nositelia zlatej medaile Za statočnosť

[Altmann]

Vážení přátelé,

zde byla založena "sekce" nositelů zlaté medaile za statečnost. Je možno čerpat z knihy pana Steinera.. Kniha pana Steinera obsahuje zhruba 80-90% jmen nositelů této medaile. Sám pan Steiner píše a děkuji lidem z bývalého RU, kteří mu v jeho práci pomáhali a lituje, že z bývalého Československa nenašel partnera, který by byl ochoten ke spolupráci. Uvádí jediného našeho přítele pana MUDr. Romana Jedličku, který se o tuto práci zajímal, který jako jediný obhajoval naši faleristiku i naše znalosti. Navrhuji, tuto sekci oživovat obrázky, ale zároveň pouhé vložení s tím, že by to mohl být je s prominutím na dvě věci a obě jsou dosti sprosté. Navrhuji proto zde vytvořit další, podobnou sekci kde bychom mohli ukládat zajímavé obrázky, jak uvádí pan kolega Strenk kabinetky. Potom by to mělo jistě význam.

Vložím portrét:

Kiss Josef, nositel zlaté medaile, ale v právě v knize pana Steinera jsou tři vojáci, proto je uvedu všechny a možná se někomu podaří upřesnit, který to je:

Kiss Josef, narozen 1896 hodnost Zgsf., Flik 24 medaile udělena 16.10 1916

Kiss Josef narozen 1896 hodnost FDW služba Flik 16, uděleno 26.1.1918 celkem 2 x zlatá

Kiss Josef narozen 1896 hodnost StabsFDW služba IR 72 bei Flik 55 26.8 1918 celkem 3 x zlatá

Vybral jsem tyto tři vojáky, stejného jména jako ukázku jak složité je mnohdy dohledání správného vojáka, nositele zlaté medaile. I tento mladý voják byl letec.




Čerpám pochopitelně s knihy pana Steinera, strana 264

[k6i6t6o]

Práve mám rozčítanú knihu o leteckých esách z Prešporka. Podľa mňa sa nejedná o troch menovcov ale o jednu a tú istú osobu, aj keď dátumy trochu nesedia. Bola by náhoda aby existovali 3 Jozefovia Kissovia narodení v rovnaký rok. Ale možno sa mýlim.

Letecké eso Jozef Kiss (lietal vo Flik 24) získal prvú GTM 11.septembra 1916 v hodnosti čatár za druhé víťazstvo v boji 25.augusta 1916. Po boji 17.septembra 1916 získal hodnosť šikovateľ. 10. a 14. júna si pripísal 4 a 5 víťazstvo v boji čo mu zaistilo zisk druhej GTM následne bol povýšený do hodnosti štábny šikovateľ.
V lete 1917 došlo k reorganizácii RU letectva a od októbra 1917 bol prevelený k jednotke Flik 55J. Tretiu GTM zrejme získal za 5 zostrelov medzi 15. a 22. novembrom 1917. Koncom novembra bol povýšený do hodnosti dôstojnícky zástupca. Posledný úspech si pripísal 26. januára 1918. Po ňom sa neuvádza udelenie medaily, takže rok 1918 by tiež nekorešpondoval s výpiskom z knihy p. Steinera. Následne bol 27.januára 1918 ťažko ranený a dlho vyradený z bojov. Umrel 24.mája 1918.

[Altmann]

Já jsem na to přišel později také. On pan Steiner uvádí každého nositele extra udělení. To znamená, že jak píšete měl celkem 3 zlaté medaile a on je rozepisuje dle data udělení. Psal jsem to jako příklad, neb ten obrázek vlastním, ale zde ještě není s udělením třetí medaile. Maďaři jsou opravdu vlastenci a jak sám psal Steiner, zde měl dostatek podkladů ke zpracování. Líbí se mi, jak jsme dokázali upřesnit jednoho statečného, mladého člověka. Myslím, že zde je ukázka jak by se mohla vést diskuze na toto téma. To udělení prověřím i zda jsem se neupsal Děkuji.

Tak jsem to upřesnil data sedí a jde o jednoho vojáka. Původní text jsem ponechal ať každý vidí jak je možno se diskuzí propracovat k pravdě. Ty nepřesnosti, které uvádíte to je bohužel v pořádku neb pří zápisu, který prováděla pověřená osoba dochází mnohdy k chybám. Ale společně jsme vrátil čest jednomu, tehdy mladému, pilotovi.
Tam, kde získal p. Stejner dostatek materiálu je věnovaná velká pozornost jednak období po roce 1918 a je tam i zapojení v 2. světové válce. Ta kniha je vynikající práce.

