Baltický kříž-Baltenkreuz

[Altmann]

Baltický kříž
Baltenkreuz


Celý vznik tohoto německého,přesněji baltického vyznamenání pochází z léta roku 1919,kdy došlo mezi livonsko-baltickými občany(vojáky) a sovětskými bolševiky k bojům.Bylo to na základě rozhodnutí Baltického národního výboru, což bylo tehdejší politické zastoupení baltických občanů, německé národnosti,kteří žili v na území Livonska a Kuronska,tedy v částech,které se staly součásti nově vytvořeného Lotyšska. Cíl byl jasný, zřídit dekoraci, vyznamenání,které by obdrželi všichni dobrovolníci a vojáci,kteří se zbraní v ruce čelili náporu bolševiků.
Návrh na toto vyznamenání byl vypracován předsedou uvedeného výboru a to baronem Wilhelmem von Fircksem.Jednání bylo rychlé,bez zbytečné byrokracie a teprve později došlo k upřesnění stanov i návrhu.Bylo stanoveno výborem Baltického národního výboru a v součinnosti s velitelstvím VI.záložního sboru dohodě,že Baltický kříž musí být udělen důstojníkům a členům mužstva,kteří nejméně po dobu tří měsíců se podíleli na osvobozovacích bojích. V upřesnění dopisem ze dne 7.července 1919 bylo uvedeno,že součást dekorace je i stuha, nošená v knoflíkové dírce na způsob stuhy Železného kříže II.třídy 1914.Tedy v době,kdy kříž ještě nebyl dodán, byli vyznamenání vojáci dekorování jen stuhou, neb výroba kříže se zpozdila.
Složitá situace, boje mezi Dobrovolnickou ruskou západní armádou(plk.Avalov-Bermont) Lotyši,ale i baltickými občany německé národnosti je složitá i v udílení tohoto vyznamenávání.Baron von Rudiger dokázal najít východiska a němečtí vojáci,kteří se na bojích proti bolševikům účastnili splňovali podmínky udělení kříže.Samotné udělování bylo prováděno komisí a probíhalo od roku 1919 do roku 1921. Zároveň již byly vydány dekrety opatřené razítkem a to vše v souladu s rozhodnutím barona Firckase.V letech 1930-34 došlo k vytvoření spolku bývalých kamarádů Baltického zemského vojenského oddílu a to po dohodě s baronem von Fircksem. Vystavené, dodatečné dekrety nesou podpis rytmistra Baltického zemského oddílu Toma Girgensohna. Podle upřesnění z Berlína bylo uděleno celkem 21839 kusů Baltického kříže.Soupis nositelů byl v roce 1934 uložen v archivu Říšského ministerstva vnitra,ale byl zničen ke konci války.
Původní rozhodnutí,že Baltický kříž bude nošen na stuze nebylo realizováno a kříž byl nošen jako připínací i jako malá stužka.Kříž opět vyráběla firma Godet,ale později i další firmy. Objevuji se kříže opět pečlivě zpracované v patinovaném železe,ale i levné jen v mosazi ražené kusy.
Původní stuha byla v šířce 26mm s tmavě modrým středním pruhem a po stranách pak stejně široké bílé pruhy,které jsou ve středu opět proťaté 3 mm širokými proužky. Objevuji se však i kříže opravdu zhotovené a nošené na stuze. Zde však jde již opět jen o iniciativu obchodníků a i současné prodejní katalogy uvádějí jen Baltický kříž, jako připínací dekorace( Steckkreuz).
Dekrety označené názvem "Berechtigungsschein" Opravňující list, je zhotoven z kvalitního papíru o rozměrech 168x222mm. Okraj dekretu je zdoben rámečkem z dubových listů. Znalcem problematiky tohoto kříže byl Dr.Kurt G. Klietmann,který tyto informace předal panu Měřičkovi. Článek je volně zpracován na základě přednášky a prací pana Václava Měřičky, předního faleristy světového jména.Ještě v roce 1970 v knize Deutsche Orden und Ehrenzeichen od H.Geaba.H.Kirchnera a Hermana W.Thiemana je zcela jednoznačně prokázané,že kříž byl udělován a nošen je ve formě připínacího kříže



Zdroj:
http://gmic.co.uk/index.php?showtopic=16462
http://gmic.co.uk/index.php?showtopic=9723&st=20
http://gmic.co.uk/index.php?showtopic=16509