Medaile červeného kříže-Rote Kreuz Medaille

[Altmann]

(Rote Kreuz Medaille)

Toto vyznamenání určené k ocenění zásluh zdravotnického personálu založil ve třech třídách dne 1. října 1898 pruský král a německý císař Vilém II. Ačkoli se všechny třídy nazývají medailemi, klasickou kruhovou medaili tvoří dekorace 2. a 3. třídy, dekorace třídy 1. je tvořena připínacím křížem. Již ve válce v roce 1870/71 Červený kříž pracoval a odvedl kus poctivé práci. Vlastní dekorace, platná v celém Německém císařství je však založena později.

Medaile červeného kříže 1. třídy
Rote Kreuz Medaille 1. Klasse

Vlastním vyznamenáním je připínací kříž, který byl po vzoru Železného kříže I. třídy udělován vyšším úředníkům, diplomatům, lékařům a osobám za jejich vysoce záslužnou společenskou a nadační činnost či finanční podporu Pruského Červeného kříže.

Všechny oficiálně udělené kříže jsou výrobkem Berlínské mincovny. Objevují se však i kříže vyrobené firmou Godet Berlin, v tomto případě se však jedná o exempláře jež byly soukromě pořizovány nositeli vyznamenání po 1. světové válce, například jako náhrada ztraceného či poškozeného původního vyznamenání nebo tak zvaný druhý kus určení k nošení na dalším stejnokroji či občanském oděvu.

Údaje o celkovém počtu udělených exemplářů se v různých pramenech liší:
Elke Bannincke ve svém článku v časopise Numismatisches Heft 3/1996 uvádí, že v letech 1898 až 1921 bylo v berlínské mincovně vyrobeno a následně také uděleno 260 kusů vyznamenání 1. třídy.
V časopise veteránské organizace Kyffhäuser č. 12/1937 byl uveden celkový počet udělených vyznamenání 161.

Dle článku Petera Sauerwalda v časopise Orden und Ehrenzeichen 26/2003 bylo studiem dobových pramenů zjištěno pouze 114 případů udělení vyznamenání 1. třídy.
Můžeme tedy hovořit o kříži, který je postaven na roveň řádové dekorace a udělený kus lze l považovat za mimořádné vzácný.

Předpokládá se, že uvedený rozdíl mezi počtem vyrobených a udělených (oficiálně zaznamenaných) kusů je způsoben spontánním udělováním křížů císařem Vilémem II. během první světové války, jež často nebyly uvedeny v úředních záznamech. Počty vyrobených a udělených vyznamenání do roku 1914 se shodují. Rozdíl nacházíme až ve válečných letech, kdy oficiální záznamy hovoří o pouhých 40 kusech udělených vyznamenání, ačkoli berlínská mincovna jich mezi lety 1914-21 v 10-ti až 50-ti kusových sériích vyrobila cca 190 kusů.

Popis dekorace

Avers:
Vyznamenání bylo tvořeno stříbrným ve většině případů pozlaceným ženevským křížem, jehož ramena byla červeně smaltovaná a všechna ramena kříže jsou ukončena či převýšena královskými korunami.

Revers:
Zadní hladká strana byla opatřena svislou připínací jehlicí. Kříže vyrobené berlínskou mincovnou nebyly opatřeny značkou výrobce, kříže vyrobené firmou Godet byly na zadní straně značeny Godet a ryzost stříbra 938.
Vyznamenání bylo předáváno v červeně potažené dřevěné etuji společně s udíělovacím dekretem. Tento skvostný kříž byl nošený na levé straně hrudi.

[Altmann]

Medaile červeného kříže 2. třídy
(Rote Kreuz Medaille 2. Klasse)

Na rozdíl od 1. třídy byla již 2. třída tvořena klasickou kruhovou medailí. Ve statutu či stanovách této dekorace je upřesněno, že medaili 2.třídy lze udělit až po pěti letech od udělení medaile 3.stupně. Toto nařízení či zpřesnění nebylo v průběhu války vždy dodržováno a lze se setkat s velkými řádovými sponami, kde se nachází pouze samotná medaile 2. třídy.

Do ledna roku 1913 bylo uděleno 695 kusů medailí, od ledna 1913 do roku 1914 cca 60 kusů a v průběhu první světové války a krátce po jejím skončení 8 399 kusů.
V průběhu války, po roce 1915, byl základní materiál změněn ze stříbra na postříbřený tombak.

Popis medaile:
Kruhová medaile o průměru 33 mm a síle střižku 2 mm.

