Dekorace Za tažení na Krymu 1687-1689

[Altmann]

Dekorace Za tažení na Krymu 1687-1689
Крымские походы 1687 и 1689 гг.

Tyto mimořádně vzácné faleristické památky jsou nejen pro nás, ale i v samotném Rusku pro i bohaté sběratelé nedostupné. V Rusku se tento problém řeší ražbou kvalitních novodělů, které u nás oprávněně považujeme za pouhé kopie.
Pro pochopení jsem si dovolil vložit velmi stručný historický popis situace, v kterém se tato tažení odehrávají:

„Tatarský feudální státní útvar existující v letech 1443 až 1783 na území Krymského poloostrova, části Kubáně pobřeží Azovského a severního pobřeží Černého moře. Byl založen roku 1443 po rozpadu Zlaté hordy Devletem Hadži Girejem, který byl podporován litevským velikým knížetem. Po tureckém vpádu na Krym se stal krymský chanát tureckým vazalem. Chánové podnikali loupeživé výpravy do sousedních zemí, v roce 1521 oblehla spojená krymsko-kazaňská vojska Moskvu za livonské války v letech 1558-1583 podnikli krymští Tataři 21 výprav na Rus. Roku 1648 uzavřel krymský chán spojenectví s B.Chmelnickým, ale několikrát jej zradil. Pro ochranu jižních ruských hranic proti krymskému chanátu byla vybudována pevnostní linie (zasečnyje čerty), v letech 1687-1689 podnikla ruská vojska neúspěšná tažení proti krymskému chanátu (tzv. krymské pochody). „
Po porážce Turecka v rusko-turecké válce v letech 1768-1774 uznalo Turecko küčükkajnardžským mírem nezávislost krymského chanátu pod ruským protektorátem a roku 1783 byl chanát připojen k ruskému impériu.
Medaile o průměru 41mm je vyrobena ze zlata ve váze sedmi dukátu (revers).
Vedle je medaile v hodnotě pěti dukátů, ale je přizdobena zlatým rámem, s modrým smaltem o šíři 23,5mm.. Medaile je rámovaná rubíny a smaragdy. Průměr této medaile je 46mm
Medaile v hodnotě ¾ červonce (váha 3,79g) průměr 17mm. Tato či podobná medaile se nacházela v sbírce pražského sběratele Dr. L.C.

http://www.rusizn.ru/rom02_025.html
http://www.searchfoundationinc.org/Reading-4.html
http://www.rusizn.ru/rom05_015.html

[Altmann]

Strategická poloha poloostrova Krym je od doby cara Petra územím, které má pro Rusko velký význam, jak mimo jiné prokázala válka v letech 1854-56 i v době 2. světová války, kdy obrana Sevastopolu vstoupila do dějin vojenské historie . V moderní či současné době to byla opět problematika Krymu

Jde jen o faleristickou zajímavost a nechci se zde pouštět do diskuzí zda je tento akt připojení správný či nesprávný, to prosím nechám politikům. Pro nás je zajímavé pouze to, že existuje další dekorace s vazbou na kozácké útvary.



https://cs.wikipedia.org/wiki/Krym

http://tema.novinky.cz/krym

[Altmann]

K problematice Krymu se vyjadřovat nebudeme neb nám to nepřináleží. Ale když jsme popsali "krymskou" medaili, kterou si založili příslušníci kozáckých jednotek, které mají svá starobylá práva asi, abychom předešli nevhodné diskuzi si představíme oficiální (snad) medaili, kterou uděloval ministr obrany Ruské federace Sergeje Šojga již v březnu 2014. Problematika Krymu byla, je a bude ještě další dobu ve středu pozornosti, ale nám jistě stačí pouhý popis medaile, která je nápadně podobná medailím z období Vlastenecké války 1941-1945.


Avers.
Medaile má oboustranně zvýšený okraj a v ploše medaile je jednoduchý motiv, obrys poloostrova Krym. V dolní části jsou dvě vavřínové větvičky dělené pěticípou hvězdičkou.

Revers:
Na zadní straně při okraji je azbukou nápis: "МИНИСТЕРСТВО ОБОРОНЫ РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ " -( Ministerstvo obrany Ruské federace). Dále v horní části je oficiální znak ruského ministerstva obrany. a pod tímto znakem je nápis:
"ЗА ВОЗВРАЩЕНИЕ КРЫМА 20.02.14 — 18.03.14 " - ( Za navrácení Krymu 20.02.14 — 18.03.14"

Medaile je upravena patinováním a leštěním.


V horní části je malé závěsné ouško s kroužkem na upevnění na kolodku.

STUHA:
Stuha je oranžovo-bílá s černým lemem na levé straně, červeným na pravé straně a modrým středovým pruhem.

K medaili patří doklad o udělení. Medaile není státním vyznamenáním, ale jde o záslužnou ( či snad pamětní) medaili v evidenci personálního oddělení Ruského ministerstva obrany.


Medaile je podrobně popsaná v časopise Signum číslo 11 VI. řada, září 2015. Autorem je náš kolega a přítel Oldřich Lukš.