Ponorkový válečný odznak-U-Boots-Kriegsabzeichen

[Altmann]

Ponorkový válečný odznak
U-Boots-Kriegsabzeichen

Při založení tohoto podznaku bylo přihlédnuto ke staršímu císařskému typu odznaku z roku 1918. Mizí císařská koruna, ale charakter dekoreace se nemění.

Německé vedení ponorkového loďstva správně vyhodnotilo situaci z období ponorkové války v letech 1914-1918 a již v roce 1939 bylo připraveno se svými ponorkami podnikat útočné bojové akce. V tomto případě tedy lze již hovořit o námořní tradici.
Počátkem války, po napadení Polska a námořní válce s Anglii na podzim 1939 navrhl kontraadmirál Dönitz pro posádky svých ponorek zavedení “Ponorkového válečného odznaku”. Jeho přáním bylo navázat na tradici císařského Válečného ponorkového odznaku, který založil 1. února 1918 císař Vilém II. „pro posádky ponorek jako výraz uznání jejich statečnosti a bojových zásluh“.

Tento admirálův návrh byl realizován a dne 13. října 1939 zakládá vrchní velitel Kriegsmarine, velkoadmirál Raeder, “Ponorkový válečný odznak” (U-Boots-Kriegsabzeichen).


Ve vlastním statutu o zřízení odznaku se uvedí ( z německéhom originálu):

„Tímto nařizuji zavedení Ponorkového válečného odznaku pro posádky ponorek.
Odznak může být udělen všem důstojníkům, poddůstojníkům a mužstvu, kteří se osvědčili na dvou a více plavbách proti nepříteli. Od této podmínky může být v případě zranění upuštěno.
Odznak se nosí na levé straně prsou, a to ve službě i mimo ní.“

Autorem výtvarného návrhu inspirovaného ponorkovým odznakem z 1. sv. války je známý malíř a grafik Paul Casberg. Dne 1. listopadu 1939 oficielně začala firma Schwerin und Sohn Berlin s výrobou prvních kusů tombakových odznaků, které mohly být dodány jednotkám již 10. listopadu 1939. Do konce jara zhruba března 1941 byla firma Schwerin und Sohn jediným výrobcem Ponorkových válečných odznaků. Později byly odznaky zhotoveny i dalšími firmami (např. Rudolf Souval Wien nebo Friedrich Orth Wien). V průběhu války se rovněž začalo s výrobou tkaných odznaků z umělého hedvábí nebo bavlny v originální velikosti, které se našité na uniformu nosily v ponorce pohodlněji, ale hlavně bezpečnějí než tomu bylo u odznaku kovových.

Popis dekorace:

Avers:

Odznak má tvar oválného vavřínového věnce, který je v dolní části převázaný stuhou. V jeho spodní části je umístěná silueta ponorky, která věnec přídí i zádí přečnívá. V horní části věnce je naložen znak Kriegsmarine vlevo hledící orlice s roztaženými, rovnými, na stranách ostře seseknutými křídly, svírající v pařátech našikmo postavenou svastiku (hákový kříž).

Revers:

Zadní strana odznaku je hladká se sponou k upevnění na stejnokroj námořníka. Odznaky mají logo výrobce, ale ne ve všech případech. Vyráběly se většinou plné masivní odznaky, vzácně i odznaky plechové lisované ( které dle tvrzení některých především německých faleristů jsou vyrobeny po roce 1945 (nedoloženo)

Odznak je rovný, nevypouklý, můžeme se však setkat s odznaky dobově vytvarovanými, po stranách mírně dovnitř ohnutými kusy. Tyto dobové úpravy nijak neubírají na sběratelské hodnotě odznaku. Zde můžeme hovořit o tak zvaných druhých kusech, privátně vyrobených, dle vkusu a požadavku zadavatele.


Seznám výrobců odznaku dle dr. Klietmanna:
53 (Glaser & Sohn, Dresden)
L/13 (Paul Meybauer, Berlin)
L/21 (Förster & Barth, Pforzheim)
L/56 (Funcke & Brüninghaus, Lüdenscheid)
W. Deumer, Lüdenscheid
f.o. (Friedrich Orth, Wien)
GWL (Gebrüder Wegerhoff, Lüdenscheid)
RK (Rudolf A. Karneth & Söhne, Gablonz)
R. S. (Rudolf Souval, Wien)
Schwerin Berlin
ÜÜ (E. Ferdinand Wiedmann, Frankfurt am Main)
Francouzský výrobce Bacqueville
Dále existují neznačené exempláře, jejichž výrobce většinou není uváděn.

Poznámka:
RK (Rudolf A. Karneth & Söhne, Gablonz), tyto odznaky jsou však považována zkušenými faleristy za pouhé novoražby!


Dekorace ponorkářů jsou vyrobeny z pozlaceného tombaku nebo patinované slitiny zinku (kriegsmetal)
Kromě kovových odznaků byly vyráběny ještě strojově vyšívané odznaky pro poddůstojníky a mužstvo a ručně kovovým vláknem (zlatým dracounem) vyšívané odznaky pro důstojníky.

Prokazatelně bylo uděleno celkem 9 536 odznaků.
Velikost odznaku je uváděna 48,32x39,96mm


Miniatury:
Oficielní (nařízená) velikost miniaturek je 9 a 16 mm na špendlíku

Etuje:
Etuje nebyly pro tento odznak vyráběny., ale známe etuje privátně vyrobené. Ve většině případů se odznak s miniaturkou předával v specielním papírovém sáčku modré (ale ne vždy) barvy.

S odznakem se předával potvrzující dekret a udělení se zapisovalo do osobních dokladů námořníků. Nelze hovořit o dekretu jednotného typu.

