Kříž Svatého Jiří a další doplňky kříže

[Altmann]

Kříž Svatého Jiří
Знак отличия Военного ордена - Георгиевский крест

O slavném vojenském vyznamenání Sv. Jiří máme dnes již dostatek informací a proto zde snad více jen přípomínka tohoto slavného vyznamenání. Zároveň se seznámíme s křížem Sv. Jiří, který je používán v současné době jako nejvyšší vyznamenání Ruské federace.

Kříž Sv. Jiří byl založen 13. února roku 1807 rozhodnutím (manifestem) cara a vladaře Alexandra I. Byl určen k vyznamenání vojáků, poddůstojníků a námořníků za mimořádnou chrabrost a statečnost. Kříž měl zároveň svůj vlastní statut, který se po celou existenci této mimořádné dekorace vyvíjel a upravoval. Kříž Sv. Jiří byl nošený na stuze a nikdy se z uniformy nesundával, a to ani v případě, že poddůstojník se stal důstojníkem a byl vyznamenán řádem Sv. Jiří.

Udělení kříže znamenalo pro vyznamenaného vojáka celou řadu výhod. Velmi důležité bylo i to, že byl osvobozen od tělesných trestů, které byly v ruské armádě obvyklé a tvrdé. Voják zároveň dostával vyšší služné (žold). Tento první typ kříže se vydával pouze v jediném stupni a byl nepřesně nazýván 5. stupněm řádu Svatého Jiří.

Statistika:
Od 13. února 1807 do 23. března 1809 se tento kříž uděloval bez číselné registrace. Kříž se po smrti dekorovaného vojáka musel vracet do řádové Kapituly, kde se na ně vyráželi pořadová čísla. Naopak kříže, které byli uděleny spojencům, kteří v letech 1813, 1814, a 1815 bojovali bok po boku vojáků ruské armády této povinnosti nepodléhali. Kříž v jediném stupni byl takto udělován do roku 1856.

V době vlády cara Alexandra I. od 13. února 1807 do roku 1826 bylo uděleno:
- 46527 ks křížů Sv. Jiří (bez stupně).

V době vlády cara Nikolaje I. od roku 1826 do 18. února 1855 bylo uděleno:
- 57706 ks křížů Sv. Jiří (bez stupně)

Rozměr kříže je 34 mm. Na levém a pravém rameni se nachází registrační a pořadové číslo kříže, evidenci vede řádová Kapitula.

Poznámka:
Problematika kříže Sv. Jiří je složitá, ale pokusíme se přehledně seřadit hlavní typy a období pro potřebu čtenářů. Další informace budeme postupně doplňovat s obrázky, které jsou ve své většině převzaty od ruských kolegů a přátel, částečně z prodejních katalogů. Každý dodatek či doplněk, který zašlete na moji „SZ“ bude dopracován. Děkuji Alt.

Literatura:
Петерс Д. И. Наградные медали Российской Империи XIX-XX веков. Каталог. 1996.
DUROV (Valery), The orders of Russia, Moscou, 1993, "Voskresnie",

[Altmann]

Kříž Sv. Jiří 1856-1913
Знак отличия Военного ордена 1856-1913

Krymská válka, která byla válkou poměrně dlouhou a vyčerpávající byla příčinou (ne jedinou) toho, že se mění statut kříže Sv. Jiří. Vojenští velitelé všech stupňů si uvědomili, že každý voják chce získat kříž Sv. Jiří, ale zároveň stávající nositele ztráceli zájem o další angažované projevy statečnosti a zásluh neb voják již neměl možnost získat další dekorace, které by jasně ukázali a prokázali: „Zde je statečný voják mimořádně vyznamenaný Za statečnost“.

