Záslužné kříže Rakouské monarchie
Zlatý a Stříbrný záslužný kříž
Dr. Roman Jedlička - Ladislav F. Sedlák
S nástupem mladého císaře Františka Josefa I. dochází zároveň k rozmachu průmyslu, vědy a umění v celé monarchii. Mladý císař, ale více jistě jeho blízké okolí, si uvědomovali, že je nutno odměnit své věrné poddané dekorací, která by byla všeobecně záslužným vyznamenáním, které sice nebude mít statut řádu, ale řád bude připomínat alespoň svým vzhledem. Pro ocenění měšťanů, průmyslníků, intelektuálu, vědců a umělců se do této doby používaly záslužné medaile založené v roce 1835. S přihlédnutím ke skutečnosti, že to jsou sice velmi vzácné dekorace, ale jen a jen medaile, je zřízen záslužný Řád Františka Josefa (1849), který mohl být udělen, aniž by si kdokoliv mohl dělat na nároky na povýšení do šlechtického stavu. I tento řád byl však příliš vysokým vyznamenáním, a tak pro ocenění poddaných je založeno vyznamenání, které splňovalo podmínky prosté dekorace, ale zároveň bylo vkusným doplňkem občanského oděvu, národního kroje či uniformy. Jde o dekorací známou jako „ZÁSLUŽNÝ KŘIŽ“.
- Ukázka-literatura.JPG (82.04 KiB) Zobrazené 7806 krát
Vlastní dekorace se člení do čtyř stupňů či kategorii:
- zlatý záslužný kříž s korunou
- zlatý záslužný kříž bez koruny
- stříbrný záslužný kříž s korunou
- stříbrný záslužný kříž bez koruny
Ve stanovách řádu, ale i statutu je přesně uvedeno, že kříž byl založen při příležitosti prvního výročí nástupu na císařský trůn mladého císaře Františka Josefa I., což znamená, že hovoříme o roce 1849 s tím, že tento letopočet je uveden i na zadním medailonu kříže zlatého i kříže stříbrného. Problém zde však je zásadní v tom, že v císařském nařízení je letopočet 1850. Tento letopočet však mimo Romana von Procházky nikdo další nepotvrzuje, ale opět v některých anglických pramenech je založení kříže uváděno (pro jistotu) 1849 / 50. Tato problematika není zcela jasná a i přední rakouští odborníci uvádějí, že „kříž byl založen k prvnímu výročí nastoupení císaře na trůn“, ale k prvnímu udělování kříže dochází až 18. února roku 1850 (toto je pochopitelné, neb kříž byl založen 2. prosince 1849 a nějaký čas byl nutný na výrobu, organizaci a vydání statutu nového vyznamenání).
Císař zcela jasně určil, že jde o prosté vyznamenání za všeobecné zásluhy, které je určeno pro nejširší vrstvy občanské společnosti (civilisty i vojáky).
- photo.jpg (59.14 KiB) Zobrazené 7806 krát
Zlatý záslužný kříž s korunou mohl tedy obdržet například důstojník, štábní lékař po dvaceti letech vzorné služby u regimentu, stejně tak jako ředitel gymnázia, muzea či jiného státního ústavu či zařízení. Těmito kříži byli dekorování v armádě především důstojníci, kteří nesplňovali podmínky nároku na udělení Vojenského záslužného kříže, a dále důstojníci (technici) u námořnictva.
- A. KITTNER IN WIEN.jpg (54.93 KiB) Zobrazené 7806 krát
Armádní poddůstojníci po odsloužení dvanácti služebních let mohli obdržet stříbrný záslužný kříž bez koruny. Kříž byl udělován i ženám, což v Rakousku bylo velmi pokrokové, i když my to považujeme za samozřejmost. První dámou, která obdržela takovýto kříž, byla v roce 1850 manželka důstojníka Ida v. Steeb-Rehm. Udělení kříže ženám je možno dokumentovat celou řadou dobových snímků, především v době Velké války 1914-18 jsou to ženy ve službě RU Červeného kříže.
Popis:
Základem vyznamenání je zlatý či stříbrný tlapatý kříž rupertského tvaru o průměru 36 mm, jehož ramena jsou červeně smaltovaná se zdobných rýhováním po jiskřivým smaltem. Na středu je umístěn bíle smaltovaný kruhový medailon, jehož okraj je výrazně lemován. Uprostřed medailonu je umístěn další zlatý kruh ohraničující mezikruží na kterém je ve zlatě v opisu heslo „VIRIBUS UNITIS“ (latinsky Spojenými silami), což bylo heslo císaře Františka Josefa I. Jednotlivá písmena jsou navzájem oddělena malými články řetězu, nahoře jsou spojené ruce - znázornění hesla se spojenými rukama a články řetězu mezi jednotlivými písmeny devizy se v němčině označuji jako „TREUE“ (Věrnost či oddanost). Uprostřed medailonu na bílé ploše jsou plasticky zlatá písmena „FJ“ ( Franciscus Josephus).
