Ruský řád Sv.Jiří a problematika s řádem spojená

[Altmann]

Řád Sv. Jiří (I stupně)
Řádový klenot I. stupně je zlatý kříž s rozšířenými konci, pokrytý na obou stranách tvrdým bílým smaltem. Podél okraje kříže je úzký zlatý lem. Ve středu kříže - je na přední i zadní straně kulatý medailon s oboustranně vypouklým zlaceným okrajem.
Avers:
Středový medailon je pokrytý červeným smaltem s obrazem svatého Jiří ve stříbrné zbroji, na sobě má plášť a helmu na bílém koni. Plášť a helmu, sedla a postroje koně jsou ve zlaté barvě. Jezdec je obrácen na pravou a probodává černého draka.
Revers:
Zadní strana medailonu je pokryta bílým smaltem na kterém je propojen černýmm písmem monogram «СГ».
Rozměr klenotu I. stupně je 60mm. Na horním rameni je poměrně malé příšně postavené ouško se závěsným drátěným ouškem k upevnění na velkostuhu.
Klasická velkostuha má rozměr cca 100 mm.
Klenot je doplněn řádovou hvězdou . Ve středovém medailonu jsou opět velká písmena
«СГ». V černém širším medailonu je řádová deviza:
«ЗА СЛУЖБУ И ХРАБРОСТЬ».
V horí čísti mezi řádovou devizou je carská korunka.
Velikost hvězdy 1. stupně je cca 82 mm. Hvězda se upevňuje na stejnokroj klasicky pomoci spony,

[Altmann]

Řád Sv. Jiří (II stupeň)
Řád II. stupně je stejný, řádový klenot i hvězda jsou totožné, byť poněkud menší. Řádový kříž se nosí na nákrční stuze, která je široká 45mm

[Altmann]

Řád Sv. Jiří (III stupeň)
Kříž se nosí jako klasický komandérský kříž na stuze široké 24mm. Velikost kříže je 50mm.

[Altmann]

Řád Sv. Jiří (IV stupeň)
Řádový kříž o velikosti 40mm se nosí na prsou na klasické ruské kolodce. Stuha je široká 24mm

Řád Sv. Jiří se uděluje (dle stanov) od nejnižšího stupně. Nositelé mají tu čest, že jejich jméno se vyrývá na mramorovou desku ve"Svatojířském" sále

Udělení Řád Sv. Jiří pouze postupně, od nejnižší k nejvyššímu stupni..
Obnovený, slavný vojenský řád se svoji tradici. Ve velkém kremelském paláci v sále Sv. Jiří se objevuji jména novodobých rytířů vytesaných v mramoru a tak navazuji na starobylou, slavnou tradici ruské armády.
Malá řádová náprsní stužka má rozměr 12mm, šířku 32 mm.

[Altmann]

Лебедь, Анатолий Вячеславович


Tak, jako je v našem povídání, v úvodí části pozornost věnována nositelům řádů Sv. Jří od doby Kateřiny nebo z doby Vlastenecké víllka 1812 je naší slušnosti, snad i povinností, ale hlavně radostí upozornit na nové rytíře toto slavného, starobylého řádu. Nezapírám, že sve pojednání čerpám z ruských oficielních stránek ( jak také jinak). Myslím, že nejprve si představímene rytíře 4. stupně řádu. Vybral jsme jedno jméno, které je dostatečně reprezentativní.

Zde ponechám jména v originále, neb to Vám poslouží k vyhledávání lépe, než nějaký můj překlad, který nemusí být přesný.No a také mezi námi žije dosti faleristů, kteří z ruštiny maturovali.


Кавалеры 4-й степени ( Rytíří 4. stupně řádu Sv. Jiří)
№ 002 — Макаров, Сергей Афанасьевич
№ 003 — Лебедь, Анатолий Вячеславович
№ 004 — Волковицкий, Вадим Юрьевич[17]
№ 005 — Садофьев, Игорь Васильевич[17]
№ 006 — Шаманов, Владимир Анатольевич
№ 007 — Урасов, Михаил Иванович

Zde si dovolím upozornit na jméno ruského vojáka, který byl statečným hrdinou a jeho vojenské činy jsou až tak neskutečné, že pokud bychom je viděli v některém dokumentu či hraném filmu, neveřili bychom,že to je skutečnost. Jde o kapitána, později podplukovníka Lebedě a tak jen velmi stručně, neb přesnosti z jeho života jsou na ruských stránkách v dostatečném množství
Narodil se dne 10.květnaValga 1963 a zemřel 27. dubna 2012 v Moskvě. Nepadl v boji, ale zabil se na svém motocyklu při hazardní jízdě.

Nesloužil v armádě či polici nepřetržitě, byl i ve výslužbě, ale když bylo potřeba, sám se přihlásil a narukoval k plnění těch nejsložitějších úkolů na které se hledali především dobrovolníci.

