Čestná dekorace 1. kubáňského stepního pochodu

[Altmann]

Čestná dekorace 1. kubáňského stepního pochodu


Již v polovině listopadu 1917 začal bývalý vrchní velitel ruské armády generál Alexejev po svém příjezdu do Novočerkaska s formováním protibolševických dobrovolnických jednotek. Dobové dokumenty dokládají příjezd generála Alexejeva již dne 15. listopadu 1917. Dnem 19. prosince přijel i druhý bývalý vrchní velitel generál Kornilov, který 6.ledna 1918 převzal velení nad těmito jednotkami,které nesly název „Dobrovolnická armáda“.

Koncem měsíce ledna 1918 se tato armáda organizovaně přesunula do Rostova na Donu. Početní stav této jednotky o mnoho nepřevyšoval 2.000 mužů, ale byla to první organizovaná vojenská síla schopná zasáhnout do bojů proti oddílům Rudé armády a pozdější Rudé armády. V únoru jednotky věrné bolševikům poměrně velkými silami zahájily útok ze severu na Don. Generál Kornilov, vědom si toho,že se nemlže spolehnout na pomoc Donského kozáctva, v noci z 210. na 21. února 1918 přešel Don a své jednotky soustředil ve stanici Olginská. Zde také začal s reorganizací své armády.Po zhodnocení bojové situace a reálných možností doplnění jednotek mužstvem,výzbroji a výstroji zformoval svoji armádu do jedné divize,složené ze tří pluků a dalších podpůrných jednotek.Byli to Důstojnický pluk, jehož velitelem byl generál Markov, dále Kornilovský úderný pluk v čele s plukovníkem Něžencovem, a Partyzánský pěší pluk s velitelem generálem Bogdajevským. Organickou součástí divize byl dále Junkerskýa Ženijní prapor, čtyři dvoudělové baterie a tři jízdní oddíly s veliteli plk. Geršenanem, Glazenapou a pplk. Kornilovem. Celá tato „divize“ měla zhruba 4000 bojeschopných mužů. Jen láska k vlasti a víra ve své velitele povznesla tuto hrstku špatně vyzbrojených mužů k boji proti teroru rudých jednotek
Na Kubáň se divize přesunula již 28.února 1918. Koncem měsíce března se k divizi připojil oddíl generála Pokrovského a její počet se tak zvýšil na přibližně 6000 mužů. Za nepřetržitých bojů se probili do Jekatěrinogradu, který také 13. dubna obsadili. Zde však v boji nalezl svoji smrt generál Kornilov a velení přebírá generál Denisin, který však byl nucen město vyklidit a s armádou ustoupit. Ve stanici Iljinská se opět jednotky zformovaly. Vzhledem ke změně operační situace a zprávám o povstání kozáků na Donu se generál Denisin rozhodl přesunout své jednotky na Don.

Na paměť a uctění statečnosti projevené dobrovolníky při tomto tažení, které trvalo zhruba 80 dní,byl rozkazem č. 499 z roku 1918 založen „Čestný odznak 1. kubáňského stepního tažení“,který je někdy nazýván též řádem „Trnové koruny“, jindy Čestným vyznamenáním 1. stepního ledového pochodu.
Udílení tohoto vyznamenání začalo již v květnu roku 1918 a v jednotlivých případech trvalo až do roku 1939. Údajně bylo uděleno přibližně 5 000 těchto dekorací. Udílení a evidence byla prokazatelná ještě v roce 1940 a byla v držení Spolku účastníků 1. kubáňského pochodu gen. Kornilova, který sídlil v Bělehradě, kde existoval tento spolek až do roku 1944, kdy bylo město osvobozeno sovětskými vojáky a jednotkami maršála Tita. Je také znám a doložen i denní rozkaz spojených ruských svazů č.23 ze dne 19.srpna 1939,který v Bruselu podepsal gen, Archangelský. Zde bylo stanoveno, že Čestný odznak přejde po smrti nositele do držení nejstaršího syna,který má oprávnění jej nosit.Každý nositel obdržel i udílecí dekret,kde bylo uvedeno matriční číslo,které též ve většině případů bylo vyryto i na zadní straně dekorace.Současně bylo zaneseno i do matriční knihy.