Rubí strana má opět červeně smaltovaná ramena se zdobným rýhováním pod smaltem, středový medailon má opět menší zlatý kruh, ve kterém je na bílém smaltu plasticky letopočet „1849“. Mezikruží mezi tímto středem a okrajem medailonu je zdobeno zrněním.
Kříže s korunou jsou převýšeny císařskou korunou, která je svými pendiliemi napojena na horní okraj ramene kříže - celkové rozměr kříže s korunou je 55 x 36 mm. Kříže bez koruny jsou menší, jejich rozměry jsou 30 x 30 mm.
- show_image.php.jpg (138.6 KiB) Zobrazené 7806 krát
Autorem návrhu byl sekční rada Paul Sprenger, podle jeho předlohy firma Alexandr Kittner ve Vídni vyrobila první exempláře vlastního kříže. Známe výrobce, klenotníky, kteří odváděli vynikající práci při výrobě zlatého i stříbrného záslužného kříže. Mezi nejznámější se jistě řadí:
- Braun
- Resch
- Rothe und Neffe
- Mayer´s und Söhne
- Kunz
- Brüder Schneider
- Rozet und Fischmeister
- Bachruch Budapešť
- Riemer Praha a další.
Velké množství výrobců a delší doba udělování pro nás skytá i množství různých variant, které tak rádi ukládáme ve svých sbírkách. Kříže se liší váhou či různou kvalitou provedení. Kříže jsou vyrobeny ze zlata o ryzosti 750/1000, ale i ze zlaceného stříbra a po roce 1915 již pouze z obecného kovu. Originál kříže, který byl z ušlechtilého kovu (zlato, stříbro) se ukládal v měšťanské rodině na viditelném místě, ve skleníku tak, aby každá návštěva dekoraci nemohla přehlédnout a pro běžné nošení byl zakoupen kříž v levnějším provedení. Snad i z tohoto důvodu je většina zlatých křížů v překrásné kvalitě, nepoškozených, což nám faleristům dělá velkou radost. Kříže v obecném kovu jsou značeny sice pouhou hvězdičkou, ale ve většině případů i zde nechybí jméno výrobce, klenotnické firmy či známého prodejce.
Korunky v převýšení mohou být různě velké, duté, smaltované či se smaltovaným podšívkováním, které je vloženo do koruny, dále prolamované či zavřené. Mezi hledané „lahůdky“ musíme zařadit kříže privátně vyrobené klenotníky na zakázku. Většinou jde o darovací exempláře, které nejsou určeny pro běžné nošení. Takové kříže jsou doplněny věnováním, může to být dar podřízených svému veliteli, nebo naopak dar oblíbenému poddůstojníků při udělení kříže. Takové kříže se jistě v našich-vašich sbírkách nacházejí.
- idmcsVOvLMuP131455888952S.jpg (51.71 KiB) Zobrazené 7806 krát
STUHA:
Ve stanovách je určeno, že kříž se bude nosit na klasické červené stuze, složené do trojúhelníků v šířce 38 mm. To znamená, že od roku 1850 do roku 1914 se kříže nosí na červené stuze i v případě, že kříž je udělen armádnímu důstojníkovi. Císařským rozhodnutím ze dne 20. září 1914 se i pro tuto dekoraci zavádí tak zvaná válečná stuha, tedy klasické stuha, kterou známe jako stuhu medaile Za statečnost. Nařízením mladého císaře Karla I. ze dne 13. prosince 1916 se pro statečné vojáky zřizují meče, které se upevňují na stuhu. Jde o výraz toho, že kříž byl získán v přímém boji s nepřítelem. Dalším nařízením císaře ze dne 17. února 1918 bylo možno získat kříž opakovaně. V tomto případě se na stuze objevuje zlatá spona (tak jako známe i u dalších dekorací).
Je dobré si uvědomit a přiznat, že nařízením ze dne 27. ledna 1917 bylo získání kříže na červené stuze prakticky znemožněno a vojenským osobám je kříž udělován nadále jen na válečné stuze.
POŘADÍ NOŠENÍ :
Zlatý záslužný kříž s korunou je veden na 35. místě v pořadí nošení, zlatý záslužný kříž bez koruny v pořadí na 39. místě - oba však za Vojenskými služebními medailemi Signum laudis, ale před stříbrnými medailemi Za statečnost I. a II. třídy a bronzovou medaili Za statečnost.
