od Altmann » Štv Nov 22, 2012 11:51 pm
Spony (štítky) se jmény bojiště (Gefechtspangen) k pamětní medaili 1870/71
V roce 1895 byla jako součást oslav 25. výročí války zavedena série bojových spon (Gefechtspangen) k Pamětní válečné medaili 1870/71. Spony byly nošeny upevněné na stuze medaile.
Oficiálně bylo zavedeno celkem 25 spon. Z nich se 21 vztahovalo k významným bitvám a zbývající 4 k obléháním. Tyto spony byly udělovány pouze k pamětní medaili pro bojovníky, nikoli k její verzi pro civilní účastníky války. Po schválení řádovou komisí si mohl zájemce zakoupit příslušnou sponu za cenu v rozmezí 35 pfeniků až 1 marky.
Velké množství vojáků a majitelů medaile se sponami těchto spon splňovalo zároveň podmínky pro udělení Pamětní medaile na 100. výročí narození císaře Viléma I (Medaille zur Erinnerung an des Hochseligen Kaisers und Königs Wilhelm I., des Großen, Majestat).
Výroba a provedení štítků (spon
Vzhledem k tomu, že oficiální spony vyrábělo přibližně dvacet výrobců, lze se setkat s několika variantami lišícími se provedením.Uvedeme si alespoň podstatné. Šest hlavních provedení spon:
1. plná spona o šířce stuhy, široké písmo
2. plná spona o šířce stuhy, úzké písmo
3. plná spona o šířce 1 ½ stuhy, široké písmo
4. plná spona o šířce 1 ½ stuhy, úzké písmo
5. dutá spona o šířce stuhy, velké a široké písmo
6. plná spona o šířce stuhy, široké a vysoké písmo, spona o cca 25% vyšší než ostatní provedení
Následující přehled krátce popisuje události vztahující se k těmto sponám:
( převzata z německého originálu)
Bitvy:
WEISSENBURG
4. srpna 1870: Válka oficiálně začala 19. července 1870. Po sériích pohraničních šarvátek začínají skutečné boje německým vítězstvím v bitvě u Weissenburgu (Weissembourg) 4. srpna 1870.
SPICHERN (také „SPICHEREN“)
6. srpna 1870: Němci porážejí Francouze na výšinách u Spichern, blízko Saarbrückenu.
Většina držitelů této spony byla příslušníky 1. a 2. armády.
WÖRTH
6. srpna 1870: Francouzký I. sbor a jedna divize VII. sboru pod vedením maršála MacMahona zažívá porážku německou třetí armádou pod velením korunního prince Wilhelma Friedricha von Preussen (I. a II. Bavorský sbor, Pruský V. a XI. sbor, Württemberský kontingent).
COLOMBEY-NOUILLY
14. srpna 1870: Francouzský zadní voj se před Métami střetává s postupujícími Prusy z 1. armády (I., VII., VIII. a XI. sbor). Tato bitva končí nerozhodně, umožňuje ale ústup části francouzských sil z Mét.
VIONVILLE-MARS LA TOUR
16. srpna 1870: Postupující části německé druhé armády, snažící se odříznout francouzskou ústupovou cestu z Mét, naráží na početně silnější francouzské jednotky Lotrinské armády pod vedením maršála Bazaina západně od Mét (120 000 francouzů proti 66 000 němců). Francouzi nedokáží využít své výhody a Němcům se podaří odříznout jejich ústupovou cestu. Na německé straně počáteční boje sváděla 6. jízdní divize a Braniborští z II., X. a částí XI. sboru.
GRAVELOTTE-ST.PRIVAT (také „Gravelotte-St. Privat“)
18. srpna 1870: Francouzská Lotrinská armáda pod velením maršála Bazaina (II., III., IV. a VI. sbor se strážním sborem v záloze) je napadena 1. armádou (VII. a VIII. sbor) pod velením generála von Steinmetze, a 2. armádou (III., IX., X. XII. Saský sbor a strážní sbor) pod velením prince Friedricha Karla von Preussen.
BEAUMONT
30. srpna 1870: 4. armáda spolu s bavorským I. sborem napadají francouzský 5. sbor, postupující severovýchodním směrem k Sedanu.
Vzhledem k tomu, že tato bitva předcházela bitvě u Sedanu, lze tyto spony velmi často nalézt společně.
NOISSEVILLE
31. Srpna až 1. září 1870: Nezdařený pokus Francouzů o průlom z Mét, zmařený Manteuffelovým I. sborem.
Výjimečně se lze setkat s medailí doplněnou pouze touto sponou, nejčastěji však v kombinaci se sponami METZ a GRAVELOTTE-ST. PRIVAT.
SEDAN
1. až 2. září 1870: 3. armáda a Meuská armáda obkličují francouzskou Alsaskou armádu pod velením maršála MacMahona. Francouzi kapitulují 2. září a 85 000 francouzských vojáků včetně 39 generálů a samotného císaře Napoleona III. upadá do zajetí.
Dva dny po katastrofické porážce se zhroutil bonapartistický režim a po nekrvavé revoluci v Paříži byla zřízena republikánská vláda (vláda tzv. Třetí republiky, která trvala až do roku 1940) a výbor národní obrany. Německé armády s výjimkou 2. armády pod velením prince Friedricha Karla, která dále obléhala Méty, se začaly přesunovat k Paříži. Méty kapitulovaly dne 27. října a uvolnily 2. armádu pro další operace.
AMIENS
24. listopadu 1870: Německá a francouzská vojska se střetávají před Amiens na Sommě, severně od Paříže. Po menších střetech se odehrávají těžké boje dne 27. listopadu. VIII. sbor pod velením generála pěchoty Augusta Karla von Goebena okupuje město 28. listopadu, městská tvrz kapituluje 30. listopadu.
BAUNE LA ROLANDE (také „BEAUNE-LA-ROLANDE“)
28. listopadu 1870: 2. armáda pod velením prince Friedricha Karla (III. a X. sbor) se stáčí a napadá bok francouzské Loirské armády, postupující proti slabším německým silám s úmyslem prolomit obklíčení Paříže. Hlavně zásluhou X. sboru se Němcům daří jejich postup zastavit.
VILLIERS
30. listopadu až 2. prosince 1870: Württemberská divize se dostává do těžkých bojů s Francouzi pokoušejícími se prolomit obklíčení Paříže poblíž Villiers a Champigny v údolí Marny, východně od Paříže. Villiers a Bry jsou obsazeny Francouzi 30. listopadu. Württemberští, posílení Saským XII sborem, provádějí protiútok a dne 2. prosince získávají tato města zpět.
Tato spona nemohla být udělena zároveň se sponou LOIGNY-POUPRY.
LOIGNY-POUPRY
2. prosince 1870: Armádní oddíl (Armee Abteilung) pod velením velkovévody Friedricha Franze z Mekleburska - Šverinska, včetně I. bavorského sboru, útočí na početně silnější jednotky Loirské armády a poráží je.
ORLEANS (také „ORLÉANS“ a „ORLE´ANS“)
4. prosince 1870: Druhá bitva o Orleans vede k opětovnému obsazení města Němci (ti získali město již v říjnu, ale bylo ztraceno po porážce Bavorů v bitvě u Coulmiers 11. listopadu).
BAUGENCY-CRAVANT
7. až 11. prosince 1870: Ačkoli série střetů mezi Armádním oddílem, pruskou 2. armádou a Francouzi z 2. Loirské armády nevede k porážce Francouzů, je francouzský velitel, který neobdržel žádné posily, nucen vydat rozkaz k ústupu.
Velká část mužů Armádního oddílu vyznamenaných touto sponou byli veteráni prusko – rakouské války z roku 1866.
AN DER HALLUE
23. září 1870: Po nerozhodných bojích mezi 1. armádou generála Edwina von Manteuffela (zejména VII. sbor) a 2. Loirskou armádou ustupují Francouzi k Arrasu. Tímto končí bezprostřední hrozba jejich průlomu na sever, k prolomení obklíčení Paříže.
Až na několik výjimek byli všichni nositelé této spony právě ze VII. sboru 2. armády. Tato spona je považována za jednu z nejvzácnějších z celé série.
BAPAUME
3. až 4. ledna 1871: 1. armáda gen. Von Menteuffela dosáhla Bapaume 26. prosince 1870. Francouzská severní armáda pod velením gen. Louise Léona Faidherbeho se začala přesouvat z Arrasu koncem prosince, když Němci začali ohrožovat Péronne. 2. ledna se početně slabší Němci (3 brigády) střetávají s Francouzi (8 brigád) před Bapaume. Po těžkých bojích 3. ledna jsou Němci zatlačeni zpět do města. Francouzi však nedokáží využít své výhody, zastavují svůj další postup, což vede k pádu pevnosti Péronne 10. ledna. Generál Manteuffel je po této bitvě odvelen od 1. armády k velení armádních operací v jižní Francii.
LE MANS
10. až 12. ledna 1871: 2. armáda pod velením korunního prince Wilhelma Friedricha von Preussen (III. X. a XIII. Sbor, 18. divize IX. sboru a 1., 2., 4., 6. jízdní divize) zahajuje dne 6. ledna útok na Le Mans. Proti nim stojí 2. Loirská armáda se 150 000 muži ve třech sborech (XVI., XVII., XXII., včetně bretaňských dobrovolníků). Francouzi bojovali statečně, ale bretaňští dobrovolníci údajně utíkali po prvním spatření nepřítele, což vedlo k rychle se šířící panice. Generál Hanzy stahuje 12. ledna svá vojska do Laval k přeskupení.
