Knížectví Reuss - Gera-Válečný záslužný kříž "1914"

[Altmann]

Válečný záslužný kříž "1914"
Kriegsverdienstkreuz "1914"

Vyznamenání staroněmeckých států a státečků jsou zvláštní kapitolou, která v evropské faleristice má své pevné postavení. Mnohé řády a vyznamenání jsou mimořádně vzácná. Je dobré si uvědomit, že vyznamenání byla založena i svobodnými městy či územními celky, které nejsou větší než naše kraje a právě toto z nich činí to, co ve faleristice máme tak rádi. Mezi tyto zajímavé dekorace řadíme i zde popsaný záslužný kříž ze Světové války 1914-18.


Kníže Heinrich XXVII. se stal prvním z duryňských panovníků, kteří po vypuknutí první světové války založili nové vojenské vyznamenání ve tvaru připínacího kříže, podobného pruskému Železnému kříži I. třídy. Válečný záslužný kříž knížectví Reuss - Gera (dále jen VZK), založený 23. května 1915 byl udělován bez ohledu na hodnost či společenské postavení vojáka, za příkladnou odvahu nebo výjimečné vojenské zásluhy. Mimo Pruska, jehož Železný kříž byl založen v období osvobozovacích válek roku 1813, vytvořily ještě čtyři z dalších německých států obdobné vyznamenání:
Meklenburg - Schwerin (1849)
Meklenburg - Sterlitz (1914),
Oldenburg (1914)
Lippe (1914).

Žádné z těchto vyznamenání však nedosáhlo prestiže a významu Reusského VZK, daného striktními požadavky na jeho udělení a malým počtem obyvatel knížectví. VZK mohl být udělen pouze nositeli pruského Železného kříže I. třídy, který byl zároveň občanem knížectví. Není znám přesný počet udělených křížů, ale vzhledem k malému počtu možných kandidátů na jeho udělení se předpokládá, že toto číslo nepřesáhlo 100 ks. Obdobného VZK Karla-Eduarda ze Saska-Coburg-Gotha, vytvořeného roku 1916, bylo uděleno pouze 97 kusů, zároveň i tento kříž více připomíná klasický řádový stupeň.

Popis dekorace:

Avers:
Vyznamenání je tvořeno rovnoramenným tlapatým křížem s kruhovým medailonem v jeho středu a kulatým vavřínovým věncem vetknutým mezi rameny.
Ramena kříže jsou provedena v černém smaltu a věnec, v dolní části svázaný stuhou a v horní rozpojený pak ve smaltu zeleném. Středový medailon lemovaný jednoduchou zvýšenou lištou nese korunou převýšený monogram knížete Heinricha XXVII.(H XXVII). V pravém a levém rameni kříže jsou umístěny číslice 19/14, značící letopočet vypuknutí první světové války.

Revers:
Rubová strana vyznamenání je hladká, bez výtvarného zpracování a je opatřena připínací sponou. Originál kříže byl vždy pouze na upínací sponě. Na výrobu křížů bylo použito kvalitní stříbro .
Kříže vyrobené z obecného kovu a postříbřené jsou jen kusy určené k běžnému nošení, případně ražby po roce 1920.

Kříž svoji kvalitní výrobou a celkovým provedení se podobá více důstojnickému řádovému stupni, klasického řádu. O jeho vzácnosti nemusíme pochybovat a v našich sbírkách se originál kříže nenachází.

Etuje:
Kříž byl udělován v etui potažené červenou kůží.

Čestný kříž byl nošen stejně jako Železný kříž I. třídy na levé straně uniformy.




Poznámka-historie opis literatura:


Jménem Reuss se nazývala dvě knížectví, která byla součástí německého císařství. Těmito státy bylo knížectví Reuss - Gera, neboli mladší linie (Reuss - jüngere linie), a Reuss - Greiz, neboli Reuss - starší linie (Reuss - älterelinie). Obě knížectví, která se nacházela ve východní části Duryňska, podél hranic se saským královstvím, patřila mezi nejmenší státy německého císařství. Reuss - Greiz mělo rozlohu cca 316 km2 a počet jeho obyvatel roku 1905 činil zhruba 70 600. Rozloha Reuss - Gera byla přibližně 827 km2 při počtu obyvatel 144 600 roku 1905. Ačkoli byla obě knížectví nejmenšími z duryňských států, bylo Gera, hlavní město Reuss - Gera, největším městem Duryňska.

Obě knížectví byla začleněna do německého císařství jako dva samostatné státy, ačkoli pro Reuss - Greiz toto neplatilo zcela. Po smrti knížete Heinricha XXII. v roce 1902 nebyl jeho jediný syn Heinrich XXIV. uznán schopným vlády, a proto byl Heinrich XXVII. z Reuss - Gera jmenován regentem tohoto knížectví. Po smrti jeho otce v roce 1913 se tak stal knížetem Reuss - Gera a regentem Reuss - Graitz s předpokladem, že po smrti bezdětného Heinricha XXIV. se stane vládcem obou sjednocených knížectví. První světová válka však tento plán zhatila, když byli oba Heinrichové přinuceni v listopadu 1918 abdikovat. Oba státy byly poté sjednoceny, paradoxně však jako lidová republika. Socialisté však byli brzy poraženi a oba státy jsou začleněny do Výmarské republiky jako část nově zřízeného státu Duryňska.

Nezvykle vysoká pořadová čísla panovníků jsou dána výjimečným zvykem uplatňovaným u rodu Reuss. V této rodině již od středověku všichni novorozenci mužského pohlaví dostávali jméno Heinrich (Jindřich). Ve staré linii rodu byli číslováni od 1 do 100 a poté znovu od čísla 1. V mladší linii dostávali chlapci ke jménu neustále vzrůstající čísla vždy jen do konce příslušného staletí a s příchodem nového století se pořadová čísla začala přidělovat znovu od 1. V této šlechtické rodině tedy docházelo ke kuriózním situacím, jinde se nevyskytujícím, kdy se jména bratrů lišila pouze pořadovým číslem nebo kdy po Heinrichovi LXVII. se panovníkem stal jeho syn Heinrich XVI.


Literatura:
Jörg Nimmergut: Orden und Ehrenzeichen


http://cs.wikipedia.org/wiki/Reussov%C3%A9
http://leccos.com/index.php/clanky/gera