Ehrenzeichen für Wehmütter 1886
Čestné vyznamenání pro porodní asistentky
V celém Německu ( nikoliv snad jen v Prusku) byl pro každého státního zaměstnance zřízen odznak, vyznamenání, které mohl nosit s pocitem hrdosti na svoji funkci a tak se hlásit i ke službě panovníka a královského domu. Pochopitelné tedy je i to, že každá funkce, tedy i například královský poštmistr měl svoji uniformu služební a pro sváteční dny a svátky uniformu sváteční. nejlépe toto moje tvrzení vidíme u sboru hasičů.
V oblasti Červeného kříže existuje mnoho dekorací a odznaků, které známe, mnohé zřídil panovník a další královna a císařovna Augusta. V roce 1886 založila královna Augusta se souhlasem svého manžela císaře, jako patronka Německého Červeného kříže specializované vyznamenání pro porodní asistentky, který se uděloval po čtyřiceti (40) letech služby v této funkci.
Popis čestného odznaku:
Odznak má podobu šperku či brože, první typy jsou vyrobeny ze stříbra a upraveny zlacení. Pozdní typy již jen z upraveného obecného kovu.
Avers:
Odznak má velikost 40 mm.. V dolní části je malý okřídlený cherubínek
Ve středu je páska s heslem : "TREUE – DIENSTE" a v horní části královská, později císařská koruna. Královská i císařská koruna částečně odznak převyšuje. Celý odznak je zpracován a doplněn do podoby zdobné brože. Při okraji odznaku je zdobení jemným perlovcem.
Revers:
Na zadní straně je spona k upevnění na oděv. Na odznaku je viditelné zpracování a malé nýtky k upevnění cherubína.
Váha odznaku se pohybuje kolem 30.9 g a kolísá dle použitého kovu.
Celkem rozeznáváme tři typy odznaků. Hlavní rozdíl je v královské, později císařské koruně, použitého kovu.
Cena odznaku se pohybuje kolem 300 euro, opět záleží na kvalitě kovu.
Odznak se předával v etuji, existuji miniaturky, které tyto dámy nosili na řetízku kolem krku.
Literatur: Scharfenberg, Gerd: Das Königlich Preußische Ehrenzeichen für Hebammen. In: Orden-Militaria-Magazin Nr. 88 (Februar 1999). Seiten 14–18.
Poznámka:
Nejstarší ženské povolání bylo porodní babictví. Porod byl brán jako normální součást života ženy, a proto se porodnictví věnovaly od pravěku zkušené ženy, tzv. porodní báby. Ty se dostaly od dob Josefa II. (2. polovina 18. století) pod státní kontrolu, musely chodit na školení a skládat zkoušky. Vždyť ještě v 18. století končil každý 77. porod smrtí rodičky a o novorozenecké úmrtnosti z tehdejší doby neexistují věrohodná data.
V Německu, které se později potýkalo s vlnou protestantismu, bylo výrazně zdůrazněno také poslání porodní báby při církevním obřadu, jako byl křest. A to především v případech, kdy šlo o umírající rodičku. Na tom si důrazně zakládala především církev katolická, která také začala podporovat provádění císařských řezů v souvislosti s možností křtu ještě nenarozených dětí.