Medaile za obětavou práci ve válečné době

[Altmann]

Reuss – Gera: Medaile za obětavou práci ve válečné době
Medaille für aufopfernde Tätigkeit in Kriegszeit




Úvod:
Reuss – Greiz mělo rozlohu cca 316 km2 a počet jeho obyvatel roku 1905 činil zhruba 70 600. Rozloha

Reuss – Gera byla přibližně 827 km2 při počtu obyvatel 144 600 roku 1905.Ačkoli byla obě knížectví nejmenšími z durynských států, bylo Gera, hlavní město Reuss – Gera, největším městem Duryňska.

Pro objasnění trocha povídání z historie:
Obě knížectví byla začleněna do německého císařství jako dva samostatné státy, ačkoli pro Reuss – Greiz toto neplatilo zcela. Po smrti knížete Heinricha XXII. v roce 1902 nebyl jeho jediný syn Heinrich XXIV. uznán schopným vlády, a proto byl Heinrich XXVII. z Reuss – Gera jmenován regentem tohoto knížectví. Po smrti jeho otce v roce 1913 se tak stal knížetem Reuss – Gera a regentem Reuss – Graitz s předpokladem, že po smrti bezdětného Heinricha XXIV. se stane vládcem obou sjednocených knížectví.
První světová válka však tento plán zhatila, když byli oba Heinrichové přinuceni v listopadu 1918 abdikovat. Oba státy byly poté sjednoceny, paradoxně však jako lidová republika. Komunisté však byli brzy poraženi a oba státy byly začleněny do Výmarské republiky jako část nově zřízeného státu Durynska.

Nezvykle vysoká pořadová čísla panovníků jsou dána výjimečným zvykem uplatňovaným u rodu Reuss. V této rodině již od středověku všichni novorozenci mužského pohlaví dostávali jméno Heinrich (Jindřich). Ve staré linii rodu byli číslováni od 1 do 100 a poté znovu od čísla 1.V mladší linii dostávali chlapci ke jménu neustále vzrůstající čísla vždy jen do konce příslušného staletí a s příchodem nového století se pořadová čísla začala přidělovat znovu od 1. V této šlechtické rodině tedy docházelo ke kuriózním situacím, jinde se nevyskytujícím, kdy se jména bratrů lišila pouze pořadovým číslem nebo kdy po Heinrichovi LXVII. se panovníkem stal jeho syn Heinrich XVI.

Obě knížectví měla zájem se zviditelnit i v těžké době Světové války. Tato medaile však není podporou válečného snažení Německa, ale je založena jako ocenění charitativní práce při pomoci léčení raněných a nemocných vojáků i pomoc sirotkům.

Medaile byla založena knížetem Heinrichem XXVII. Dne 10. listopadu 1915, jako ocenění za zásluhy v charitativní činnosti související s válečným úsilím ("als Anerkennung für verdienstliche Leistungen auf dem Gebiete der Nächstenliebe aus Anlaß des Krieges").

Popis medaile:




Avers:
Medaile je ražena z bronzu. Přední strana dekorace je oboustranně zvýšená jednoduchou zvýšenou lištou a nese ve svém středu monogram knížete Heinricha XXVII „HXXVII“ převýšený korunou.

Revers:
Zadní strana medaile je při okraj ohraničena dubovým věncem, na čtyřech místech převázaným stuhou. V ploše medaile je nápis:
FÜR / TREUES WIRKEN / IN / EISERNER ZEIT / 1914
(Za věrnou činnost v železné době 1914).

V horní části medaile je závěsné ouško s kroužkem pro upevnění na stuhu.

• Materiál: Bronz
• Velikost: 32 mm
• Váha: 17 g


Stuha:
V zemských barvách knížectví. Základní barvou stuhy je žlutá, při okrajích tenké červené a černé pruhy.

Předepsaný způsob nošení:
Pro běžné nošení ve formě malé stužky nad levou kapsou uniformy (Kleine Feldspange) nebo pro slavnostní příležitosti celá medaile upevněná do řádové spony nad levou kapsou (Große Feldspange). Pro nošení na civilním oděvu 16 mm miniatura určená k upevnění na řetízek.
Ženy a dívky nosily vyznamenání na stuze složené do klasické mašle

V roce 1915 bylo v Berlíně vyrobeno přesně 1000ks medaile, které se postupně udělovala zasloužilým. V průběhu roku 1918 bylo objednáno a dodáno dalších 600 ks medailí. Udělování pokračovalo ještě krátce po skončení Světové Války 1914-18. Po smrti nositele se medaile nevracela, ale byla ponechána rodině na „věčnou paměť“.

Děkuji příteli „sefit“ za pomoc s upřesnění překladu.




Literatura:
Dr. Klietman: Pour le Mérité und Tapferkeitsmedaille. Berlín

Zdroje:

http://en.wikipedia.org/wiki/Reuss_Junior_Line

http://wiki.kurzy.cz/V%C3%BDmarsk%C3%A1_republika