Výnosem či carským nařízením cara Alexandra II. ze dne 19. března 1856 by "Znamení vojenského řádu“ rozděleno na čtyři stupně:

- 1. stupeň zlatý kříž nošený na stuze s mašlí
- 2. stupeň nošený na stuze bez mašle
- 3. stupeň stříbrný kříž nošený na stuze s mašlí
- 4. stupeň stříbrný kříž nošený na stuze bez mašle

Pokud hovoříme o zlatě a stříbře, jde opravdu o dekorace vyrobené ze zlata a stříbra. Car Alexandr zároveň určil, že každý stupeň bude mít své vlastní číslování.
Od tohoto roku do roku 1913 začíná niové číslování, které nám pomůže určit do jakého konkretního období lze křížek sv. Jiří zřadit.

[Altmann]

Kříž Svatého Jiří 1913-1917
"Георгиевский крест" 1913 - 1917 гг.

Rozhodnutím cara Nikolaje II. ze dne 10. srpna roku 1913 byl tento kříž přičleněn k slavnému řádu Svatého Jiří a bylo nařízeno používat jméno:

KŘÍŽ SVATÉHO JIŘÍ.

Rokem 1913 začíná opět i nové číslování, které je pro každý stupeň samostatné. Kříže se po smrti vojáka stávají majetkem rodiny padlého s cílem uchovat památku na syna a hrdinu.

V lednu roku 1917 se kříže Sv. Jiří vyrábějí z obecného kovu s označením na ramenech:
- Ž.M. - žlutý kov
- B.M. - bílý kov

Prozatímní vláda 1917:

Po únorové revoluci v roce 1917 se carské symboly ničí, odstraňuji se např. monogramy cara z plukovních odznaků, medaile se nosí reversní stranou tak, aby byl portrét cara zakryt. Toto se však netýká slavného kříže sv. Jiří. Kerenský naopak snad v rámci demokratizace nařizuje či připouští,že tento kříž jako projev statečnosti může být na návrh jednotky na stupni rota, udělen i statečnému důstojníkovi na návrh vojáků, kde jsou zastoupeni nositelé kříže sv. Jiří. Takový kříž měl na stuze upevněnou vavřínovou větvičku. Mezi dva Čechy, kteří takové vyznamenání obdrželi nacházíme:
- generálu Gajdu (viz obrázek)
- pplk. Vašátka, který byl zároveň „plným“ rytířem, ale i nositelem kříže sv. Jiří pro důstojníky(viz obrázek) a v neposlední řadě ´řádem sv. Jiří.

Kříže se vyráběli ze zlata (1-2.st.) a stříbra (3-4 st.). V lednu roku 1917 ze žlutého a bílého kovu. Nosili se na prsou na stuze řádu sv. Jiří (1-3. st. s mašlí) a 2-4 st. bez mašle.

Další kapitolou jsou kříže vyráběné a udělované vojákům tak zvané „ Bílé armády“. V zahraniční emigraci jsou kříže vyráběny v Jugoslávii,Francii, Německu, ale nejvíce křížů bylo vyrobeno v Československu různými firmami, mezi nejznámější patří jistě firma Hojtaš.

[Altmann]

Знак отличия — Георгиевский Крест

Po rozpadu Sovětského svazu, po jisté době marastu a hledání se ze Sovětského svazu stává opět Rusko a pro nás faleristy je zajímavé to, že se objevují vyznamenání a řády, které jsme znali jen z historie a článků předních faleristů a z jejich knih či článků. Jedním takovým vzácným vyznamenání je kříž Svatého Jiří.

Vyznamenání bylo obnoveno 2. března roku 1992 a konečné schválerní statutu kříže Svatého Jiří bylo realizováno nařízením prezidenta Ruské federace dne 8.srpna roku 2000. Nařízení číslo 463 zcela a jednoznačně navazuje na statut kříže, který byl založen v roce 1807 a reorganizován v roce 1913.

