Kříž za zásluhy o válečnou pomoc

[Altmann]

Kříž za zásluhy o válečnou pomoc
Das Verdienstkreuz für Kriegshilfe

Prusko, potažmo Německo dokázala své občany zapojit do válečných akcí i v zázemí a to na poli logistiky i péče o raněné či nemocné vojáky. Zároveň si odpovědní královští úředníci uvědomovali, že je nutné každou takovou iniciativu ocenit viditelně nošenou dekorací.
V prvních dvou letech světové války byla pociťována absence vhodného vyznamenání, kterým by mohli být v širším měřítku oceňovány zásluhy v týlu, jak Němci s oblibou říkali na domácí frontě..Za tyto zásluhy byla udělována následující vyznamenání: královský řád koruny 3. a 4. třídy, zlatý a stříbrný záslužný kříž, kříž všeobecného čestného vyznamenání ve stříbře a všeobecné čestné vyznamenání ve stříbře (medaile).
Kříž za zásluhy o válečnou pomoc byl založen dne 5. prosince 1916 pruským králem a německým císařem Vilémem II, jako ocenění za zvláštní zásluhy spojené s válečnou pomocí. Prvním dekorovaným (po králi samotném) byl polní maršál von Hindenburg.


Aby nedošlo k inflačnímu znehodnocení těchto vyznamenání jejich bezbřehým udělováním, byla stejně jako Železný kříž II. třídy 1914 na stuze pro nebojovníky udělována pouze v omezené míře.

Pruská vláda doporučila králi zřízení záslužného kříže ve stříbře na černo–bílé stuze s červeným lemováním vhodného pro masovější udělování.
Král Vilém II. s tímto návrhem souhlasil, ale vzhledem k protahující se válce a vzrůstajícím nákladům na její vedení doporučil k výrobě použít místo stříbra zinek. Vzhled kříže měl vycházet z pruského záslužného kříže a kromě materiálu se měl lišit pouze opisem ve středovém medailonu.

Výrobou prvních zkušebních kusů vyznamenání byla pověřena firma Lauer z Norimberku.

Zakládací listina kříže měla následující znění: ( Citace z originálu)

Výnos o založení kříže za zásluhy o válečnou pomoc
z 5. prosince 1916

My Vilém, z boží milosti pruský král atd. jsme se rozhodli jako výraz vděčnosti a uznání za více jak dva roky trvající věrnou a oddanou válečnou práci v našich domovech, během nynější mobilizaci veškerých národních sil zřídit kříž za zásluhy o válečnou pomoc a určujeme následující:

1.
Kříž za zásluhy o válečnou pomoc sestává z osmihrotého kříže vyrobeného z válečného kovu, v jehož středu jest umístěn medailon, který na své lícové straně nese text „Für Kriegshilfsdienst“ a na rubové straně náš korunovaný monogram. Kříž bude nošen na bílé stuze s šesti černými pruhy a červeným lemováním, umístěn bude mezi medailí za záchranu a řády třetí třídy na statutárních stuhách.

2.
Kříž za zásluhy o válečnou pomoc bude udělován mužům a ženám, bez ohledu na jejich hodnost nebo postavení, za zvláštní zásluhy spojené s válečnou pomocí (§ 2 říšského zákona z 5. prosince 1916). Oceňování zásluh ve službě červeného kříže při ošetřování raněných medailí červeného kříže trvá.

Kříž za zásluhy o válečnou pomoc může být ve vhodných případech udělován také příslušníkům spojeneckých mocností

Udělení železného kříže nebo jiného válečného vyznamenání nositeli kříže za zásluhy o válečnou pomoc je dovoleno.

3.
Kříž za zásluhy o válečnou pomoc zůstává po smrti nositele jako památka na jeho zásluhy ve vlastnictví jeho rodinných příslušníků.

Výnos nabývá platnosti naším vlastnoručním podpisem a královskou pečetí.

