Válečný řád Německého kříže po roce 1957

[Altmann]

Válečný řád Německého kříže po roce 1957
Kriegsorden des Deutschen Kreuzes (1957)



Úvod do problematiky:

Regulérní válka v Polsku, válečné boje v Norsku, napadení Francie, Belgie, Nizozemí, těžké boje na Balkáně, ale hlavně první týdny války v Rusku prokázaly jednak vynikající připravenost německých branných sil, statečnost a odvahu jejich příslušníků, ale to vše si vyžádalo i poměrně vysoké počty udělených Železných křížů 1939, ale i nejvyššího ocenění Rytířským křížem 1939.
Německé velení si bylo dostatečně vědomo, že nelze udělovat vyznamenání statečnosti plošně a inflačně. Jistě i z tohoto důvodů vzniká idea „Německého kříže ve zlatě a stříbře“, který má být jakýmsi předstupněm pro udělení velmi ceněného a žádaného Rytířského kříže Železného kříže 1939.

V euforickém roce 1941, který byl obdobím vítězství Wehrmachtu a znamením porážky Rudé armády, vznikla potřeba dalšího vyznamenání, jenž by bylo určené vojákům vyznamenaným Železným křížem 1. třídy 1914 a 1939, ale kteří prozatím svými činy nesplňovali podmínky pro udělení Rytířského kříže Železného kříže 1939. Jistým kompromisem se stává vyznamenání založené výnosem vůdce Adolfa Hitlera dne 28. 9. 1941 - Válečný řád Německého kříže známy též jako Německý kříž (Deutsches Kreuz), které bylo určeno vojákům všech hodností a funkcí, kteří projevili mimořádnou statečnost, ale i za vynikající taktické a strategické výsledky velitelů jednotek a vyšších armádních celků v boji proti nepříteli, za vynikající činy a za vedení a organizaci bojových operací ve válce.

První udělení tohoto vysokého vyznamenání proběhlo s velkou slávou dne 18. října roku 1941, kdy bylo dekorováno 38 příslušníků Wehrmachtu. O tomto slavnostním předání informoval německý tisk i film a záznam byl použit pro povznesení ducha národa v zázemí. Prvním nositelem Německého kříže ve zlatě byl plukovník Paul Seyffardt, velitel 11. pěšího pluku. Nařízením ze dne 16. října 1942 bylo možno toto vyznamenání za statečnost udělit i cizincům (např. Slovákům).

Popis řádového odznaku:
Avers:
Řádový odznak má podobu a tvar osmicípé hvězdy vyrobené z obecného kovu o průměru 64 mm. Vyrobená je z pěti části navzájem spojených nýty.
První vrstvu tvoři pozlacená osmiramenná hvězda znázorňující sluneční paprsky různých délek, hvězdu z velké části překrývá stejně plasticky řešený druhý, šedočerný díl. Další díl tvoří postříbřený medailon se dvěma červeně smaltovanými kruhy na okraji. Mezi těmito kruhy leží 4 mm široký, pozlacený vavřínový věnec obtočeny stylizovanou stuhou. Ve spodní části věnce se nachází štítek s vyrytým letopočtem založení řádu "1941". Vnitřní část medailonu je bílé barvy, na níž je umístěna černě smaltovaná, 22 mm velká svastika s jemným zlatým lemováním. Německý kříž ve stříbře je uspořádán naprosto stejně, pouze pozlacený věnec je nahrazen postříbřeným.

Revers:
Je hladký, mírně prohnutý s členitým okrajem, opatřen pouze upínací sponou, na níž může být vyraženo číslo výrobce a viditelnými částmi nýtů, pomocí nichž je všech pět dílů řádu spojeno.
Jistě nepochybujeme, že tento řád je ve své hrůznosti i řádem zajímavým, hledaným a krásným.

Po ukončení prohrané války je pochopitelné, že nosit jakýkoliv odznak, který je doplněn svastikou, je nemožné a samotní Němci si uvědomují, že i neslušné a neslučitelné s demokratizačním procesem a budování nového demokratického státu (za pomoci vítězných mocností). Postupně si však politicko-vojenská situace a doba „studené války“ vynutila změnu situace a z tohoto důvodů je nošení řádů a vyznamenání povoleno. Můžeme si myslet co chceme, ale rozhodně tento krok byl šťastným řešením, neboť statisíce bývalých vojáků a jejich vzpomínky na krutost bojů se nedají zapomenout. Je tedy možno říci, že bylo vyhověno především veteránům války, ale zároveň si důstojnický sbor Bundeswehru, kde byli
zastoupeni především starší důstojníci, nositelé válečných dekorací, mohl doplnit své uniformy i o tyto řády, vyznamenání a čestné odznaky. Mezi staršími veliteli to byl např. generál Dr. Heinz Speidl, admirál Friedrich Ruge a další.

