Медаль Для турецких войск
Medaile pro Turecké jednotky

Turecko-egyptská válka v letech 1831-1833 je vlastně válkou mezi Osmanskou říši a Osmanským Egyptem.V této válce se angažovalo i carské Rusko, které vyslyšelo Tureckou žádost o pomoc.Bylo to po prvé a naposledy v historii Ruska. Nikolaj I. vláda i armáda (námořnictvo) si byli vědomi problému, neb jasné vítězství ani jedné strany by Rusku nevyhovovalo.

Zkušený a opatrnický vicekancléř Nesselrode poradil carovi nejprve vyslat k sultánovi generálmajora Muravjeva (генерал-майора Н. Н. Муравьёва ) a pověřit jej řešit tento problém diplomatickou cestou. Nikolaj I. Murajevjeva neměl rád neb on sám a jeho širší rodina byli přátelé děkabristů. Ale Muravjev prokázal mimořádné diplomatické schopnosti. Muravjevova kandidatura byla dobrá, on sám nepatřil do diplomatického sboru a tak jeho mise byla tajná a nevyprovokovala pozornost Velké Británie a Francie , která se angažovala na Turecké straně.


Car Nikolaj I. se v rozhodnutí založit dekorace pro turecké vojáky, kteří byli společně s ruskými ležením ve stejném táboře (Гаух-Кер-Искелеси - "Султанская пристань") řídil radou hraběte Nesselroda, který carovi poradil a potvrdil, že medaile pro turecké vojáky se bude těšit popularitě, pokud bude použita na místo zelené barvy stuhy, jasně červenou stuhu, která se u Turku těší velké popularitě. Medaile jsou v klasickém provedení pro vysoké důstojníky, úředníky a generalitu ve zlatě a pro vojáky ve stříbře. Car doporučení schválil a byl vydán rozkaz (nařízení) mincovně k výrobě medailí. V Petrohradské mincovně bylo zhotoveno 2265 stříbrných medailí a 168 medailí zlatých. Z tohoto počtů zlatých medailí bylo celkem 8ks medailí doplněno brilianty.

Popis medaile:
Medaile o velikosti 28 mm jsou vyrobeny ze zlata a stříbra.

Avers:
V ploše medaile je zdobné písmeno "N I" (Nikolaj I), které je převěšené malou carskou korunkou.

Revers:
Ve středu medaile je letopočet 1833 a při okraji je vavřínový věnec.
V horní části je typické ploché ouško k upevnění medaile na stužku řádu sv. Alexandra , která byla jasně červené barvy.
Váha stříbrné medaile 14.21 g
Rozměr 28 mm
Originál medaile stříbrné a zlaté je velmi vzácná

Чепурнов Н. И. Наградные медали Государства Российского. — М.: Русский мир, 2000.
https://forum-antikvariat.ru/index.php/ ... 1833-goda/
http://forum.faleristika.info/viewtopic.php?t=12087
http://antikbur.ru/index.php?page=info&auc=115&lot=89

Турецкая медаль для десанта на Босфоре
Turecká medaile pro vojáky ruského výsadku na Bosporu

Medaile byla založena Tureckým sultánem Muhamedem II. a určena vojákům ruské armády, kteří jako výsadek byli připraveni k akci na Bosporu. Zlaté medaile byli určeny pro generalitu, vysoké důstojníky a admirály, stříbrné medaile pro mužstvo a poddůstojníky. Bylo vyrobeno a pro udělení určeno:

596 medailí zlatých ( za tohoto počtu bylo 10 medailí doplněno brilianty)
21000 medailí ve stříbře,

Popis dekorace.
Medaile jak zlaté tak stříbrné mají rozměr 28_30 mm

Avers:
Na medaili je vavřínový věnec, v horní části hvězda s nepravidelnými cípy (tughra) a ve středu hvězdy je podpis sultána Muhameda II. V dolní části medaile, pod vavřínovým věncem je v oválu letopočet "1249".

Revers:
Na ploše medaile je opět vavřínový věnec ( věnec vítězství) dále osmanská symbolika, zde to je obrácený srpek měsíce a hvězda. V dolní části je ovál s letopočtem 1833

Medaile se razili tak jak bylo v Osmanské říši zvykem, tedy bez ouška a vojáci si úpravu k nošení prováděli sami. I zde je stuha jasně červená.


Poznámka:
Tugra (v osmanské turečtině طغراء; Ṭuğrā) byla kaligrafický monogram, pečeť či podpis osmanského vládce (sultána, chalífy, chána, obsahující jeho jméno a titul.

Tugrou se označovaly všechny oficiální dokumenty a korespondence. Každý osmanský sultán měl svou vlastní tugru, která byla vytvořena na začátku jeho vlády. Na dokumenty ji psal dvorní kaligraf (nişancı). Také byla vyřezána do pečetidla, byly jí označovány i mince ražené za sultánovy vlády často se objevuje i na vratech mešit.

První tugra patřila sultánu Orhanu I. (1284–1359), druhému vládci Osmanské říše, a byla dále rozvíjena, až dosáhla své klasické podoby za sultána Sulejmana I.[1](1494–1566).

Za padělání či zneužití tugry byl v Osmanské říši udělován nejvyšší – hrdelní trest.

Medaile stříbrné a zlaté jsou raritní záležitost.

Medaile stříbrné: