Vysoký řád ve tvaru medaile?
V tomto příspěvku, který jistě není objevný si ukážeme na problematiku řádů a vyznamenání v období III.říše, kdy se medaile po změně názvu stává vysokým stranickým řádem. Pokud si vše pozorně pročtete a zamyslíte se na řády a dekoracemi ČSR a ČSSR, zjistíte,že tato problematika nebyla cizí ani československým soudruhům, kteří např. svůj stranický řád 25.února v 2. a 3. třídě vyrobili a udělovali jako klasickou, byť dobře raženou medailí.
Po první světové válce se objevují jisté odchylky od zavedené praxe v tvorbě i udělování řádů, řádových odznaků. První tento jev je znám z faleristiky SSSR, kdy prostý medailon tvoří řád (Rudý prapor, Řád CTI). Ale ani zde nebyla prostá medaile povýšená na řádovou dekorací. S tím se poprvé setkáváme až v nacistickém Německu. Dne 30. května 1938 byla stříbrná medaile Čestného odznaku z 9. listopadu (Das Ehrenzeichen vom 9. November 1923) přejmenována na Řád Krve (der Blutorden). Vyznamenání bylo založeno v březnu 1934 jako dekorace určená předním soudruhům, bojovníkům nacismu v době Hitlerova mnichovského puče a je to tedy především politické, stranické vyznamenání. Stalo se tedy, že prostá medaile se nařízením stává vysokým řádem
- 15g9nyb.jpg (36.64 KiB) Zobrazené 2259 krát
Medaile je však velmi dobře ražena, v průměru 39 mm, představuje na líci z pravé strany polorozkřídleného orla držícího dubový věnec s dvouřádkovým nápisem: 9.NOV a při levém okraji MUNCHEN/1923/1933. Na rubní straně je čelní pohled síně vojevůdců (Feldherrnhalle) převýšenou svastikou v paprscích a nápis: UND IHR HABT DOCH GESIEGT ( A Vy jste přece zvítězili) Stuha červená s bílým okrajem protknutým černým proužkem
Je jedna obdoba tohoto řádu u nás známá z naši historie. I náš Řád Vítězného února tvořen v I. stupni krásnou řádovou hvězdu, ale II. a III. stupeň, zde již hovoříme o řádové dekoraci, medaili. Je paradoxní, že i toto byl řád stranický partajní jen místo mladých nácku se po Praze hemžilo v kožených kabátech velké množství policajtů a dělníků na převratu se podílejících. I to by měla být připomínka dějin.
Tento čestný odznak z 9. listopadu 1923 později nazvaný Řád Krve byl určen osobám, kteří 9. listopadu 1923 se angažovali ve prospěch strany. Tedy příslušníci SA, Říšské válečné vlajky nebo spolku Oberland a byli zapojeni v bojích v Mnichově a od roku 1933 byli členy NSDAP.
Umělecký návrh byl prací Josefa Fuesse z Mnichova, který také zabezpečil výrobu. Dnem 1. dubna 1935 bylo udělování tohoto čestného odznaku či vyznamenání zastaveno a to velitelem štábu nejvyššího velení SA. K tomuto dni bylo uděleno cca 1500 kusů vyznamenání, které vyrobila tato firma v Mnichově. Z tohoto si každý odvodí vzácnost originální ražby a v případě,že bude mít nutkání takový "zaručený originál" koupit neučiní tak bez odborného posouzení. Medaile I. typu má průměr 40 mm a váhu 24 g.
Lícová strana- doprava hledící orel s lehce zdviženými křídly. V drápech drží spojený dubový věnec v jehož středu je datum 9.NOV a pod hlavou orla třířádkový nápis: MUNCHEM 1923-1933.
- 11549737_2.jpg (189.37 KiB) Zobrazené 2259 krát
Rubní strana, ve středu je čelní pohled na Feldherrhalle v Mnichově, na níž je položen hákový kříž, který je podložen paprsky. Mezi hákovým křížem na horním okraji je nápis: UND IHR HABT DOCH GESIEGT( A Vy jste přece zvítězili) Dole pod budovou je vyraženo matriční číslo udělení a značka ryzosti 990. Jméno medailéra J. FUESS MUNCHEN.
- 9Nov1923-2rev_1_.jpg (49.51 KiB) Zobrazené 2259 krát
Tato medaile mně byla nabídnuta s tím, že jde o zaručený originál, který se našel na půdě v bývalých Sudetech. Pohádka krásná, ale výsledek byl ten, že to byla jen kopie, sice udělaná velmi dobře, ale jinak naprosto bezcenná. I to je důvod, proč na tento podvod chci upozornit. Své poznatky jsem čerpal z práce pana Felixe KILIÁNA známého a zkušeného faleristy z Vídně,který na toto téma psal varování, které bylo zveřejněno i v časopise Signum
Literatura:
V. Měřička: Medaile jako řádový odznak
V květnu roku 1938 bylo vyznamenání přejmenováno na :
ŘÁD KRVE (Blutorden) a zároveň stanoveny podmínky nutné k udělení čímž se okruh oprávněných osob rozšířil. Firma Fuess zaslala říšské pokladnici zbylé kusy, které byly rezervovány jako náhrada za ztracené. Tím tato firma ukončila svoji práci ve spojitosti s tímto řádem či medailí. Kolik kusů měla firma na skladě však již dnes nevíme.
Správce stranické pokladnice (Reichsschatzmeistr) Xaver Schwarz dostal pokyn k realizaci a vydal nařízení k ražbě nové medaile, tak zvaného 2. typu - viz obrázek
Medaile 2. typu byla vyráběná jinou firmou z nově vyhotovených raznic, které jsou téměř totožné s ražbou prvního typu. Průměr medaile je opět 40,5 mm při váze cca 22 g.
Obě medaile byly nošeny na stejných, předepsaných stuhách v šíři 34 mm,která má při okraji 2 mm široký bílý a 2 mm černý okrajový proužek. Vyznamenání se nosilo v knoflíkové dírce na pravé náprsní kapse.
- __d_Krve__detail___etuje.jpg (33.32 KiB) Zobrazené 2259 krát
Medaile byla předávána v etuji, která byla vínově červená, dále s sdělovacím dekretem a legitimaci, která opravňovala majitele k nošení řádu.
Podle informací pana Felixe Kiliána z Vídně, ještě v roce 1968 přímo u firmy Souval možno zakoupit medailí či řád Krve v ceně 100 šilinku. Taková medaile je uvedena i v publikaci Jörga Nimmerguta v díle IV. pořadové č. 4856, ale není označená jako kopie
Medaile je ražena ve stříbře (ryzost 800), má průměr 40,51 mm a váhu 28,7 mm, tloušťka medaile 3mm. Líc i rub vykazují nepatrné odlišnosti, které však vyniknou jen při porovnání s originální ražbou. Pro oklamání sběratelů je zde navíc i válečná značka firmy Souval „L/58“
Literatura:
Jörg Nimmergut:Deutsche Orden und Ehrenzeichen bis 1945.
Poznámka:
Informace o řádu Krve byla otištěná ve faleristickém časopise Signum Brno se svolením redakce i autora pana Felixe KILIÁNA.
