Železný kříž 1813
Eisernes Kreuz 1813

Slavné pruské vyznamenání vzniklo v průběhu napoleonských válek. Po neslavném tažení Napoleona do Ruska (1812) v kterém jsou angažovány armádní kontingenty německé a rakouské armády se právě pruští generálové vzepřeli tyranovi a se svými jednotkami přísahají věrnost králi a vlasti.Prostý kříž, který se stává slavným vojenským vyznamenáním (řádem) založil pruský král Fridrich Wilhelm III.během Napoleonských válek ve Vratislavi dne 10. března 1813.

Pruský král tím chtěl podpořit nadšení, které vypuklo ve společnosti během konfliktu s Francii a rozhodl zřídit nové vyznamenání, jenž by částečně nahradilo staré královské řády, které byly určeny především šlechtě. Vznešený duch nadšení osvobozovacích válek ve všech vrstvách pruské (německé) společnosti se odráží i v založení a udělování nového typu vyznamenání postaveného na úroveň starobylým královským řádům.

Byl totiž určen opravdu všem, ať prostý vojín, poddůstojník či důstojník, Železný kříž mohl získat bez ohledu na hodnost společenské postavení či náboženské přesvědčení opravdu každý. Od svého založení se tak Železný kříž stal důležitou součástí dějin Pruska a později Německa, jeho stylizovaná podoba se používá jako symbol německých ozbrojených sil i v současné armádě Německa (Bundeswehru)

Popis kříže:

Železný kříž má tvar černého tlapatého kříže se stříbrnou obrubou a s rameny rozšiřujícími se na koncích. Navržen byl známým německým neoklasicistním architektem K. F. Schinkelem (1781 -1841), který využil stávajícího slavného znaku kříže používaného Řádem německých rytířů ve XIV. století, pouze byly změněny jeho proporce tak, aby ramena kříže tvořila čtvercovou základnu.

AVERS:
Přední strana kříže je zcela bez symboliky. Černá plocha kříže je ohraničena stříbrným lemováním, které dle historických pramenů musí mít na 1 cm 27/28 zářezů.

REVERS:
V černé ploše kříže jsou rozloženy dubové ratolesti ve tvaru kříže a písmena "FW" (Friedrich Wilhelm") převýšená pruskou královskou korunou. Na spodním rameni je letopočet založení rok „1813“
K hornímu rameni je pevně naletované křížem postavené očko o průměru 5,2mm, kterým prochází vlastní závěsný kroužek o průměru přibližně 18,2 mm

Rozměry: ( opis z německé literatury)

Výška: 40.3 mm
Šířka: 39.9 mm
Průměr kroužku k zavěšení na stuhu 18.3 mm
Lemování (obruba) šířka okraje: 2.2 mm
Celková síla (tlouštka) : 2.3 mm
Ramena kříže -šířka: 21,3 mm
Hmotnost: 14,01 gr
Poznámka: Tyto údaje se vztahuji k jedinému zkoumanému kříži!

Železný kříž 1813 I. třídy
(Eisernes Kreuz I. Klasse)

Železný kříž I. třídy má stejnou velikost a tvar jako Železný kříž II. třídy, ale liší se reversem a způsobem zapínání.

Avers:
Železný kříž má tvar černého, hladkého tlapatého kříže se stříbrnou obrubou (lemem) a s rameny rozšiřujícími se na koncích. Rozpětí ramen bylo zhruba 40 mm.

Revers:
Zadní strana je zcela hladká a nachází se na ní vertikální zapínací spona (jehlice). Tvar spony nebyl pevně stanoven a je závislý na výrobci.

Kříž byl určen pro tehdejší armádu nezvykle širokému okruhu příjemců a tak i z tohoto důvodů jsou drahé kovy nahrazeny jen stříbrem a železem. Symbolika pouhého železa je však zároveň i výrazem těžké v Prusku zvané „železné doby“. V Pruské armádě, která s mimořádnou statečnosti společně s Ruskými a Rakouskými jednotkami utočila na Francouze si dle samotného krále vyznamenání zasloužil téměř každý voják, ale jednak ekonomická situace země a jistě i to, že by se znehodnotil význam Železného kříže byl zaveden systém stálého počtu vyznamenání a i ti, kteří se vyznamenali mimořádnou statečnosti již v letech 1813 -1815, museli na kříž čekat, až některý z jeho nositelů zemře. Tento systém byl zaveden v jednotlivých pruských plucích a o evidenci nositelů a stanoveného pořadí se vedli přesné záznamy ( které však byly mnohdy i stálým svárem mezi vojáky). Nařízení bylo poněkud zmírněno až ve třicátých letech XIX. století a poslední kříže byly uděleny v roce 1839 tedy hodně dlouho po slavné porážce Napoleona .