Hlavní stan, 5. prosince 1916
Podepsán Vilém

Dne 26. prosince 1916 byly císaři Wilhelmovi předvedeny zkušební kusy a firma Lauer byla následně pověřena výrobou první 200 kusové série vyznamenání pro pokrytí okamžité potřeby. Prvních 100 kusů určených k dekorování nejvyšších státních a vojenských představitelů bylo dodáno v hnědých udíělovacích etuích.

Dodávkou řádových stuh byla pověřena berlínská firma Knoblauch.

Celkem bylo vyrobeno více jak 500 000 záslužných křížů v přibližné hodnotě 857 000 marek a 167 643 metrů předepsané stuhy. Kříže byly vyráběny několika firmami. A to ještě v době Výmarské republiky
Někteří nositelé si namísto udělených zinkových křížů nechávali soukromně zhotovit kříže nové, vyrobené z hliníku nebo ze stříbra. Tyto jsou sběratelsky vzácnější, a to podle katalogové ceny zhruba v poměru 2,5:1 v případě hliníkových a 4,5:1 v případě stříbrných křížů. V době Výmarské republiky nacházíme i kříže vyrobené z hliníku.

Po ukončení první světové války zůstalo hlavní řádové komisi velké množství neudělených křížů, které byly dodatečně uděleny v roce 1924. Jednalo se o cca 44 250 křížů, ke kterým muselo být doobjednáno cca 15 511 metrů stuhy.

Kříže s udělovacím dekretem, který byl jednoduchým grafickým listem do tohoto dekretu se pouze dopsalo jméno nositele.

Tvar tohoto kříže nazýváme křížem maltézského typu.
Kříž má rozměr rozměrech 40 x 40 mm.

Avers:
Okraj kříže zvýšen, ve středu kruhový medailon lemovaný dvojitou zvýšenou lištou o průměru 16 mm. Medailon nese třířádkový opis FÜR / KRIEGS- / HILFDIENST (Za válečnou pomocnou službu). Pod textem umístěné zkřížené dubové ratolesti.

Revers:
Stejný jako avers, v medailonu místo opisu a ratolestí královská koruna nad stylizovanými písmeny WR (Wilhelm Rex, král Wilhelm). K hornímu okraji je naletované podélné závěsné ouško s dvojitým závěsným kroužkem

Stuha:
30 mm široká, při okrajích lemovaná 2mm červenými pruhy. Mezi nimi je na bílém podkladu umístěno šest černých, 2 mm širokých pruhů s rozestupy 3 mm. Jde o stuhy, která byla již používaná ve válce v letech 1870/71.



Etue:
Prvních 100 kusů křížů uděleno v hnědé etui, zbývající kusy v papírovém sáčku.

Nošená vyznamenání
Buď ve formě malé stužky nad levou kapsou uniformy (Kleine Feldspange) nebo při slavnostní příležitosti celý kříž k upevnění do lišty rovněž nad levou kapsou (Große Feldspange). Pro nošení na civilním oděvu 16 mm miniatura určená k upevnění na řetízek.
Ženy a dívky nosily vyznamenání na dámské motýlkové stuze.

[Altmann]

Tento prostý kříž navazuje na problematiku všech starších medailí ražených pro nebojovníky,tedy pro ty,kteří se starali o blaho vojáka v poli. Stuha,která byla použita k tomuto kříží má svoji tradici a jak vidíme na sponě z roku 1870/71 je zde pruský řád Koruny IV. st. doplněn Červeným křížkem a stuhou,která určuje,že řád byl získán za mimořádné zásluhy sanitní služby. Spona je doplněna medailí za tažení z roku 1870/71 pro nebojovníky a majitel, který byl dekorován i pamětní medaile(Centeneramedaille) toto již jen zdůraznil žlutou obloučkovou stuhou. Jde o krátkou elegantní sponu nošenou na civilním oděvu, zde německého lékaře .

Malá spona z období let 1914 je prostá, pouhý křížek pro nebojovníky doplněn jen záslužným křížem. To vše je na malé sponě určené opět k nošení na občanském oděvu.Uvedené spony dokládají problematiku válek a tažení z let 1870-1918.