Válečný námořní odznak-Flotten-Kriegsabzeichen

[Altmann]

Válečný námořní odznak
Flotten-Kriegsabzeichen


Hitlerovým snem moci bylo ovládnout moře a ponížit Anglii a zcela ji odříznout od světa a tím ji srazit na kolena. To se mu však nepodařilo neb Hitler nechtěl v klasické námořní bitvě ztratit své velké (milované) bitevní lodě, ale ani angličané neměli zájem o otevřený boj, neb si byli vědomi, že němečtí námořníci hladinového loďstva jsou jim minimálně rovnoceným partnerem.

V prvních měsících a letech 2. světové války hrálo německé bitevní loďstvo významnou roli. Vlastní obsazení Norska a důležitého přístavu Narviku zabezpečovali právě námořní lodě a to i těžké křižníky, rychlé čluny, ponorky a další lodě různé tonáže a různého typu.

Pro tyto jednotky založil vrchní velitel Kriegsmarine odznak pro posádky bitevních lodí a křižníků, který nazýváme “Válečný námořní odznak” (Flotten-Kriegsabzeichen – dále jen FKA) svým rozkazem či výnosem ze dne 30. dubna 1941:

„1. V námořním boji proti Anglii způsobily bitevní lodě a křižníky na svých odvážných výpravách protivníkovi těžké ztráty a tím ještě více zúžily blokádu Anglie.
Jako výraz uznání těchto činů zřizuji Válečný odznak pro aktivně zapojené posádky bitevního loďstva.

2. Odznak může být udělen členům posádek v boji nasazených bitevních lodí a křižníků, kteří splnili podmínky pro udělení, včetně námořníků padlých a zemřelých. Udělení odznaku realizuje velitel námořního svazu.

3. Odznak může být udělen i posádkám jiných, v rámci bitevního loďstva nasazených plavidel, pro něž není určen žádný jiný námořní odznak. V tomto případě provádí udělení posádkám lodí nadřízený velitel v minimální hodnosti kontraadmirála.

4. Odznak se nosí na uniformě stejně jako Válečný odznak pro posádky ponorek.
Berlín, 30. dubna 1941.“
(Přepis z originální listiny)

5. června 1941 vydalo vrchní velitelství Kriegsmarine podrobný výnos o podmínkách pro udělení FKA, který je zde v plném znění:

I. Všeobecné podmínky:

Dobré služební a velitelské výkony, dobré vedení a velení.

II. Specielní podmínky:
a) osvědčení se na jedné či více bojových plavbách o trvání minimálně 12 týdnů
b) od lhůty stanovené v bodu a) může být upuštěno:

1.) pokud byla bojová akce mimořádně úspěšná nebo pokud se na ní dotyčný mimořádně vyznamenal nebo padl.
2.) při ztrátě lodi v bitvě s nepřítele a ve zvláštních případech při zranění dotyčného námořníka
3.) v případě účasti na obou bitvách u Islandu („Rawalpindi“) a Jan Mayen.

III. Zemřelým a padlým , kteří splnili podmínku IIa nebo se blížili k jejímu splnění, může být odznak udělen, pokud jejich smrt byla způsobena zraněním nebo onemocněním utrpěným během bojové plavby.

IV. Posádkám jiných bitevním loďstvem nasazených lodí může být FKA udělen pouze v případě, že byly lodě a posádky pověřeny bojovými úkoly a dostaly se do střetu se silami nepřítele.

V. Velitelství bitevního loďstva je oprávněno doplnit v nutných případech výše uvedené podmínky, a to za spolupráce s velícími admirály Nord a Ost.“

Poznámka:
„Rawalpindi“ byl britský pomocný křižník o výtlaku 16.700 BRT, který byl potopen při útoku bitevních lodí „Gneisenau“ a „Scharnhorst“ 23, listopadu 1939. Pencéřová loď „Deutschland“ zaútočila v listopadu 1939 z Grónska směrem na jih a zničila u Jan Mayen dvě nepřátelské lodě.

Denní rozkaz baltské základny z 15. července 1941 přinesl následující dodatek:
„1. Odznak bude udělen zachráněným členům posádek následujících lodí:
Bitevní loď „Bismarck“
Křižník „Admiral Graf Spee“
Křižník „Blücher“

2. Jako na mimořádně úspěšné lze v rámci podmínek pro udělení FKA pohlížet na následující bojové akce:
a) akce křižníku „Admiral Hipper“ v únoru 1941
b) akce bitevních lodí „Gneisenau“ a „Scharnhorst“ v lednu až březnu 1941“

Poznámka:
Bitevní loď „Bismarck“ byla potopena 27. května 1941 v Atlantiku, 300 námořních mil severozápadně od Quessantu po útoku britských torpéd a zásahu dělostřeleckých granátů.
Těžký křižník „Admiral Graf Spee“ se potopil sám 17. prosince 1939 nedaleko Montevidea v La Plata kvůli těžkým bitevním poškozením.
Křižník „Blücher“ plul v dubnu 1940 v čele invazního svazu s cílem obsadit hlavní město Norska. Norská pobřežní baterie však křižník těžce poškodila a torpéda odpálená z pobřežních torpédometů jej rychle poslala ke dnu. „Blücher“ byl potopen 9. dubna 1940 u Kaaholmu.