Avers:
Přední strana se zvýšeným okrajem nese ve své ploše motiv vyznamenání 1. třídy s červeně smaltovanou plochou ženevského kříže. Mezi rameny kříže se nachází iniciály královského páru W / R / A / V (Wilhelmus / Rex / Auguste / Viktoria).

Revers:
Zadní strana se zvýšeným okrajem nese při levé straně dubovou ratolest a ve své ploše čtyřřádkový opis FUER VERDIENSTE UM DAS ROTHE KREUZ (Zásluhám o červený kříž). Medaile byly založeny před úpravou pravidel pravopisu koncem 90. let 19. století a opis na jejich rubových stranách již nebyl modernizován. (jedná se o slova FUER a ROTHE). Vlastní závěs tvoří příčné drátěné očko se závěsným kroužkem.


Stuha:
Červená 30 mm široká, 3 mm od obou okrajů se nachází 5mm černobílé pruhy.

Možnosti nošení:
Na polních stejnokrojích bylo vyznamenání nahrazeno malou řádovou sponou (Kleine Feldspange) ve formě stužky nošené nad levou kapsou uniformy. Pro slavnostní příležitosti byla nošena celé medaile upevněná do velké řádové spony (Große Feldspange) či zavěšená na trojúhelníkové či splývavá stuze. Ženy nosily vyznamenání na motýlkových dámských stuhách (mašle)
Pro nošení na civilním oděvu existovalo několik druhů miniatur jako např. 16mm miniatura určená k upevnění na řetízek, miniatura pro ženy na motýlkové stuze či stužková miniatura určená k nošení v klopě saka.

Etue:
Dřevěná červeně potažená o rozměrech 55 x 67 x 25 mm. Etue byly od výrobce dodávány v kartónovém obalu opatřeném etiketou s názvem vyznamenání.

[Altmann]

Medaile červeného kříže 3. třídy
Rote Kreuz Medaille 3. Klasse

Stejně jako vyznamenání 2. třídy je i třída 3. tvořena klasickou kruhovou medailí.
Celkem bylo uděleno cca 115 000 kusů medaile 3. třídy. Původně byla medaile vyráběna z bronzu, který byl v průběhu války nahrazen železem a zinkem.

Popis dekorace:
Kruhová medaile o průměru 33 mm a tloušťce 2 mm.

Avers:
Lícová strana se zvýšeným okrajem nese ve své ploše motiv vyznamenání 1. třídy se svisle šrafovanou plochou ženevského kříže (na rozdíl od smaltu 2. třídy). Mezi rameny kříže se nachází iniciály královského páru W / R / A / V (Wilhelmus / Rex / Auguste / Viktoria).

Revers:
Rubová strana se zvýšeným okrajem nese při levé straně dubovou ratolest a ve své ploše čtyřřádkový opis FUER VERDIENSTE UM DAS ROTHE KREUZ (Zásluhám o červený kříž). Medaile byly založeny před úpravou pravidel pravopisu koncem 90. let 19. století a opis na jejich rubových stranách již nebyl modernizován. (jedná se o slova FUER a ROTHE).

Závěs:
U bronzových medailí příčné drátěné očko se závěsným kroužkem. Zinkové a železné medaile jsou v mírném převýšení opatřeny otvory a menším příčným a větším podélným závěsným kroužkem.

Stuha:
Červená 30 mm široká, 3 mm od obou okrajů se nachází 5mm černobílé pruhy( stuha je tedy totožná se stuhou 2.třídy).
Možnosti nošení:
Na polních stejnokrojích bylo vyznamenání nahrazeno malou řádovou sponou (Kleine Feldspange) ve formě stužky nošené nad levou kapsou uniformy. Pro slavnostní příležitosti byla nošena celé medaile upevněná do velké řádové spony (Große Feldspange) či zavěšená na splývavé či trojúhelníkové stuze Stuhy se upravovali na sponu dle zvyklosti německých států Ženy nosily vyznamenání na motýlkových stuhách.
Pro nošení na civilním oděvu existovalo několik druhů miniatur jako např. 16mm miniatura určená k upevnění na řetízek, miniatura pro ženy na motýlkové stuze či stužková miniatura určená k nošení v klopě saka.

Etue:
Dřevěná červeně potažená o rozměrech 55 x 67 x 25 mm. Etue byly od výrobce dodávány v kartonovém obalu opatřeném etiketou s názvem vyznamenání.





Literatura a zdroje:
Jorg Steiner:Orden und Ehrenzeichen der Osterreichisch-Ungarischen Monarchie
Jorg Nimmergut" Orden und Ehrenzeichen 1800-1945