Toto Čestné vyznamenání obdrželo zhruba 200 Čechů, kteří se tohoto pochodu zúčastnili. Na našem území také žili příslušníci této jednotky, kteří též obdrželi toto vyznamenání. V mé sbírce byla tato dekorace I.typu, která je ražena v rozmezí let 1919-1921,na zadní straně nemá matriční číslo, je však ražena ze stříbra a nese puncovní značku bývalého Rakouska-Uherska, dále je na meči značka JH(HOJTAŠ.)I toto je dostatečným důkazem, že dekorace byla vyrobená pražskou firmou Hojtaš pro potřeby vojáků, žijících na území ČSR. Další exemplář v mé bývalé sbírce s číslem 1845 jsem získal z majetku štábního kapitána Vavilova ,který byl příslušníkem Důstojnického pěšího pluku a ke konci života žil v Chrudimi,kde také i zemřel. Jde opět o stříbrnou dekoraci velmi kvalitně raženou.

Popis vlastní dekorace:
Trnový věnec z matovaného stříbra je průměru 30-33 mm, protknutý zdola zleva nahoru vpravo stříbrným mečem, rukojetí dolů. Délka meče je 50mm.Rub je hladký s vyraženým pořadovým číslem. Pro všechny vojáky, kteří se přímo zapojili do bojů je určeno nošení na stuze řádu Sv. Jiří s kulatou rozetkou v národních barvách(bílo-modro-červená)Pro vojáky, kteří nebyli přímo zapojeni v bojích, dále pro čestné hosty a další civilní osoby je předepsaná stuha řádu Sv. Vladimíra doplněná opět rozetkou v národních barvách.

Literatura:
LaS.P.Čestná dekorace l.kubáňského stepního pochodu, SIGNUM BRNO
P.Pashkov: The White Armies
Orders and Badges in the Civil War 1917-1922
Alexandr Kuzněcev: O „bílé“ armádě a jejich vyznamenáních 1917-1922
Archiv a dokumentace: Alt.


Poznámka.
Dekorace I.typu ze sbírky Alt.je vyobrazena v aukční a prodejním katalogu Aurea ze dne 8.prosince 2007, položka č.944

[Altmann]

Upozornění varování:

Je celkem nám všem jasné, že zajímavé dekorace se falšují či nabízejí jako novoděl. Oblíbené jsou i dekorace z občanské války neb v Rusku je módní záležitosti dokazovat, že předci dědové a tátové bojovali v řadách Bílé armády. Současný Ruský trh je nasycen a hlavně je dostatek kvalitní literatury. Mnohdy je to dáno i tím, že ve stanovách těchto dekorací je uvedeno, že nejstarší syn přebírá povinnost bojovat proti bolševismu a má právo nosit dekoraci svého otce.
Objevují se však záhadné dekorace, které nepopisuje ani generál Paškov, ani Kuzněcov a další badatelé a tak se setkáváme s dekoracemi jako je tato:
Jde o nabídku na českém Aukru, kdy vyvolávací cena je pouhých 100 Kč.

[Altmann]

Tato zajímavá dekorace byla v tehdejším Československu popsaná v časopise Signum. Je to již více jak třicet let. Od této doby mnozí faleristé text doplnili i když opět další převzali i nepotvrzená fakta. Celá tato problematika je alespoň pro mně zajímavá a i když již nový článek či doplněk pro časopis Signum neplánuji, neb to co jsem zveřejnil je to nejlepší a ověřené (P.Pashkov: The White Armies ) přece jen se na ruských faleristických stránkách objeví zajímavý doplněk s kterým se seznámím a info předávám přátelům, kteří se o historii a dekorace Občanské války v Rusku zajímají.