25.června 2003 v horách nedaleko Ulus-Kert Anatolij Lebed najel na minu v Argun Gorge, pravá noha mu byla amputována, ale on si prosadil to, aby mohl dále sloužit v armádě a bojovat proti separatistům.
Prezidentským dekretem ze dne 6. dubna 2005, pro jeho odvahu a hrdinství a výtečné plnění povinnosti v oblasti Severního Kavkazu obdržel Anatoly Lebed Vjacheslavovich titul Hrdina Ruské federace .
V roce 2008 se účastnil bojů s Gruzií ve směru Abkhaz. Byl součástí skupiny, která provedla výpad na námořní základnu v Poti a on se svoji skupinou potopil lodě gruzínského námořnictva. Za tuto úspěšnou akci byl poctěn, a stal rytířem řádu Sv. Jiří IV stupně, byl vyznamenán jako v pořadí druhý voják.

Zde je správná a mně milá citace ze stránek "valky"
"Při bojích v Čečensku přišel o nohu a přesto stále u svého útvaru sloužil. Posléze bojoval proti Gruzii a jeho výsadkáři potopili zakotvené gruzínské loďstvo."

Dalším důstojníkem byl velitel severního Kavkazkého vojenského okruhu - Sergej Makarov .

Ruský prezident Dmitrij Anatoljevič Medveděv , během slavnostního předávání tohoto vysokého vyznamenání dne 1. října 2008, řekl:
"Mezi námi je také speciální policejní důstojník výsadkových jednotek Hrdina Ruské federace Anatolij V. Lebed. Při vedení bojové činnosti byl na hrotu útoku a vždy prokázal příklad osobní statečnosti ".


27.dubna 2012 Anatoly Lebed havaroval před bránou parku "Sokolniki" v Moskvě .K nehodě došlo kolem 17:45 na křižovatce hlavní silnice Bogorodskii Lebeď ztratil kontrolu nad motocyklem a narazil do obrubníku . Zemřel na místě činu . Pohřben je v Aleji hrdinů (Преображенского )
Podplukovník Lebeď sloužil v aktivní službě v těchto letecch
1981—1994, 1999—2012

Je nositelem vysokých řádů a vyznamenání: Myslím, že není nutno překládat.

Герой Российской Федерации (6 апреля 2005 года) — за мужество и героизм, проявленные при исполнении воинского долга в Северо-Кавказском регионе

Орден Святого Георгия IV степени № 003 (2008 год)

Три ордена Мужества

Три ордена Красной Звезды

Орден «За службу Родине в Вооружённых Силах СССР» III степени

Медали

Именное холодное оружие.( Čestnou (kordík) zbraň)

Poznámka:
Mezi českými novináři se objevovali v době jeho smrti hnusné pomlouvačné články a hloupoučké hodnocení chlapců s modrými knížkami. Abych upřesnil kde stojím já, tedy pro mně to je neskutečný hrdina!

Гhttp://vk.com/club38424390ерой России Анатолий Лебедь: портрет русского спецназовца

[Altmann]

Snad se na mně nebudete zlobit, ještě dva obrázky. Každý chlap, který byl na vojně mně snad pochopí:

[Altmann]

Mezi nositeli řádu Svatého Jiřího II. stupně (Ruská federace) uvádíme prozatím tři jména:

Jsou to generálové armády a ne všichni jsou prvoplánově vzorní důstojníci. Je možné, že ve staré armádě SSSR by měli problémy, neb oni měli své vlastní názory na vedení bojových operací a celkově na akceschopnost a tedy i bojeschopnost armády. Své názory dokázali prosadit navzdory hlupákům, kteří v armádě v klidu dožívali socialistickou eru. Zde je tedy příklad co dokáže důstojník, který má možnost prosadit své názory na vedení války, byť na svém svěřeném bojovém úseku.


Кавалеры 2-й степени
Rytíři 2. stupně stupně řádu Svatého Jiří:
№ 002 — Болдырев, Владимир Анатольевич
№ 003 — Зелин, Александр Николаевич
№ 004 — Макаров, Николай Егорович
Již z tohoto vidíme, že číslování a evidence je pro každý stzupeň samostataná!

Nikolaj E. Makarov (narozený 7 října 1949 ) - ruský velitel, bývalý náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil - První náměstek ministra obrany Ruské federace ( 2008 - 2012 ).V letech 2005-2008 - náčelník štábu - 1. zástupce velitele Volžsko-Uralského vojenského okruhu . Od 1. března do 26 května 2008 - náčelník štábu - 1. zástupce velitele severního Kavkazu vojenského okruhu.

Od 26. května 2008 do 11 ledna 2010 - velitel severního kavkazské vojenského okruhu.