AN DER LISAINE (také „A.D.LISAINE“)
15. až 17. ledna 1871: Francouzská východní armáda generála Bourbakiho útočí na německé jednotky pod velením generála Wernera podél Lisaine, ve snaze pomoci Belfortu. Po tři dny těžkých bojů Němci úspěšně vzdorují francouzským pokusům o prolomení jejich linie.
ST. QUENTIN
19. ledna 1871: Severní armáda pod velením generála Faidherbeho útočí na německou 1. armádu (nyní pod velením generála von Goebena) u Saint Quentinu, ale je několikrát poražena. Němcům se nepodaří Francouze obklíčit a ti ustupují do Cambrai.
MONT VALERIEN (také „MONT VALÉRIEN“,“MONT-VALERIEN“ a „A. MONT VALERIEN“)
19. ledna 1871: 90 000 Francouzů podpořených palbou z děl pevnosti Fort du Mont Valerien umístěné západně od Paříže podniká poslední pokus o prolomení jejího obklíčení. Cílem tohoto masového útoku se stal V. sbor umístěný severovýchodně od Versailles, ale po počátečních úspěších útok selhává. Během pozdního odpoledne vydává francouzský velitel rozkaz k ústupu do výchozích postavení. Podle mnoha tvrzení byl tento předem prohraný pokus o průlom proveden jen proto, aby ukázal Pařížské komuně, že válku již nelze vyhrát.
Obléhání:
STRASSBURG
15. srpna až 28. září 1870: Bádenské jednotky dosáhly Štrasburku (Strasbourg) 8. srpna 1870 a město bylo obklíčeno dne 15. srpna. Obléhání začalo 30. srpna a skončilo jeho kapitulací 28. září 1870.
PARIS
19. září 1870 až 28.ledna 1871: Nedlouho po vítězství u Sedanu se německá armáda začala přesouvat k Paříži, která byla obklíčena 19. září. Její obléhání končí 28. ledna 1871 kapitulací a vyhlášením příměří.
BELFORT
3. listopadu 1870 až 18 února 1871: Tříměsíční obléhání započalo 3. listopadu a skončilo 16. února, kdy byl francouzským jednotkám umožněn volný odchod z města. Okupace města Němci započala 18. února.
METZ
19. srpna až 27. října 1870: po vítězstvích u Vionville-Mars la Tour a Gravelotte-St. Privat započalo obléhání Mét. Dne 27. října Méty kapitulovaly a do německého zajetí padlo 150 000 francouzských vojáků.
Neoficiální spony:
CHAMPIGNY
K bojům u Champigny nebyla zavedena oficiální spona, protože tyto byly zahrnuty ve sponě „VILLIERS.“
COULMIERS
Není překvapivé, že k bitvě u Coulmiers nebyla zavedena oficiální spona. 9. listopadu byl I. Bavorský sbor operující blízko Orléans napaden stotisícovou francouzskou armádou a utrpěl vysoké ztráty.
TOUL
Tato spona připomíná obléhání pevnosti Toul od 16. srpna do 23. září 1870. Ztráty během tohoto téměř čtyřicetidenního obléhání dosáhly 2300 mužů na francouzské a 13 000 na německé straně.
CERNIRUNG VON METZ
Tato spona, která se vztahuje k obléhání Mét, stejně jako oficiální spona „METZ“, je zajímavá zejména kvůli neobvyklému použití slova „cernirung. Toto slovo, které znamená obléhání (něm. synonyma „einschliessung“ a „belagerung“) je převzato z francouzského „cerner“. Tento francouzský výraz je naopak převzat z latinského „cirnicare“ – obklíčit.
(viz kolega Ladis)
Poznámka:
Po skončení první světové války pro potřebu již opravdu starých veteránů bylo vydáno velké množství spon k různým pamětním medailím, jež jsou někdy vydávány za spony z r. 1895. Tyto se od spon k medaili 1870/71 liší materiálem a provedením textu. Text je často proveden jako vtlačený, na hladkém pozadí, v některých případech doplněný znaménky „+“ (+PARIS+). Ve většině případů jsou písmena vyplněna černým smaltem.
- Prílohy
-
- 7942[1].jpg (79.92 KiB) Zobrazené 4073 krát
-
- 36532[1].jpg (71.05 KiB) Zobrazené 4073 krát
-
- GFSP1[1].jpg (6.94 KiB) Zobrazené 4073 krát
Naposledy upravil
Altmann dňa Pia Nov 23, 2012 12:01 am, celkovo upravené 3