[k6i6t6o]

Akosi sa bránim stotožniť s myšlienkou "Ty nepřesnosti, které uvádíte to je bohužel v pořádku neb pří zápisu, který prováděla pověřená osoba dochází mnohdy k chybám". Máme dve publikácie o jednej osobe ale s protichodnými tvrdeniami.

Pán Steiner uvádza udelenie prvej GTM v desiatom mesiaci 1916. Pán Červenka v septembri 1916. OK, ešte mesiac by sa dal tolerovať.
Horšie sú ďalšie tvrdenia.
Steiner uvádza udelenie druhej GTM 26.1.1918 za FLIK 16 v hodnosti šikovateľ. ALE! Červenka uvádza udelenie druhej GTM už po 4. a 5. víťazstve v roku 1916. Taktiež v roku 1918 Kiss nelietal za Flik 16 ale Flik 55J. a 26.1.1918 dosiahol jeho posledné víťazstvo. Nesedí ani hodnosť. Podľa Červenku bol už v roku 1917 povýšený do hodnosti dôstojnícky zástupca.
Udelenie tretej GTM podľa Steinera pripadá zhruba 3 mesiace po smrti Kissa (v hodnosti štábny šikovateľ). Kiss umrel v máji (v hodnosti dôstojníci zástupca), čo je fakt, ktorý nevyvrátime.

Verím v kvalitu oboch autorov a zodpovedný prístup k svojim publikáciám. Preto dávam otázku do pléna - dvaja autori, dve publikácie, jedna osoba, protichodné tvrdenia, PREČO?

[Altmann]

To je problematika toho, kdo p. Steinerovi dodal podklady. Jinak si však myslím, že tyto záležitosti si on dokázal prověřit ve Vídni. Pokud vím, jeho práce je vždy na požadované úrovni Rozhodně však nechci dělat soudce, co je správně a co nikoliv. Pana Červenku neznám a nevím z čeho čerpal on. Někde je chyba to jistě, ale víme, že tento člověk byl nositelem 3 ks zlatých medailí Za statečnost.

Právě jsem se od p. Považana dozvěděl, že pan Červinka je historik a potom se věc jistě mění. Zde dám přednost panu Červinkovi. Nakonec i tato diskuze byla zajímavá a jak se zdá, ty podklady u p. Steinera nejsou až tak přesné.

[k6i6t6o]

Musím Vám opäť oponovať. Nechcem presadzovať p. Steinera ale ani p. Červenku. Pracujem čisto s faktmi.
Červenka čerpal z rakúskeho štátneho vojenského archívu, nášho VHA, nášho štátneho archívu, archívov z Maďarska a Talianska, dobových novín, múzeí, kníh,... a informácie ohľadne Kissa mal aj od jeho netere. To je len pre doplnenie odkiaľ čerpal.

Ak by som aj uprednostnil p. Steinera, datovanie udelenia tretej GTM je, prepáčte za výraz, hlúposť. Uvádza august 1918, tri mesiace po smrti Kissa. Na internete je však možné nájsť obrázky, kde Kiss má na hrudi GTM 3xudelenú. Nemohol ju teda dostať po smrti.

prikladám jeden odkaz, tiež sa tam píše, že Kiss získal druhú GTM a aj hodnosť štábny šikovateľ po 4. a 5. víťazstve, teda v roku 1916 (víťazstvá boli v septembri, dajme tomu, že GTM nestihol dostať toho roku, tak ju dostal v roku 1917 ale nie v 1918tom a v hodnosti šikovateľ)
http://www.airwar.ru/history/aces/ace1w ... ss.html#02

[iver]

Kolegovia. Mám obe knihy a naozaj sú tam rozdielne informácie ako sa už písalo.. Ale.. Myslím že p. Steinera trochu podceňujete čo sa týka "odbornosti" . Na konci knihy sú uvedené materiály z ktorých čerpal, pričom na prvom mieste sú ako primárny zdroj uvedené "Personalverordnugsblätter" (Heer, Kriegsmarine, Landwehr, Gendarmerie a Honvéd) a primárna literatúra sú schématizmy (Ranglisten) a Ehrenbuch, Ehrenhalle a Heldenwerk (vydané v tej dobe oficiálnymi inštitúciami) čiže by som vedeckosť a presnosť uvedených informácií nepodceňoval.
Ale keď si v knihe p. Steinera prečítame úvod pred "zoznamom" udelení GTM, je tam písané že v drvivej väčšine sa pri dátume uvedenom v knihe jedná o dátum úradného zverejnenia v armádnom vestníku - pričom ďalej píše, že nesmieme pri tom zabúdať, že medzi hrdinským činom, dňom priznania , fyzickým udelením a dňom úradného zverejnenia to trvá niekoľko týždňov až mesiacov, v niektorých prípadoch aj rokov! a to je presne tento prípad. Fyzicky mu totiž bola udelená už 31.7.1917 avšak úradne zverejnené vo vestníku bola až toho 26.8.1918!
Pripájam foto jeho dekorácií nájdených na mieste nehody podľa ktorých ho identifikovali...
Inak ja som mal foto jedno na ktorom bol nositeľ GTM (bohužial neidentifikovaný) ale už je u p. Steinera - ak bude druhé vydanie, možno bude aj to foto tam...