Železný kříž se členil:
Železný kříž II. třídy (Eisernes Kreuz II. Klasse)
Železný kříž I. třídy (Eisernes Kreuz I. Klasse)
Velkokříž Železného kříže (Großkreuz des Eisernen Kreuzes)

Zcela mimořádné zhotovení Železného kříže na zlaté hvězdě bylo vyrobeno pouze a zcela výjimečně. Bylo pojmenováno podle jednoho z největších německých vojevůdců, polního maršála Gebharda Leberechta von Blüchera, jemuž byl 18.6.1815 uděleno. ( Blücherstern)




Historicky doložitelné udělení velkokříže Železného kříž 1813.
Velkokříž Železného kříže 1813
(Großkreuz des Eisernen Kreuzes)

Velkokříž Železného kříže má stejný tvar jako Železný kříž 1813 II. třídy, ale liší se velikosti a způsobem zavěšení - nosil se na přibližně 45 mm široké stuze jako nákrční dekorace.
Avers:
Železný kříž má tvar černého, hladkého tlapatého kříže se stříbrnou obrubou a s rameny rozšiřujícími se na koncích. Rozpětí ramen bylo zhruba 60 mm.
Revers:
Má stejný tvar a vzhled jako avers, jen uprostřed kříže byly umístěny dubové ratolesti ve tvaru kříže a písmena "FW" (Friedrich Wilhelm"). Na spodním rameni byl umístěn letopočet založení 1813 a na horním rameni pruská královská koruna.

• Gebhard Leberecht von Blücher (31. srpna 1813)
• Friedrich Wilhelm Bülow von Dennewitz (15. září1813)
• Kronprinz Karl Johann von Schweden (podzim, přesný měsíci není znám 1813)
• Bogislav Friedrich Emanuel von Tauentzien (26. ledna 1814)
• Johann David Ludwig Graf Yorck von Wartenburg (31. března 1814)

Počty udělení Železného kříže 1813:
Nejprve bych rád upozornil, že tato čísla jsou jen přibližná či orientační. Dále v průběhu let se vyrobilo větší množství náhradních křížů, které označujeme názvem“druhé kusy“

Celkově hovoříme o zhruba :
Královská objednávka byla na 15.439 dekorací a z tohoto počtu 4595 důstojníků to znamená,že to byla objednávka i na kříže I.třídy a dále 369 křížů II.třídy bylo uděleno na stuze pro nebojovníky . Dnes již těžko zjistíme, kolik křížů bylo uděleno spojencům a to především v ruské armádě.
Pozorný čtenář si jistě položí otázku, jak to bylo s udělováním kříže v rámci pluku po smrti nositele. Je celkem jisté, že kříž byl zcela jistě poškozen nošením, ouško muselo být měněno a stuha také nemohla být zcela původní. Je tedy přirozené, že získat zcela zaručený originální kříž 1.nebo 2.třídy je zhola nemožné již z těchto důvodů. Zajímavá je i otázka, zda při úmrtí byl novému majiteli vystaven udělovací dekret, jak byl proveden zápis v osobních dokladech vojáka. Toto jsou otázky, které jsou řešeny ve specializované německé historické a faleristické literatuře a osobně si myslím,že nejlepším znalcem této jedinečné problematiky byl již zesnulý pan Dr. Klietmann (byl to i přítel pana Měřičky).
V knize pana Svetozára Pavlíka: (kterého jsem si velmi vážil) jsou počty poněkud jiné. V jeho knize je tento kříž vyobrazen, on sám mi napsal, že mu kříž na aukci zakoupil ve Švýcarsku jeho dobrý přítel, ale bohužel později sám uznal (nerad) , že to je jen kvalitní kopie.

S Železným křížem 1813 souvisí i tak zvaný Chlumecký kříž, který najdete ZDE:
viewtopic.php?f=142&t=980


Literature:
Maximilian Gritzner: u.Verdiensorden Ritter, Leipzig 1893
Herman von Heyden: Ehren-Kriegs-Zeichen Denkzeichen Verdienst u.Dienstalters Zeichen-u. Deutschlandnds Österreichs
Vyznamenání a bojové odznaky třetí říše 1.
Svetozár Pavlík
Vydavatelství Kozák-Press 2007
ISBN 978-80-969292-6-9



http://en.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Yor ... Wartenburg
http://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Friedrich_Schinkel
http://de.wikipedia.org/wiki/Deutscher_Orden (je to zde i česky)
http://de.wikipedia.org/wiki/Völkerschlacht_bei_Leipzig
(doporučuji pročíst, je to slavné vítězství našich (rakouských)vojáků, která nám německá historie tak trochu ukradla a které si Ne zcela po právu přisvojila!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3 ... 9stv%C3%AD