Čestná spona Železného kříže-Ehrenblattspange des Heeres

[Altmann]

Čestná spona Železného kříže 1939

Ehrenblattspange des Heeres

Snad jen velmi krátce k tomuto specializovanému vyznamenání, které známe pod názvem:
„Čestná spona Železného kříže“.

Tato dekorace byla založena vlastně z důvodu uspokojit frontové vojáky, pro které bylo získání Železného kříže prestižní záležitosti a pro získání kříže bylo mnoho vojáků udělat cokoliv i nasadit vlastní život. Armádní propaganda se snažila vojákům přiblížit historii samotného kříže od roku 1813 od osvobozovacích válek Pruska. Armádní velení si bylo vědomo toho, že plošným udělováním kříže by se znehodnotila jeho „morální“hodnota. Po doplnění EK o další stupně Rytířského kříže 1939 byla situace ještě složitější, neb získat Rytířský kříž bylo snem pro všechny vojáky bez rozdílu hodnosti. Jistě i z tohoto důvodů je zřízena kniha Cti se zápisy statečných, kteří již byli hrdými držiteli Železného kříže I.třídy 1939 ale jejich opakované činy statečnosti však nestačili k udělení vyššího stupně, tj. v tomto případě Rytířského kříže Železného kříže 1939 a ani k udělení Německého kříže ve zlatě. Je jisté, že tato problematika je mnohem složitější, ale pro naši potřebu je toto upřesnění dostačující. U zrodu myšlenky stál již v roce 1940
Generálplukovník von Brauchitsch (velitel armády)


Všechny činy statečnosti zapsané se evidovali, vyhodnocovali a dne 30.ledna 1944 Výnosem Adolfa Hitlera je skutečně (in natura) založena tato „Čestná spona“.

Zároveň bylo nařízeno a také se přísně dodržovalo udělování jen pro vojáky, kteří se dlouhodobě osvědčili, prokázali svoji statečnost a odvahu v bojích s nepřítelem.

K prvnímu dekorování tedy dochází až v roce 1944 ale spony jsou udělovány se zpětnou působnosti. Je nařízeno, nosit sponu viditelně upevněnou předpisově v knoflíkové dírce stejnokroje, na stužce Železného kříže II.třídy 1939. Čestná spona se však nesměla nosit upevněná na velké řádové sponě. Každý voják obdržel několik kusů této spony, neb bylo pamatováno na opotřebení stuhy i vlastní spony. Kolik kusů přesně nelze stanovit i když se uvádí počet 3-5 kusů na jednoho vojáka. Udělení spony posmrtně bylo velmi vzácné, ale nebylo zakázané.

Dr. Klietman uvádí, že spon bylo uděleno celkem:
„ 4556 kusů“
Z tohoto celkového počtu to bylo pro Wehrmacht 4.107 a pro příslušníky zbraní SS
165 (Waffen-SS)
Jako výrobci jsou uváděni: Otto Klein z Hanau a Juncker Berlíně.


Popis Čestné spony:

Avers:
Odznak má podobu věnečku z dubových listů v dolní části převázaný stuhou. Věneček o velikosti 24,5 mm, má ve středu svastiku 11,5mm velkou. Celková váha tohoto na první pohled nevýrazného odznaku je 3,45 g

Revers:
Vlastní věneček je ražený a profilovaný, svastika je pevná a plochá. Nacházíme zde čtyři drátěné sponky k upevnění na stuhu Železného kříže 1939 II.třídy.

Poslední známý rozkaz o udělení“ Čestné spony“ uveřejněný ve Věstníku německé armády je ze dne 7.ledna a dále 15.února 1945.

Vlastní originální spony jsou velmi vzácné a tedy nikoliv levné. Ve většině případů se i u velkých obchodníků nabízejí pouze kopie. Obrázky jsou převzaty z nabídkového katalog eMedals.

Poznámka:
Čestná spona nebyla určena pro vojáky, kteří již byli dekorováni Rytířským křížem 1939 a Německým křížem ve zlatě! Nemohla být nošena ani na stuze Železného kříže II.třídy 1914 se sponou k Železnému kříži II.třídy 1939. Německý výstrojní řád, válečná propaganda dbala i na tyto detaily.

[Altmann]

Spange zur Ehrentafel der Kriegsmarine
Čestná spona pro námořnictvo

Německé námořnictvo evidovalo ve své knize Cti ( ze dne 23,.února 1943) statečné činy svých námořníků. Vlastní založení spony pro námořníky má však datum:
13.května 1944 a jako zakladatel je uveden: Admirál Dönitz (Großadmiral Dönitz (Oberbefehlshaber der Kriegsmarine)

Podmínky se opět příliš nelišili od armádních a i zde je ve knize Cti proveden zápis o splnění úkolů a statečnosti námořníků. Je zde stanoveno i to, že každý skutek bude zaznamenán, ale pokud již námořník je nositelem Rytířského kříže 1939 nebo Německého kříže ve zlatě Čestnou sponu neobdrží.
Čestná spona mohla být udělena i posmrtně, ale takový případ není znám. Tyto spony jsou mimořádně vzácné, seriozní němečtí badatelé uvádějí, že toto číslo není známo, ale hovoří se o zhruba 37 kusech udělených, tedy naprosto originálních dekorací.

Popis Čestné spony:

Avers:

Odznak má podobu věnečku z dubových listů o velikosti 24,5 -25 mm. Věneček z dubových listů není převázán stuhou a ve středu je vložena zlatá námořní kotva na které je naložen větší hákový kříž.


Revers:
Vlastní věneček je ražený a profilovaný, námořní kotva se svastikou je pevná a plochá. Nacházíme zde čtyři drátěné sponky k upevnění na stuhu Železného kříže 1939 II.třídy.


• Materiál: pozlacená ocel
• Velikost: cca 24 až 25 mm
• Hmotnost: 3,50g.

Někteří němečtí historici připouštějí,že bylo uděleno celkem 37 Čestných spon.

[Altmann]

Ehrenblattspange der Luftwaffe
Čestná spona pro letectvo

Pro tuto sponu platí obecně závazné podmínky jako pro Čestné spony Wehrmachtu a námořnictva.
Vlastní spona byla založena dne 5. července 1944 a jako zakladatel se uvádí Göring plným titulem:
„Reichsmarschall Hermann Göring (Oberbefehlshaber der Luftwaffe und Reichsminister der Luftfahrt) „

Čestná spona byla určena pro mladé piloty, kteří již byli nositeli Železného kříže I.třídy, obdrželi (Ehrenpokal für besondere Leistung im Luftkrieg)Čestný letecký pohár, ale jejich statečné činy prozatím nebylo možno ocenit Rytířským křížem Železného kříže 1939.

Letectvo bylo celkem samostatné, mělo svoji knihu „Cti“ ( Das Goldene Buch der Flieger) a piloti jako vyznamenání mohli mimo Čestného leteckého poháru obdržet např. i stříbrný rámeček s fotografii říšského maršála Göringa nebo malovaný obraz ve stříbrném rámu s portrétem Göringa. I to bude
důvod, že nikdo z německých faleristů ani seriozních badatelů neuvádí žádné prokázané udělení této Čestné spony. Na obrázku, který je zde jako ukázka je také jen novoděl či COPY.
Prověření výrobci byli Otto Klein z Hanau a Juncker Berlíně.

Popis Čestné spony:

Avers:
Spona je opět pouhý věneček z dubových listů, který má na své dolní části položeny dva žaludy.Ve střední části věnečku je orlice v letu s hákovým křížem v pařátech

Revers:
Věneček je ze zadní strany profilovaný a orlice je plná, hladká. Při okraji věnečku jsou čtyři malé spony(drátky k upevnění na struhu Železného kříže 1939 II.třídy

• Materiál: Tombak pozlacený
• Velikost: 24,2 mm
• Hmotnost: 2,5 g

Předpokládá se, že k vlastnímu udělení nedošlo, neb většina letců, především stihačů byla dekorována rytířským kříže, nebo Německým kříže ve zlatě. Žádná seriozní literatura neuvádí udělení této Čestné spony




Literatura:
Auszeichnungen des Dritten Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann
Dr. Heinrich Doehle - Die des Auszeichnunegen Grossdeutschen Reichs
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994

[milosj]

Doplním foto jedneho bohato dekorovaného nositela tejto spony.Je to major Wenzelburger Georg (22.12.1910 - 18.01.2000).Zdroj-internet.