Vyznamenání se člení:

- kříž Sv. Jiří I. Stupně
Знак отличия — Георгиевский Крест (I степени)


- kříž Sv.Jiří 2.stupně
Знак отличия — Георгиевский Крест (II степени)

- kříž Sv. Jiří 3.stupně
Знак отличия — Георгиевский Крест (III степени)

- kříž Sv. Jiří 4.stupně
Знак отличия — Георгиевский Крест (IV степени)



Vyznamenání, křížem Sv. Jiří se dekoruji vojáci v hodnosti vojín-poddůstojník,seržanti a praporčíci, ničmani a mladí důstojníci (podporučíci) za vynikající zásluhy a statečnost prokázanou v bojích při obraně vlasti, za projev samostatnosti, rozhodnosti a vedení boje. Kříž se člení do čtyř stupňů, velikost kříže je 34mm.

Kříž Sv. Jiří 1. stupně
Kříž je vyrobený se stříbra a je zlacený. Na zadní straně, na dolním rameni je označení stupně
1.step. Kříž se nosí na klasické kolodce se stuhou, kterou nazáváme „svatojířská“.Šířka stuhy je 24mm. Tento 1. stupeň se nosí na stuze s mašlí


Kříž Sv. Jiří 2. stupně
Kříž je vyrobený se stříbra a je zlacený. Na zadní straně, na dolním rameni je označení stupně
2.step. Kříž se nosí na klasické kolodce se stuhou, kterou nazáváme „svatojířská“.Šířka stuhy je 24mm.


Kříž Sv. Jiří 3. stupně
Kříž je vyrobený se stříbra . Na zadní straně, na dolním rameni je označení stupně
3.step. Kříž se nosí na klasické kolodce se stuhou, kterou nazáváme „svatojířská“.Šířka stuhy je 24mm. Tento 3. stupeň se nosí na stuze s mašlí




Kříž Sv. Jiří 4. stupně
Kříž je vyrobený se stříbra . Na zadní straně, na dolním rameni je označení stupně
4. step. Kříž se nosí na klasické kolodce se stuhou, kterou nazáváme „svatojířská“.Šířka stuhy je 24mm.

Způsob nošení je přece jen trochu pozměněn. Pokud se kříž nenosí in natura, na stejnokroji je malá stužka či spona stuhy kříže Sv. Jiří na které je upevněna římská číslice, která je 8 mm velká a ta nám ukazuje, který stupeň voják obdržel. Udělování křížů začíná vždy od posledního, to jest 4. stupně.

[Altmann]

Kříž 1-2.stupně

[Altmann]

Malé spona (stužka) k nošení na stejnokroji:

[Altmann]

První, slavnostní dekorování křížem Svatého Jiří proběhlo v roce 2008. Tito vojáci projevili velkou odvahu a statečnost v době ozbrojeného konfliktu v Jižní Osetii v srpnu roku 2008. Již dne 15. srpna 2008 tehdejší prezident Ruské federace Dmitrij A. M edvědev ( Дмитрий Анатольевич Медведев ) vydal nařízení o vyznamenáních v Ruské federaci a zde za chrabrost a hrdinství vyznamenal „Svatojířskými“ kříži 4.stupně 11 vojáků.
V dalším období při „mírové“ operaci v Gruzii udělil dalších 263 těchto křížů se starobylou tradicí.
Poznámka:
V ruských pramenech a to zcela oprávněně se hovoří za donucení Gruzie k míru. Možná to někomu nebude příjemné, ale Gruzii lze či snad přesněji je nutno označit za agresora!

[Altmann]

Kříž Sv. Jiří v době Velké vlastenecké války
Doplněk k povídání o slavném kříži Sv. Jiří.

Mezi faleristy a lze říci,že i mezi zkušenými faleristy je stále v povědomí, že kříž Sv. Jiří se v době, kdy v SSSR vládl ocelovou pěsti Stalin nosit nesměl a jejich nositelé riskovali v lepším případě vězení. Zdá se to logické, neb v době Občanské války 1918-22 v Rusku především generalita "Bílé armády" používala kříž Sv. Jiří jako vysoké ocenění chrabrosti svých vojáků bojujících proti bolševikům a vojákům Rudé armády. Je tedy pravda, že nebylo povoleno nošení kříže ani mezi civilisty ani v řadách Rudé armádě.