Tajný rozkaz baltské základny z 28. října 1941 oznámil další zvláštní podmínky pro udělení FKA (opis).
a) Osvědčení se na jedné nebo více bojových akcí mimo pobřežní vody a obranné úseky Německa a obsazených území v délce minimálně 12 týdnů.
b) Pokud tato lhůta 12 bodů (1 týden = 1 bod) nebyla dosažena, je možno započítat i následující akce s tímto bodovým ohodnocením:
1.) Všechny doprovodné akce obchodních lodí severním směrem (i přerušené) – po 1 bodu
2.) Všechny minové akce křižníků – po 2 bodech
3.) Všechny útoky křižníků v Severním moři – po 1 bodu
4.) Vstup do Norska v dubnu 1940 – 1 bod
5.) Obsazení Norska, včetně všech s ním spojených bojových akcí – 4 body
6.) Návrat z Norska v dubnu 1941 – 1 bod
7.) Každý další vstup z vlasti do Norska a zpět – po 1 bodu
8.) Prodělané dělostřelecké boje na moři se silami protivníka (kromě bojů ve fjordech) – po 4 bodech
9.) Úspěšná obrana na moři proti těžkým útokům nepřátelských bombardérů a torpédových letadel při minimálně jednom sestřelu – po 4 bodech. Bojové akce v přístavech do tohoto bodu nespadají.
10.) Úspěšný návrat v náročných podmínkách s lodí těžce poškozenou protivníkem – 2 body
11.) Účast na ostřelování Westerplatte lodí „Schleswig – Holstein“ 1. a 7. září 1939 – 3 body
12.) Účast na bojích lodí „Schlesien“ a „Schleswig – Holstein“ s polskými bateriemi na poloostrově Hela 25. a 27. září 1939 – 4 body
13.) Účast na vylodění jednotek z lodí „Schlesien“ a „Schleswig – Holstein“ v rámci norské operace – 1 bod

Poznámka: Byla to práce pověřeného důstojníka, který akce sledoval a museli souhlasit s bojovým deníkem.

c) Odznak může být dále udělen zraněným, kteří jsou již držiteli stříbrného nebo zlatého Odznaku za zranění a ve zvláštních případech rovněž těžce zraněným, jejichž zranění bylo způsobeno bezprostředním působením nepřítele a je-li udělení schváleno velitelem.

d) Zachráněným členům posádek lodí potopených nepřítelem může být odznak udělen na návrh patřičného velitele se souhlasem velitele flotily.

e) Odznak může být dále udělen posádkám lodí, které se zúčastnily obzvláště úspěšných bojových akcí i v případě, že lhůta 12 týdnů nebyla ještě dosažena. Které bojové akce je možno v tomto smyslu označit za obzvláště úspěšné, určí velitel flotily.

f) Pro udělení odznaku posádkám zásobovacích lodí a doprovodných tankerů budou ještě stanovena zvláštní pravidla.

Poznámka:
Podmínky pro udělení odznaku byly přísné a velitelé dbali na dodrževování všech podmínek s přihlednutím k osobní statečnosti námořníků a to i těch, kteří se mnohdy zachránili z potopených lodí.

Dále obsahoval tento text, který lze nazvat statutem pro udělení odznaku vysvětlivky k výše uvedeným podmínkám pro udělení FKA.

Ve výroční den (1941) obsazení obsazení Norska Wehrmachtem nařídil vrchní velitel Kriegsmarine že:

„Jako výraz uznání obrovského významu norské operace a ocenění odvážného nasazení posádek všech podílejících se bitevních lodí a křižníků bude uznána celá norská operace ve smaslu podmínek pro udělení FKA za obzvláště úspěšnou. Tím tedy podmínky pro udělení odznaku splnili všichni členové posádek bitevních lodí a křižníků, podílejících se na obsazení Norska. Jedná se o následující plavidla:
bitevní lodě „Scharnhorst“ a „Gneisenau“, křižníky „Lützow“ „Admiral Hipper“, „Köln“, „Emden“, „Karlsruhe“ a „Königsberg.““

