Odznak Rychlej divizie

[Altmann]

Odznak Rychlej divizie
Odznak Rychlé divize


Sestava a členění Rychlé divize (RD) má své počátky opět u jednotek meziválečné Československé armády.

V roce 1941 se slovenský swtát zapojuje do "křížového" tažení proti Sovětskému svazu. Pro ocenění statečnosti a zásluh vojáků v poli jsou připraveny řády a vyznamenání, je zřízen i Čestný odznak Za tažení proti SSSR, přesto však chybí dekorace, která by byla viditelným označením této vyšší vojenské jednotky a byla by dostupná všem vojákům divize, bez rozdílu vojenské hodnosti či služebního zařazení.

Velitel divize si byl vědomý toho, že u jednotky se vyrábějí jakési odznaky, samotná myšlenka nachází podporu u velení divize a tak rozkazem velitele Rychlé divize číslo 38/42, článku 613 je tato aktivita vojáků legalizována a dochází k povolení odznak vyrábět v automobilních dílnách, ale zároveň je povoleno odznak nosit na polní uniformě vojáků.

K oficielnímu založení dochází počátkem roku 1942, kdy se RD osvědčila v obranných bojích u Rostova v prostoru řeky Mius.

POPIS ODZNAKU:

Symbol motorizované (rychlé) jednotky je jednoznačně vyjádřen motorem a kapotou nákladního automobilu ve střední a spodní části odznaku. Uprostřed chladiče automobilu je letopočet (1941-1942, ale také 1941-42-43). Odznak je tvořen věncem z vavřínových listů a v horní části je orel, který uzavírá plochu odznaku. Orel drží v pařátech velká písmena "RD".

Originální výroba odznaku probíhala v divizních dílnách a jako materiál k výrobě odznaků se používala kompozice (ložiskový kov).

Zadní strana je zcela zřetelně odlévaná a zapínání na uniformu bylo řešeno individuelně, později šroubkem a maticí, což také vyráběli dílenští specialisté. Některé odznaky jsou leštěné, chromované,, některé jsou jistě hezčí než druhé, ale všechny jsou zajímavým dokladem tažení proti SSSR.

Slovenští sběratelé, jmenovitě pan J. Lovecký a ing. V. Klabnik mi poskytli obrázky odznaků ze svých sbírek, které zde prezentujeme.

Literatura:
Ľ. Trenčan a V. Strelka: Rady a vyznamenania Slovenskej republiky 1939-1945, sborník ZSM Trnava 1992
Archiv: Ing. V. Klabník
Archiv: J. Lovecky
Martin Karásek, Jaroslav Kozák: Slovenské vyznamenania a odznaky 1938-1945

Poznámka:
Odznak Slovenské armády jsem zpracoval ve spolupráci se svým přítelem Ing. Klabnikem pro potřebu http://www.valka. Zpracoval jsem je i pro stránky Slovenské faleritické společnosti, ale zde to bylo ve starém foru, které jak mně informoval pan Považan bylo zrušeno. Z tohoto důvodu považuji za nutné vše přepracovat a vložit na nové stránky SFS. Bylo by ostudné, aby stránky naší společnosti tyto odznaky neměli podchyceny. Pro Vás přátelé to znamená, že zde můžeme diskutovat a radit se, jak rozlišit originál od kopie (například). Kolegům, nejen slovenským doporučuji knihu pana Dr. Martina Karáska, který zde shrnul souhrn poznatků vztahující se k těmto odznakům. Jeho práci považuji za to nejlepší co se u nás objevilo.
viewtopic.php?f=106&t=1629

[Altmann]

Ukázka nebezpečné kopie odznaku, které zmýlila již mnoho sběratelů:

[Altmann]

Tažení slovenské armády v bývalém SSSR je či bylo hodnoceno z pozice marxismu-leninismu jako nesporně špatná záležitost. Ale těch vojáků základní služby a záložníků se nikdo na jejich názor neptal. Dostali povolávací rozkaz a šli. Já více hodnotím (kladně) jejich vojenskou připravenost, kterou v přímém boji prokázali. Byla to i zkušenost z výcviku bývalé československé armády a opět se naskýtá otázka obrany ČSR v září roku 1938. Můj bývalý nadřízený, plk. Kovačič mi ve slabé chvilce říkal, rukovat jsme museli, přeběhnout jsme se báli. Později, již jako příslušník l. armádního sboru sloužil jako spojař ve štábu generála Svobody, vrátil se domů a zůstal v armádě. Byl to čestný a přímý člověk, kterého jsem si velmi vážil.

V roce 1943 bylo celkem jasné, že Německá armáda válku na "Východě" nevyhraje. Kvalitní spojenecké jednotky (Rumunska, Maďarska, Itálie či Španělska) byli rozprášeny u Stalingradu a vojáci Slovenské armády si kladli otázku, co bude dále? Jejich cíl byl jasný, domů.

Tak jako všechny jednotky i slovenská divize utrpěla materielní a lidské ztráty, po přeskupení ztrácí charakter Rychlé divize a je proto po provedené reorganizaci přejmenovaná na Pěší divizi (1.8.1943).

Dne 30. října 1943 část vojáků této jednotky v prostoru Melitopolu přechází k nepříteli (Rudé armádě). Zbytky divize pod soustavným tlakem Rudé armády ustupuji směrem na Cherson a Nikolajev. Pěší pluk č. 21 je však v této době na Krymu a odtud je pomocí letadel Luftwaffe přepraven do Rumunska. Slovenská armáda se z tohoto debaklu již nevzpamatovala.

Jednotka ztrácí charakter Rychlé divize, a podle vzoru Německé armády (Krymský štítek) je opět v dílnách vyráběn nový odznak, "Za Krim". Odznak je vyráběn z kompozice kovu, velikost 51 mm.

Popis odznaku: viz obrázek
Ve střední části odznaku je znázorněný poloostrov Krym, okolo něho je tenký věnec, který je ve spodní části ukončený letopočtem 1943-44. Ba horní části odznaku vidíme mírně rozkřídleného orla, který ve svých pařátech drží "Svatoplukovi pruty". Odznaky jsou vyráběny z kompozice, liší se poněkud výrobou, jsou ploché, nebo mírně vypouklé.

Prameny:
Archiv: J. Lovecký
Archiv: Alt
Archiv: Ing. Klabník


Martin Karásek, Jaroslav Kozák: Slovenské vyznamenania a odznaky 1938-1945

[Altmann]

V časopise Signum číslo 8 VI.řada z prosince 2014 je velmi dobře, podrobně zpracována historie tohoto odznaku. Pan Jaroslav Kozolka pod názvem :"Odznak Rychlej divizie -Variant pre důstojníkov vyrobený v závodě Azovstal", popsal podrobně problematiku tohoto odznaku a článek je doplněný velmi kvalitním fotomateriálem.
Chtěl jsem upozornit kolegy , kteří Signum neodebírají kde lze dohledat další kvalitní a ucelené informace, které by měli a jistě zaujmou i nás, co se přímo na tuto problematiku nespecializujeme.