Dle ústavy Německé Spolkové Republiky ze dne 26 července 1957 je dovoleno nošení Německého kříže v nové podobě.
Německý kříž ve zlatě byl upraven následujícím způsobem: z prostředního medailonu byl odstraněn hákový kříž a nahradil ho Železný kříž bez svastiky.
V případě Německého kříže ve stříbře nahradil svastiku Válečný záslužný kříž III. říše, opět zbaven svastiky.

Rozměr řádové dekorace:

Velikost řádu: 64,42 x 64,16 mm.
Hmotnost řádu: 74.5 g.
Dekorace je vyrobena z neželezných kovů, spona a zadní strana hvězdy jakožto celý řád je upraven patinováním v barvě zlata a stříbra.

Je zajímavé, že první řádové dekorace jsou zhotoveny s využitím originálních původních dílů z let 1941-45. Tyto skutečnosti se příliš neví a mnozí nezasvěceni sběratelé si tento fakt vysvětlují jako podvodné jednání. Další jsou již dekorace vyrobené po roce 1957, které však nedosahují kvality prvních řádových hvězd.

Tento nově upravený řád se předával v etuji vyrobené z plastu. Řád mohl nosit aktivní voják Bundeswehru jen v případě, že byl prokazatelně nositelem tohoto vyznamenání z období do roku 1945. Vojáci v záloze (veteráni) se na svých plukovních setkáních objevovali s těmito dekoracemi (bez svastiky), i když někteří skalní (náckové?) konzervativci tyto skutečnosti nechtěli respektovat. Při pohřbu tankového generála Josefa „Sepa“ Ditricha, který zemřel 21. dubna roku 1966 se zúčastnilo tohoto pohřbu na 6000 bývalých vojáků a válečných kamarádů, mnozí s originály svých řádu a dekorací. Tehdejší Rudé právo téměř týden tuto situaci komentovalo a nevědomky propagovalo generála jako slavného válečníka.

Různé prameny uvádějí různé (skutečné) počty udělených řádových dekorací. S těmito počty nechci polemizovat a tak jen přebírám uváděný počet z odborné německé literatury, kde se hovoří, že od 28. září 1941 bylo uděleno prokazatelně 21 669 řádů ve zlatě.

Ilustrační obrázky jsou převzaté z prodejního katalogu.


Literatura:
Kurt G. Klietmann:Auszeichnungen des Deutsch Reich 1936-1945
http://en.wikipedia.org/wiki/Hans_Speidel
http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cg ... d=27406873
http://www.spartacus.schoolnet.co.uk/GERspeidel.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ruge
http://ww2db.com/image.php?image_id=10442

[Altmann]

Pro ilustraci jsou zde tyto obrázky zaručených originálů:

[Altmann]

Deutsches Kreuz in Silber

Německý kříž ve stříbře byl založen současně z Německým křížem ve zlatě, tedy 28. září roku 1941. Byl určen pro důstojníky, převážně zkušené štábní pracovníky Německého generálního štábu ( např. oblast armádní logistiky). Při udělení řádu byl kladen důraz na zásluhy strategického rozměru. Podmínky pro udělení jsou opět stejné, důstojník musel být nositelem Železného kříže 1914 a 1939. Ze sběratelského pohledu jsou tyto dekorace velmi vzácné.
Při výrobě této dekorace po roce 1957 bylo použito jednotlivých dílů z edice 1941-45, ale jen v omezeném rozsahu.

Velikost řádové hvězdy : 64,54x64,38 mm
Váha řádového odznaku: 78,3 g
Odznak je vyroben z neželezného kovu a je upraven patinováním a stříbřením.
Německé archivní prameny uvádějí tento počet udělení: 1213 ks

Nechceme se zabývat tímto řádem doplněným brilianty, neb po roce 1957 takový je neznám. Edice po roce 1957 však také zná tento řád k nošení specialistům, který má formu šité hvězdy.

Prameny:
1 "Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945" von Kurt-G. Klietmann - S. 47

http://en.wikipedia.org/wiki/German_Cross
http://www.military-awards.eu/germany-w ... ine-03.htm

[Altmann]

Poslední ukázka patří Německému kříži ve stříbře z období let 1941-45, pro posouzení změny vzhledu řádu po roce 1957.

Na další obrázku jsou ukázky nošení malé řádové spony, která začíná Velkým záslužným kříže, pokračuje Rytířským křížem Železného kříže 1939(1957), ale jsou zde i miniaturky. Jako doklad způsobu nošení dekorací v občanském životě i armádě NSR.