Nařízený způsob nošení:
Na levé straně prsou, podle předpisu vždy pod případným Železným křížem 1. třídy. Odznak mohl být nošen nejen na blůze vycházkové uniformy, ale na jakékoli levé horní části používaného námořnického služebního oblečení.

Poé roce 1957 bylo povoleno nošení odznaku i na stejnokroji námořníků BRD, ale bez svastiky!

[Altmann]

Ponorkový válečný odznak ve zlatě s brilianty
(U-Boots-Kriegsabzeichen in Gold mit Brillanten

U tohoto odznaku nelze hovořit, že byl zřízen jako nějaký vyšší stupeň, ale zde prakticky můžeme poukázat na praxi v německém námořnictvu, která opět měla starší historii. Odznak doplněný brilianty byl určen jako dar nejlepším z nejlepších ponorkářů.V průběhu války byl předán všem velitelům ponorek, kteří byli nositeli Rytířského kříže 1939 s dubovými ratolestmi. Jde doložitelně u celkem 29 důstojníků.. V většině těchto případů došlo k předání přímo z rukou vrchního velitele Kriegsmarine Raedera.


Popis odznaku:

Avers:
Stejný jako u Ponorkového válečného odznaku, pouze svastika je větší a je do ní vsazeno 9 malých briliantů (na každém rameni po dvou a jeden uprostřed).
Zvláštní provedení tohoto odznaku obdržel z rukou vrchního velitele Kriegsmarine tehdejší velitel ponorek velkoadmirál Dönitz. Liší se od výše zmíněného tím, že jeho svastika je posázena většími brilianty. 12 briliantů je zároveň rozmístěno na vavřínovém věnci (po třech na levé a pravé straně věnce mezi ponorkou a orlicí, zbylých 6 pak na jeho spodní části pod ponorkou.
Tento unikátní odznak byl Dönitzovi v norimberské vazbě v roce 1945 odebrán a následně navrácen s odlomenou svastikou. K této akci se nikdo nepřiznal, ale předpoklad je ten, že některý z amerických vojáků střežících válečné zajatce si takto přilepšil k žoldu.
Revers:
Bez výtvarného zpracování. Předpokládaným výrobcem těchto specielních odznaků byla firma Schwerin und Sohn Berlin.
Statistika:
Těmto velitelům ponorek byl jako čestný dar předán odznak s brilianty.
Převzato z německé odborné literatury dr.Klietmann) a ponecháno v původní podobě:

1. Fregattenkapitän Albrecht Brandi
2. Korvettenkapitän Heinrich Bleichrodt
3. Korvettenkapitän Otto von Bülow
4. Admiral Karl Dönitz (speciální stupeň)
5. Korvettenkapitän Carl Emmermann on 1 October 1943
6. Kapitanleutnant Engelbert Endrass on 18 July 1941
7. Kapitänleutnant Friedrich Guggenberger
8. Korvettenkapitän Robert Gysae
9. Korvettenkapitän Reinhard Hardegen on 7 May 1942
10. Kapitän zur See Werner Hartmann
11. Korvettenkapitän Werner Henke
12. Fregattenkapitän Otto Kretschmer
13. Kapitänleutnant Hans-Günther Lange
14. Korvettenkapitän Georg Lassen
15. Fregattenkapitän Heinrich Lehmann-Willenbrock
16. Fregattenkapitan Heinrich Liebe
17. Kapitän zur See Wolfgang Lüth
18. Korvettenkapitän Johann Mohr
19. Kapitänleutnant Rolf Mützelburg
20. Kapitän zur See Karl-Friedrich Merten on 30 January 1943
21. Kapitänleutnant Joachim Schepke
22. Korvettenkapitän Adalbert Schnee
23. Kapitän zur See Klaus Scholtz
24. Kapitän zur See Viktor Schütze
25. Korvettenkapitän Herbert Schultze on 15 July 1941
26. Fregattenkapitän Reinhard Suhren on 31 December 1941
27. Kapitänleutnant Rolf Thomsen
28. Fregattenkapitän Erich Topp on 11 April 1942

Admirál Karl Dönitz dostal jako jediný speciální odznak posázený brilianty.
Poznámka Alt:
Nelze hledat či bádat jakou cenu v letech 1940-45 měl odznak s brilianty. Jde o čestný dar a mimochodem brilianty byly velmi malé a tedy ne příliš drahé. Jiná však je sběratelská hodnota odznaku, ta je pochopitelně mimořádná!

zpracoval Altmann a faleristika na základě práce dr. Klietmanna


Literatura
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994

http://www.uboatnet.de/Kriegsmarine/Aus ... eichen.htm
http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=656.5;wap2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_D%C3%B6nitz
http://www.valka.cz/clanek_10551.html


Admirál Dönitz má na své námořní uniformě císařský odznak pro ponorkáře z roku 1918,Železný kříž I,.třídy 1914 se sponou 1939 a dále má velmi pěkně viditelný odznak pro ponorkáře z období 2.světové války.

[Altmann]

Odznaky pro důstojníky velitele ponorek se předával v etuji-viz obrázek

Obrázek císařského typu odznaku pro posádky ponorek z roku 1918 je zde přiložen k porovnání a ukázce.

Na obrázku vidíme ponorkáře, který má vše co mohl statečný námořník obdržet. Dovolím si upozornit na odznak: U-Boots-Frontspange –Odznak frontové spony pro ponorkáře, kterou také známe pod názvem „ dlouhé ponorky! Fotografie musí být z podzimu roku 1944 či z počátku roku 1945 neb spona byla založena v roce 1944. O této zajímavé a vzácné sponě se na stránkách SFS také zmíníme.