Denní rozkaz baltské základny z 31. srpna 1942 oznámil další splnění podmínek pro udělení FKA:
„Vrchní velitel Kriegsmarine nařídil, že ke dni 1. září 1942, tedy k třetímu výročí útoku na Polsko, bude jako výraz ocenění tehdejšího nasazení lodí „Schleswig – Holstein“ a „Schlesien“ uznáno posádkám těchto lodí splnění podmínek pro udělení FKA.“

Poslední takovýto výnos se týkal bitevní lodě „Tirpitz“. Tato loď o výtlaku 42.900 / 52.600 t. sloužící v Kriegsmarine od dubna 1939, byla potopena 12. listopadu 1944 u Tromsö po náletu RAF, při němž byly užity “superbomby Tallboy”. Již předtím utrpěla těžká poškození v Altafjordu při útocích britských miniponorek a létajících bomb. 17. března 1944 vyl vydán denní rozkaz následujícího znění:
„Vojáci z Tirpitzu, kteří byli 12. 11. 1944, v den vyřazení lodi z boje na její palubě a nebyl jim ještě udělen FKA, podají bezodkladně hlášení k dodatečné udělení.“


Popis odznaku:

Avers:
Oválný odznak představuje mohutnou bitevní loď z předního pohledu, která rozráží mořské vlny. Tento reliéf je umístěn do pozlaceného věnce z dubových ratolestí, dole svázaného dvojitou stuhou do mašle složenou. V horní části je umístěn znak Kriegsmarine – orlice s dlouhými rovnými perutěmi svírající v pařátech malý hákový kříž.


Revers:
Bez grafického zpracování, spona k upevnění na uniformu se liší podle výrobce. Logo (výrobní značení ) může i chybět.

O svém výtvarném návrhu k odznaku řekl známý malíř a autor.
„Byl požadován odznak pro těžké ozbrojené síly. Podle toho muselo tedy výtvarné provedení působit dostatečně mohutně. Takového účinku bylo možno nejlépe dosáhnout čelním vyobrazením těžké bitevní lodě s mohutnou příďovou vlnou a hrozícími hlavněmi děl.“
Tato zajímavá dekorace (odznak) byl zhotoven dle návrhu malíře (specializoval se na námořní motivy, lodě atd) Byl to malíř Adolf Bock.

Materiál:
Tombak či zinek. Existuje i strojově vyšívané látkové provedení.

Miniatury:
Pouze oficielní velikost : 9 a 16 mm na špendlíku



K odznaku byl předáván udílecí dekret. Existovalo větší množství výtvarných návrhů.
Následuje soupis výrobců odznaku ( opsáno z knihy Dr.Klietmanna:
f.o. (Friedrich Orth, Wien)
R. S. (Rudolf Souval, Wien)
R.S.& S. (Richard Simm & Söhne, Gablonz)
Schwerin Berlin
Francouzský výrobce Baqueville
Dále existují exempláře bez značení výrobcem. Mohli existovat ještě jiní výrobci, kteří nejsou autorovi známí.


Způsob nošení:
Na levé straně prsou, vždy pod případným Železným křížem 1. tř.


Válečný námořní odznak s brilianty


Existence tohoto odznaku přináší jistou hádanku. Z různých výpovědí vyšších námořních důstojníků vyplývá, že bylo obvyklé zhotovit pro příslušníky Kriegsmarine po obdržení Rytířského kříže s dubovými ratolestmi příslušný bojový odznak s brilianty. Jako dar tak jak tomu bylo zvykem i u dalších odznaků. ( nejde tedy o vyšší stupeň jak uvádějí mnozí sběratelé). Pro udělení Odznaku pro posádky bitevních lodí a křižníků s brilianty připadal však v úvahu po udělení Rytířského kříže s dubovými ratolestmi pouze admirál Theodor Krancke (18. října 1944). Po několikerých potvrzeních i pátrání však admirál Krancke odznak s brilianty nikdy neobdržel.( nepotvrzeno)
Na druhé straně ale existuje v jedné britské soukromé sbírce takovýto odznak, který je nepochybně dobovým originálem. Zůstává tedy otevřené, zda jde o nikdy neudělený kus, či zda došlo k doposud neznámému udělení.(nepotvrzeno)
Stále je otevřena otázka udělování odznaků s brilianty. Zdá se, že zatím jediným kdo ho pravděpodobně obdržel je admirál Otto Schniewind.


Literatura:
Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936-1945.
K.G. Klietmann
Stuttgart, 2004
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_Narvik
http://wikipedia.infostar.cz/g/ge/germa ... marck.html
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=843
http://www.valka.cz/clanek_1123.html