Vlastní dekorace byla udělena všem těm, kteří se v době od 9. února 1918 v Rostově na Donu případně od 28. února 1918 Екатеринодара ( Jekatěrinograd). První skupina musela být registrovaná do 15. dubna 1918 a ostatní, kteří se k armádě připojili do 1. května 1918

Popis a vyobrazení vlastní dekorace máme v úvodní části. Odznak s číslem 1. byl posmrtně udělen generálu Kornilovi. Do roku 1918 bylo vyrobeno zhruba 5000kusů, ale ne všechny vyrobené dekorace byli také udělené. 400 kusů bylo ztraceno (utopeno v Dunaji při evakuaci (útěkem)
Главного правления Союза участников 1-го Кубанского похода из Белграда перед его занятием Красной армией. -originíl z ruských pramenů.

Hlavní je objevený nákres, který přidávám, ale za jeho pravost neručím !


Literatura:
LaS.P.Čestná dekorace l.kubáňského stepního pochodu, SIGNUM BRNO
P.Pashkov: The White Armies
Orders and Badges in the Civil War 1917-1922
Alexandr Kuzněcev: O „bílé“ armádě a jejich vyznamenáních 1917-1922

[Altmann]

Je vždy potěšením faleristy, pokud se objeví další doplňují doklady k vyznamenání, které lze považovat za zajímavé, vzácné. Získal jsem obrázek mladého kozáckého důstojníka (Chorunžij)-zhruba hodnost odpovídá poručíkovi, který má na své kozácké uniformě právě tuto dekoraci. A dále a to je zajímavé, doklad o udělení vyznamenání v roce 1942. Tyto věci doplňují vše, co jsme doposud popsali v tomto krátkém článku. Mimo jiné prokazuje, že v emigraci se tito bývali vojáci scházeli a vzpomínali na vlast.

Na potvrzení o udělení dekorace je razítko velitelství, které působilo v Bělehradu. Zde téměř většina příslušníků této organizace bojovala na straně okupantů. Zajisté to je i důvod, že tak rychle utíkali z Bělehradu.


http://www.kvharco.cz/Html/Historie/Vlci.html

[Altmann]

V nabídce eBay se objevila dekorace o které, tedy o způsobu nošení se žádný ruský falerista nezmiňuje.

RUSSIA CIVIL WAR WHITES 1ST KUBAN ICE CAMPAIGN MARCH BADGE, sterling, very rare
Ca. EUR 2.320,82

Dekorace byla vyrobena v emigraci s tím, že takto je určena k nošení na civilním oděvu. Stanovy, či statut určený speciální pro tuto dekoraci sice možnost nošení přímo neumožňuje, ale zároveň ani nevylučuje. Známe vyznamenání vyrobené v Praze, Berlíně i Jugoslávii, každý kus se přece jen liší. Vložil jsem tento zajímavý kus, který by mohl vyvolat i diskuzi. Rozhodně jej nelze označit za pouhou kopii. Je možné, že úpravu k nošení na sponě (bez stuhy) si nechal udělat u klenotníka např. syn původního nositele.

Originál popis:
RUSSIA WHITES KUBAN 1ST ICE CAMPAIGN MARCH BADGE MEDAL, ALSO KNOWN AS THE CROWN OF THORNS MEDAL. Awarded to survivors of the march during civil war. A heroic attempt by Czarist royalists against the rising of the Soviet Union in 1917. Very rare example made as a badge in 800 silver with makers hallmarks, extremely rare.

[Altmann]

Na obrázku je mladý důstojník v uniformě s manželkou. Voják má na hrudi řád sv. Jiří IV. st. dále anglický válečný kříž, který mu byl udělen v době války 1914-18. Jako poslední je dobře viditelná naše dekorace "Čestná dekorace 1. kubáňského stepního pochodu" . Viditelný, ale nelze přesně určit je i plukovní odznak.
Fotografie je kvalitní historický doklad "své doby".
Obrázek je stažen ze stránek internetu.