V době Velké vlastenecké války bylo povoláno ke službě a obraně vlasti i velké množství starších vojáků, kteří pamatovali válku v letech 1914-17 v bojích s Němci se vyznamenali a byli oceněni křížem Sv. Jiří Za statečnost a chrabrost. Tito vojáci, pokud byli nositele slavného kříže Sv. Jiří jej v celku beztrestně v polních podmínkách nosili na svých uniformách a pokud nebyl politický pracovník hlupák toto respektoval a naopak dokázal využít i jako příklad pro mladé vojáky. Každý z nás, kdo se zajímá o tuto problematiku si možná uvědomí, že na některých obrázcích již viděl staršího vojáka Rudé Armády s křížem Sv. Jiří na prsou.

Po založení řádu Slávy, který sice měl pouze tři stupně, ale za vzor umělcovi jistě posloužil právě kříž Sv. Jiří se situace poněkud mění ( k lepšímu a pochopitelnému). Existuje doklad či dopis předsedy rady lidových komisařů a Státního výboru pro obranu (Stalin) od profesora Institutu kinematografie člen Vojenského revolučního výboru pro letectví Moskevského vojenského okruhu. Je celkem zbytečné se zabývat důvody, které sice nelegalizovali, ale zároveň kříž Sv. Jiří nezavrhli. Situace se zjednodušila, neb se řád Slávy významově i ideologicky porovnával se starým křížem Sv. Jiří s odůvodněním, že tito vojáci bojovali proti Německu již v roce 1914.-19. Dokonce i stuha odpovídá tradicí kříže.

Tento akt sovětské vlády v prvé řadě prokazoval kontinuitu slavných vojenských tradic ruské armády a vysoké kultury dodržování historických činů obránců milované vlasti. Kříž Sv. Jiří měl být a také byl vzorem pro mladé vojáky Rudé armády. Není od věcí si připomenout, že se do armády vrací vojenské hodnosti, carské nárameníky(pogony) a jsou založeny řády bývalých slavných ruských vojevůdců (Suvorov, Kutuzov. Bohdan Chmelnický, Ušakov a Nachimov. Bezesporu toto vše pomohlo upevnit morálku Rudé armády
Pojednání či dopis končí zvoláním Ať žije velký Stalin!

Před zhruba 35 lety jsem se na jednom pojednání zmínil, že se v řadách Rudé armády objevili staří vojáci, kteří měli na prsou kříž sv. Jiří. Tehdy jsem byl tak trochu se svým tvrzením směšný, ale jsem rád, že tato starobylá tradici trvala v povědomí vojáků armády až konečně se znovu objevuje obnovený kříž Sv. Jiří, který je pevnou součástí řádů a vyznamenání Ruské federace.
Dovolím si jen připojit obrázek starého veterána, Hrdiny SSSR, který je zároveň "plným" rytířem kříže Sv. Jiří. Já jen doufám, že tento obrázek je pravdivý a že to není žádná fotomontáž, budu tedy já a jistě i další přátelé rádi, pokud nám někdo potvrdí tyto skutečnosti. Obrázek jsem převzal z ruských faleristických stránek.

Poznámka:
V roce 1945 se bývalí čs. legionáři na Rusi rádi předváděli ve svých uniformách s kříži sv. Jiří na prsou. Byli ve velké vážnosti mezi ruskými důstojníky i prostými vojáky. Nejsem pamětník této doby, ale čerpám alespoň z vyprávění svého dědy.

[Altmann]

Staré obrázky veteránů se svými dekoracemi jsou skvělým doplňkem faleristiky.. Tento obrázek, přesněji tato fotografie nám představuje starého veterána, který na své řádové sponě má následující dekorace:

- kříž sv. Jiří ,2, 3, 4, stupně

- medaile Za chrabrost 4 stupně

- pamětní medaile cara Nikolaje I.