STŘÍBRNÝ ZÁSLUŽNÝ KŘÍŽ:
- F. Braun Wien.jpg (17.96 KiB) Zobrazené 7806 krát
Zlatý a stříbrný kříž spolu s rytířským křížem řádu Františka Josefa tvoří jistou ucelenou skupinu dekorací, kterou bylo možno ocenit práci státních úředníků, ale také všech občanů od cestáře až po funkce poněkud vyšší např. právě těch státních úředníků, kterým nemohl být udělen vyšší řádový stupeň Řádu Františka Josefa nebo Leopoldova řádu.
Podmínky pro získání kříže jsou totožné s podmínkami pro udělení Zlatého záslužného kříže, vlastní udělení však i v tomto případě odstupňovalo postavení, hodnost, ale i věk občana či vojáka.
POŔADÍ NOŠENÍ:
Zatímco Zlatý záslužný kříž s korunou i bez koruny jsou v seznamu pořadí nošení uvedeny před stříbrnými medailemi Za statečnost I. a II. třídy a bronzovou medaili Za statečnost, Stříbrné kříže jsou umístěny až za medailemi Za statečnost - kříž s korunou na 44. místě a kříž bez koruny na 45. místě.
Nedílnou součástí každé dekorace je etuje. Tyto etuje, a zde bychom se přimlouvali, abychom používali slůvko „ETUJE“, i když víme, že na Slovensku používáme slova „schránka“, mají na horní straně víčka písmena „VK“ (Verdienstkreuz = Záslužný kříž), přičemž pro zlatý kříž jsou písmena provedena zlatě a pro stříbrný ve stříbrné barvě. Později jsou písmena doplněna následovně „V.K./m.d.K.“ = Verdienstkreuz mit der Krone - Záslužný kříž s korunou.
Etuje jsou většinou vyrobeny v černé imitaci kůže, ale existuji soukromé etuje v krásném provedení v kůži se stříbrnými šroubky i kováním.
MINIATURKY:
Známe celou řadu miniaturek ve zlatě i obecném kovu.
DEKRETY:
Administrativními záležitostmi křížů byla pověřena Kancelář Řádu Františka Josefa, která pracovala do roku 1913. Po roce 1913 přebírá záležitosti tohoto vyznamenání Úřad nejvyššího komořího. Dekrety jsou vcelku honosné až do konce mocnářství (viz obrázek).
- dekrét.jpg (78.38 KiB) Zobrazené 7806 krát
ZÁVĚR:
Zlaté a stříbrné záslužné kříže ve společnosti sehrály svoji pozitivní roli. Byly morálním oceněním dobré práce i služby vlasti, potažmo panovníkovi.
Kříže svým vnějším tvarem připomínají řádovou dekoraci, jsou vkusné a kvalitně provedené, což podtrhovalo význam tohoto záslužného vyznamenání, jež v rodinách přežilo až do dnešních dnů, případně skončilo ve faleristických sbírkách. Tento vkusný a zajímavý kříž je jednou ze základních dekorací, s kterou se setkávají začínající sběratelé. Jejich krása a kouzlo jsou připomínkou doby našich předků, doby již minulé, kdy se tyto kříže nosily či udělovaly. Snad naše skromné povídání o Záslužném kříži povzbudí zájem i dalších sběratelů o krásy faleristiky této relativně nedávné doby.
Připsáno panu Považanovi jako poděkování za jeho internetové stránky, které nám přinášejí potěšení.
Prameny:
l. Ehrenbuch der österreichisch-ungarischen Wehrmacht-Band I. Wien 1917 (Zlatá kniha wehrmachtu)
2. Měřička, Václav: Orden und Ehrenzeichen der öst.-ung. Monarchie. A. Schroll Verlag Wien - München 1974
3. Procházka, Roman: Österreichisches Ordenshandbuch, Graf Klenau Münchem 1974
4. Stolzer, Johann - Steeb, Christian: Österreichs Orden vom Mittelalter bis zur Gegenwart Akad. Druck-u.Verlaganstalt Graz 1996
5. Koláčný, Ivan: Řády a vyznamenání habsburské monarchie. Elka Press Praha 2006
6. Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Záslužné kříže Rakouské monarchie. Zlatý záslužný kříž, SIGNUM - Zpravodaj klubu faleristů v Brně, číslo 6, V. řada, červen 2009
7. Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Záslužné kříže Rakouské monarchie. Stříbrný záslužný kříž, SIGNUM číslo 7, V. řada, září 2009
8. Jedlička, Roman – Sedlák, Ladislav F.: Záslužné kříže Rakouské monarchie. Železný záslužný kříž 1916, SIGNUM, číslo 8, V. řada, prosinec 2009.
9. Archiv autorů.
