i vyšší důstojník uvědomoval, že služba blížící se odsloužení 50 let je vyhrazena jen pro vyvolené.
Není sice známo kdo byl tvůrcem změny, ale dne 5. srpna 1890 dochází k podstatné změně ve vzhledu služebních křížů a zároveň je zohledněna potřeba ocenit důstojníky, kteří vzorně vykonávali službu dále na vysokých a důležitých místech v armádě císařství.
Snad to byl samotný císař, případně někdo blízký z císařova okolí, ale služební kříže doznávají zásadní změnu:
- kříž za 50 let služby je převýšen korunkou a na přední ploše kříže je černě orámován
- kříž za 40 let služby s černým orámováním bez císařské korunky
- kříž za 25 let služby
Bylo vyhověno skupině vyšších důstojníků a tak byl zřízen kříž za 40 let služby. Je jisté, že takový kříž byl udělen u konce vojákovi kariéry, ale zároveň nejsou tyto kříže tak nesmírně vzácné jako dekorace za 50 let odsloužených v aktivní službě.