18.srpna 2008 poprvé v historii moderního Ruska byl udělen Řád Sv. Jiří IV stupně.

13.ledna 2010 převeden do rezervy z ozbrojených sil Ruské federace .

04.2.2013 byl jmenován náčelníkem Vojenské akademie Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace .

Hrdina Ruské federace ( 2012 ), armádní generál .

Alexander Zelin (narozen 6.května 1953 , město Perevolsk -Vorošilovská oblast dnes Ukrajina. ) - ruský vojenský velitel. V letech 2007-2012 - náčelník vzdušných sil Ruské federace . generálplukovník


Vladimir A. Boldyrev (narozen 5.ledna 1949 , vesnička Krasnojarsk , Volgogradský kraj ) - ruský vojenský velitel, který prošel všemi hodnostmi, zastával vysoké funkce v armádě, v současné době armádní v záloze .


Podrobný životopis najdete na ruských stránkách.

[Altmann]

Přítel "Sefit" ve svém skvělém příspěvku uvádí udělení řádu sv. Jiří dalo by se říci "za výsluhu" Já jeho úvodu využiji a doplním následovně.


"4-tá trieda rádu mohla byť povodne udelená aj vyššiemu dôstojníkovi ak tento vykonával službu nepretržite aspoň 25 rokov alebo sa zúčastnil na 18 námorných kampaniach. Od roku 1833 však bolo nutné zúčastniť sa aspoň jednej bitky. V roku 1855 bolo vyslúženie si 4tej triedy rádu za "dlhoročnú službu" zrušené a rád mohol byť udelený len za vojenskú chrabrosť. Ak by si dôstojník vyslúžil v tomto období 4-tú triedu ako za chrabrosť tak aj za dlhoročnú službu, tak to bolo naznačnené na stuhe a to speciálnou sponou. Známe sú len 4 prípady z histórie, posledné takéto udelenie bolo v roku 1860".

Altmann:

Dne 2. února 1855 bylo vydané " Senátní " nařízení číslo 29005, které řešilo problematiku řádu sv. Jiří, uděleného za výslužbu tak jak popisuje "Sefit" ve svém příspěvku. V případě, že důstojník, nositel řádu sv. Jiří za výsluhu let, případně za splnění úkolů v námořní plavbě, později za svůj čin chrabrosti má nárok na udělení klasického řádu, řeší se problematika následovně:

Tento důstojník je nositelem kříže, který obdržel za 25 let služby, případně za 18-20 plaveb na námořní (válečné) lodi s účastí na nejméně 1-2 bitev s nepřítelem. V případě, že se důstojník v bitvě na souši či na moři osobně vyznamenal, projevil svoji chrabrost a srdnatost a měl by mu být udělen řád sv. Jiří, nemohl obdržet vyšší, tedy III. stupeň řádu, ale měl právo na stuze nosit mašli (бант). Tato mašle na stuze řádu byla dodatečným oceněním a znamením, že důstojník (námořník) obdržel řádový kříž sv. Jiří IV. stupně Za chrabrost před nepřítelem.

Za celou existenci řádu ( do roku 1919) existují prokazatelně či historicky doložitelně pouze čtyři (4) důstojníci, kteří měli právo nosit řád sv. Jiří s mašli :
1.генерал-лейтенант Иван Егорович Тихоцкий

2.генерал-лейтенант князь Константин Давидович Тархан-Моуравов

3.генерал-от-инфантерии Иван Алексеевич Базин
( 29. ledna 1860 obdržel mašli k řádu sv. Jiří IV. stupně)
( 26. ledna 1871 byl oceněn řádem sv. Jiří III. stupně)

4.генерал-майор Вознесенский Иван Степанович.


Na přiloženém obrázku je generál Tichocký s řádem sv. Jiří IV. stupně s mašlí a další. Je jasně vidět řád sv. Jiří se s mašli na stuze.

Jména důstojníků jsem ponechal v originálu neb se domnívám, že pokud budete některý z Vás hledat podrobnosti je lépe do vyhledávače vložit jméno důstojníka v originálu.

[Altmann]

O čestné zbrani je v článku krátké pojednání. Aby si každý mohl miniaturku kříže upevnit na svoji poboční zbraň byl křížek vyroben v několika velikostech. Nebude bez zajímavosti si na ukázce tyto malé křížky připomenout. Křížky byli vyráběny do roku 1916 ze zlaceného stříbra. Po roce 1916 již ze zlaceného bronzu.





Čestné zbraně, které budeme v tomto případě nazývat šavlemi mají pevné spojení s řádem Sv. Jiří. Je nutno si uvědomit, že sem však náleží další zbraně:
- námořní kordíky
- letecké kordíky

[Altmann]

Originální obrázky jsou použity z ruských stránek: