Kriegsverdienstkreuz
Válečný záslužný kříž
Úvodní část:
Snaha faleristů a sběratelů vydávat toto vyznamenání za řádovou dekorací pramení pravděpodobně ze snahy vyzvednout význam tohoto vyznamenání ve svých sbírkách a tak se toto vyznamenání objevuje i pod názvem:
Řád Válečného záslužného kříže
Der Orden des Kriegsverdienstkreuzes)
Protože základní a kvalitní literaturu pro dekorace zpracoval nejlépe Dr. Klietmann, budeme používat název tak jako pan doktor uvádí to jest:
Válečný záslužný kříž
Toto vyznamenání bylo založeno Adolfem Hitlerem dne 18. října 1939 a ani zde se neobjevuje přímo slovo „ŘÁD“.
Jde o viditelné uznání a ocenění zásluh v nám vnucené válce, které nemohou být oceněny Železným křížem ( Verordnung über die Stiftung des Kriegsverdienstkreuzes). V dalších dokladech, novinách se však hovoří i o řádu, který je určen za vojenské zásluhy před nepřítelem především na poli domácí fronty.
Obnovený Železný kříž z roku 1939 byl však vzorem pro toto vyznamenání a to jak ve svém členění a významu.
Válečný záslužný kříž byl založen ve dvou třídách:
l. Vojenský záslužný kříž 1.třídy
2.Vojenský záslužný kříž 2.třídy
Vojenský záslužný kříž se dále členil na skupinu s meči a bez mečů. Do konce války dochází k rozšíření o další stupně, které si postupně představíme.
Kříž s meči byl udělován za bojové a specielní zásluhy při nasazení v ohroženém úseku domácí fronty. Zde jde o boj s partyzány, teroristy, záškodníky, s odbojáři na okupovaném území. Vyznamenání mohla obdržet osoba, (voják i civilista) který přišel do kontaktu s ozbrojeným nepřítelem v zázemí.
Jako smutný příklad:
VZK s meči byli vyznamenáni všichni vojáci, angažování v boji s československými vojáky, kteří provedli úspěšný atentát na R. Hendricha a svůj poslední boj svedli v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.
Vojenským záslužným křížem se honosili příslušníci gestapa a policie, kteří za své „ bojové zásluhy“ většinou obdrželi kříž s meči. Kříž bez mečů byl vyhrazen především dělníkům pracujícím ve válečném průmyslu (například)
Po smrti vyznamenaného se Vojenský záslužný kříž nevracel, zůstal v rodině jako památka na jeho nositele.
Hitlerem svým nařízením určil a nařídil, že vyznamenání musí být uděleno již v lednu 1940. Z vlastních stanov vyplývá, že udělení Vojenského záslužného kříže bylo závislé pouze na konkrétních zásluhách a nemělo vztah k příslušnému služebnímu zařazení či hodnosti. Prioritou byla jen zásluha v boji s nepřítelem na tak zvané domácí frontě či na výsledcích ve zbrojním průmyslu.
Obdobně, jako Železný kříž I.třídy 1939 mohl být udělen Vojenský záslužný kříž 1. třídy bez předchozího udělení Vojenského záslužného kříže 2. třídy. V těchto případech, podmíněných opravdu vynikajícími zásluhami, byly uděleny obě třídy najednou a to mnohdy ve specielní společné etuji.
Pokud byl voják či občan vyznamenán VZK bez mečů a v dalším boji získal Vojenský záslužný kříž s meči, bylo mu povoleno nosit pouze tento kříž s meči. Vojenský kříž s meči znamenal, že dotyčný již nikdy VZK bez mečů nemohl obdržet. Pokud byl např. příslušník gestapa po svém zařazení k bojovému oddílu na frontě a který byl již držitelem VZK vyznamenán Železným křížem, nebyl povinen jedno z vyznamenání odložit ale mohl nosit obě jak vidíme mnohdy na fotografiích vojáků z období let 1941-45.
VZK mohl obdržet každý příslušník Wehrmachtu a všech jeho složek ( např. příslušníci jednotky gen. Vlasova a dalších dobrovolníků) NSDAP a jejích podřízených složek, stejně jako příslušníci komunálních zásobovacích podniků, zemědělci, horníci atd. V dodatcích zakládajícího ustanovení je doslova uvedeno:
„Pro udělení přicházejí v úvahu všechny týlové jednotky pozemní armády, všechny služebny a úředníci , kteří se nepodílí bezprostředně na vojenském velení stejně jako příslušníci záložních armád.“
Strana a sám vůdce si přáli, aby každý občan byl zapojen v úsilí o vítězství a snad i z tohoto důvodu nebylo toto vyznamenání v přílišné vážnosti. Byl vydán věstník v kterém se upřesňuje:
„Vojenský záslužný kříž je plnohodnotné vyznamenání a ne žádný pamětní odznak, nejde rovněž o žádnou náhražku Železné kříže.“
Stanovy či výnos upřesňuji:
K udělení obou těchto vyznamenání, jen je nutný předpoklad „statečnost v boji s nepřítelem“ (pro Železný kříž) byl nahrazen pojmem „vynikající zásluhy pro vedení války“ (pro Vojenský záslužný kříž).
Vůdce Adolf Hitler si nepřál (tak jako u Železného kříže) aby byl Vojenský záslužný kříž udělován ženám, neboť pro ženy je určena Válečná záslužná medaile
Toto ustanovení bylo v únoru 1941 pozměněno či zmírněno. Od tohoto data mohly být ve zvláštních odůvodněných případech vyznamenávány VZK, také ženy, ale pouze kříži bez mečů. Na základě dalšího nařízení Adolf Hitler ze dne 27. července 1943 mohly být ženy ve výjimečných případech dekorovány i VZK s meči. ( Zde se projevila statečnost německých žen a dívek zapojených u frontových jednotkách na funkcí ošetřovatelek, spojařek atd.)
Během války bylo uděleno:
cca. 450.000 VZK 1. tř. s meči
cca. 92.000 VZK 1. tř. bez mečů
cca. 6.000.000 VZK 2. tř. s meči
cca. 2.000.000 VZK 2. tř. bez mečů
V další části se popíšeme jednotlivé dekorace
Literatura:
Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945.
K.G. Klietmann
Stuttgart, 2004
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994
Vyznamenání a bojové odznaky třetí říše 1.
Svetozár Pavlík
Vydavatelství Kozák-Press 2007
ISBN 978-80-969292-6-9