Kříž generála K e l l e r a
Cross of general Keller

Velitel 3. jízdního oddílu, generál hrabě Keller již v prvních dnech únorové revoluce odmítl přísahu poslušnosti a věrnosti Prozatímní vládě. Generál a hrabě Keller byl jedním z mála těch vyšších důstojníků, kteří veřejně přiznali a zachovali věrnost carovi a monarchii.

Odstoupil z velení , předal svoji jednotku generálovi Krymovi a odjel do Charkova. Zde žil jako penzionovaný voják. Ale již počátkem listopadu 1918 za generálem přijíždějí vyslanci Severní armády (později nazývané Severo-západní armáda ) . Generál Keller byl vyzván, aby se postavil do čela této vyšší jednotky a zahájil boj proti bolševikům. Hrabě Keller souhlasí a dne 12 . listopadu odjíždí do Kyjeva s cílem stát se velitelem této armády, která se formovala v prostoru Pskova.

V Kyjevě je však z rozhodnutí Hetmanské vlády jmenován do funkce Vrchního velitele všech ozbrojených sil na Ukrajině. Keller souhlasil, ale s jedinou podmínkou. Jeho přání bylo, aby se všechny jednotky, oddíly a partyzáni, kteří podléhali Hetmanské vládě sjednotili a v rámci Dobrovolecké armády se podřídili gen. Denikinovi. Tato organizace však nevyhovovala Hetmanské vládě a tak generál Keller složil svoji funkci a snažil se k Kyjeva odjet.

V této době však je slabě bráněný Kyjev nečekaně obsazen jednotkami Petljura. Generál Keller byl zrazen, vydán bandě vrahů, které Petljura soustředil pod své velůení a v noci z 20 na 21. prosince byl zastřelen na Sofijském náměstí jedenácti výstřely do zad. Zároveň s generálem byl zastřelen jeho adjutant, plukovník Pantělejev a rotmistr Ivanov, kteří zcela dobrovolně svůj život spojili s hrabětem. Oba měli možnost z Kyjeva uniknout, ale oba přijali raději smrt než zradu. Charakter generála a jeho blízkých byl tedy zpečetěn a nám i po tak dlouhé době nezbývá nic jiného, než říci „Sláva hrdinům“.

Po smrti generála Kellera se stává velitelem armády generál Vandam, později plukovník von Neff, plukovník Dzeržinskij a nakonec generál Rodzjanko. Všechny bojové akce však končí porážkami.

Pro vojáky Severní armády založil ( či spíše chtěl založit) hrabě Keller pamětní a čestný kříž :

KŘÍŽ GENERÁLA KELLERA

Popis kříže:

Jde o kříž typu Maltézského řádu, který se podobá náprsnímu kříži řádu Maltézských rytířů. Dekorace ve tvaru kříže byla ve velikosti 54 mm. Udělování této dekorace je však nepravděpodobné neb hrabě Keller na velitelství Severní armády nedorazil a tak se naskýtá otázka, kdy a jak mohl tento kříž vlastně založit.

Znalec a autor publikací o dekorací z období Občanské války 1917-1922 gen. Paškov uvádí, že v soukromé sbírce vikomta Roberta Gruvela v Paříži byl tento kříž chován, autor jej viděl. Paškov uvádí, že kříž je pokrytý jen bílým lakem, tedy není smaltován.. Tuto dekorací získal vikomt současně s jinými vyznamenáními a dekoracemi armády Bermon-Avalova v Německu v roce 1919.

Pro ilustraci nám musí posloužit jen obrázek,který je převzatý z knihy pana Paškova.


Kolega Radim na stránkách „valka“ vložil příspěvek ke kříži gen. Kellera. Zároveň jsme se dohodli, že k tomuto kříži zaujmeme opatrný a kritický přístup. Jak mi Radim napsal, své závěry převzal z ruských stránek, které by měli být zárukou seriozního přístupu k dané problematice. Zde se však autor mýlí neb ruští sběratelé, ale i profesionální historici hledají nové poznatky k bojům Občanské války, která v letech 1918-24 probíhala na území bývalého carského Ruska.

Dekorace z období Občanské války byli v Rusku "TABU". Tato problematika jako-by neexistovala a ani renomovaní historici (faleristé jako byl např. Dr. Spasskij) na toto téma nesměli publikovat. První nesmělé kroky přicházejí až s nástupem Gorbačova, ale teprve později se začíná bádat, hledat, studovat. Bohužel v Rusku v archivech (o vyznamenáních vojáků Bílé armády nic není, nebo snad prozatím nic není nalezeno).

Jedinou kapacitou, která je uznávaná v cizině, ale naštěstí již také v Rusku byl a je stále generál Paškov. Je to celkem pochopitelné a jasné, neb "bělogvardějci" žili v Evropě, jejich střediska (Paříž, Bělehrad, Berlín, Praha) byla centra, kde se tito lidé scházeli a v vzpomínali. Paskov byl jedním z nich a jeho snahou bylo zachytit jednotky, jejich boj proti bolševikům a v neposlední řadě i vyznamenání, odznaky a další památky na tyto statečné vojáky.

Na našich stránkách je věnovaná pozornost i této problematice, jsou zde známé a dostupné dekorace, ale je zde i soupis nových, zcela vymyšlených odznak, křížů, medailí, vyrobených jen ze ziskuchtivosti hrabivých obchodníků. Každá věc, aby byla prodejná potřebuje reklamu, publicitu. A tak se objevují noví atamani, z muzikantů jsou knížata a z podvodníků stateční vojáci. V současné době se již sami Ruští sběratelé k této problematice staví zodpovědně a publikují nové knihy, kde popisuji tyto praktiky obchodníků. Především A. Kuzněcov, který zcela vychází ze základní práce gen. Paškova přiznává své omyly a napravuje své chybky.

Jistě, je poněkud paradoxem, že právě ruské stránky, různá diskusní setkání jsou plná omylů a šovinismu. Problematikou dekorací Občanské války se zabývám dlouhou dobu a i proto jsem na stránkách SFS věnoval pozornost této tématice.



Potřebná a dostupná literatura je uvedena u jednotlivých článků v sekci Bílé Rusko. Dekorácie Občianskej vojny 1917-22


Literatura:
Generál P.Avalov: In the Struggle with Bolshevism. Berlin 1921
P. Paskov : Orders and Badges in the Civil War 1917-1922 . Paris 1961

Генерал от кавалерии, георгиевский кавалер Фёдор Артурович Келлер

Generál Keller má ve vojenské historii Ruska své pevné postavení. Obrázky jsou převzaty z ruských stránek