[k6i6t6o]

Ďakujem za objasnenie. Ja som písal, že nepochybujem o vedomostiach a prístupe oboch autorov. Konečne viem, kde vznikli nezrovnalosti v dátumoch.

[teodor]

prikladám dnešný zaujímavý príspevok z facebooku:

Jörg C. Steiner

Heute vor 134 Jahren wurde Michael Doppler geboren!

Michael Doppler wurde am 23. Jänner 1883 in Pressburg, damals Pozsony in Ungarn, heute Bratislava in der Slowakei, geboren. Von seinem Zivilberuf als Werftarbeiter wird er 1904 zum k.u.k. Pionier Bataillon Nr. 5 assentiert, wo er sich als freiwillig längerdienender Unteroffizier verpflichtet. Zum Kriegsausbruch 1914 ist er bereits verheiratet und Feldwebel in der 3. Kompanie. Seine Einheit verlegt auf den südöstlichen Kriegsschauplatz gegen Serbien, wo es Feldwebel Doppler gelingt, gleich als erste Auszeichnung die Goldene Tapferkeitsmedaille zu erringen. Er selbst beschreibt seine Waffentat mit wenigen, schlichten Worten so:

„Es war im Oktober 1914, da lagen unsere Truppen schon 6 Wochen lang in Serbien in einem Ort links der Drina und konnten die Offensive gegen Sabac nicht vornehmen, da der Sumpf – der sich von serbisch Mitrovice bis über der Drina verbreitet – nicht überschritten werden konnte. Da bekam ich den Befehl, unter allen Umständen, einen schwimmenden Sturmsteg zu bauen. Derselbe gelang mir unter der kürzesten Zeit und dadurch war unseren Truppen die Möglichkeit gegeben zum Vormarsch gegen Sabac.“

Für diese Leistung wird Feldwebel Doppler durch Allerhöchste Entschließung vom 10. Dezember 1914, die Goldene Tapferkeitsmedaille verliehen. Die amtliche Veröffentlichung erfolgt bereits am 17. Dezember 1914 im Personalverordnungsblatt des Heeres. Die Übergabe erfolgte allerding erst Ende April 1915 im Zuge einer Dekorationsfeier durch den Komapniekommandanten Hauptmann Ferdinand Bäumel.

Im Verlaufe des weiteren Krieges wird Michael Doppler noch mit der Silbernen 2. Klasse und zweimal mit der Bronzenen Tapferkeitsmedaille ausgezeichnet, zum Stabsfeldwebel befördert und natürlich mit dem Karl-Truppen-Kreuz und dem 6jährigen Dienstzeichen für Unteroffiziere beteilt. Da er, dem entsprechenden kaiserlichen Erlass folgend, ab 1916/17 hauptsächlich in der Ausbildung eingesetzt wird, wird er auch niemals verwundet, jedoch wird ihm, in den Wirren des Zusammenbruches, die Goldene Tapferkeitsmedaille, zusammen mit anderen Wertsachen, von sogenannten „Kameraden“ gestohlen.

Nach dem Krieg lässt sich Michael Doppler in Linz an der Donau nieder, wo er, seinem Beruf gemäß, eine Anstellung bei der Schiffswerft der Linz A.G. findet. Über die Jahre arbeitet er sich zum Platzmeister hoch, wird jedoch bei einem Unglück 1931 im Betrieb verletzt. Dieser schwere Arbeitsunfall führt im Jahre 1932 zu seiner Pensionierung wegen anhaltender Berufsunfähigkeit. Als anerkannter Invalide erhält er eine entsprechende Pension. Am 2. Mai 1935 wird Doppler, zusammen mit anderen in Linz heimatzu-tändigen Träger der Goldenen Tapferkeitsmedaille, von Bürgermeister Dr. Bock, im Beiseien des Landeshauptmannes Dr. Gleißner, zum Ehrenbürger der Stadt Linz ernannt. Michael Doppler verstirbt, wahrscheinlich an den Folgen des Unfalles, nur 55 Jahre alt, am 17. Mai 1938 in Linz.