- medaili za tažení ve Střední Asii

- pamětní medaile na válku s Japonskem

- pamětní medaili za tažení do Číny

- medaile 300 let Romanovců




Lze předpokládat, že medaile udělené za tažení do Střední Asie i do Číny jsou stříbrné. Medaile, které starý veterán s hrdostí nosí zde představuji celý život prostého ruského vojáka.



Obrázek jsem vložil právě sem neb tak lze dokladovat, že ruská historie pokračuje. Pokud jsme hovořili o tradici faleristiky, zde jsem si dovolil příklad.

Pokud někoho tato problematika zaujme, všechny jmenované dekorace máme zpracované zde na našich stránkách.

[Altmann]

K problematice křížů sv. Jiří a medaile Za chrabrost se můžeme stále vracet a vždy objevíme další a další zajímavůstky. Víme sice, že originály kříže sv. Jiří jsou vyrobeny ze zlata a stříbra. Zároveň však známe období, kdy se kříže vyrábí a uděluji z obecného kovu ale jsou stejně tak vzácné ( možná, že i vzácnější) než kříže původní ( zlaté a stříbrné ).

Dne 10. října 1916 Rada ministrů schválila carské nařízení o nahradě zlata a stříbra ( drahých kovů) při výrobě medailí a řádových klenotů náhradním materiálem.

Kříže sv. Jiří 1. a 2. stupně se vyráběli ze "žlutého " kovu a kříže 3. a 4. stupně ze slitiny "bílého" kovu. Kříže jsou označené písmeny "ЖМ" (žlutý kov) a písmeny
"БМ" ( bílý kov).
Sběratelsky jsou kříže zajímavé a vzácné ( bohužel kříže se často objevují v kopiích) Počet ražených křížů je následující:

Kříž sv. Jiří 1. stupně ze žlutého kovu ................ 10 000 kusů
Kříž sv. Jiří 2. stupně ze žlutého kovu ............20 000 kusů
Kříž sv. Jiří 3. stupně z bílého kovu...............49 500 kusů
Kříž sv. Jiří 3. stupně .z bílého kovu...............89 000 kusů

Obdobně jako Georgijské kříže byly i medaile zhotovovány ve žlutém i bílém kovu. Po únorové revoluci byl portrét cara Nikolaje II. Zaměněn postavou svatého Jiří na koni, tak jak je známe ze středového medailonu Vojenského řádu svatého Jiří.

Medaile 1. stupně ze žlutého kovu 8 000 kusů od čísla No 24 292 do čísla No 32 291
Medaile 2. stupně ze žlutého kovu 14 000 kusů od čísla No 48 455 do čísla No 62 454
Medaile 3. stupně z bílého kovu 28 000 kusů od čísla No 263 791 do čísla No 291 790
Medaile 4. stupně z bílého kovu 65 000 kusů od čísla No 1 289 051 do čísla No 1 354 050


Dostupná literatura: Práce našich autorů:
Václav Měřička: Kříž svatého Jiří pro ruské veterány, DP ročník 1968
Václav Měřička: Ruský řád svatého Jiří, DP ročník 1971
Jiří Metzger : Ruský kříž svatého Jiří, DP ročník 1975 Rozkaz České družiny na Rusi č. 117, 133 z roku 1914 a číslo 313 z roku 1915. (Publikace J. Vavroch : Ruští důstojníci v československém odboji, Praha

1933) Práce zahraničních autorů:
E.N. Ševalev : Katalog řádů, medaili a čestných odznaků, Leningrad 1962
I.G. Spasskij : Řády do roku 1917, Leningrad 1962
E. Schuberský: Das Russische St. Georgs-Kreuz und seine Verleihungen an deutsche Soldaten der Feldzüge 1813/14 und 1870/71, Orden-Militaria-Magazin, nr. 3/82, str. 49-62