Crux Lateranum-Lateránský kříž

Lateránský kříž
Crux Lateranum
Avers:
Lateránský kříž (Kugelkreuz)" je kříž, který má na konci ramen zakončení v podobě kruhu. Ve středovém medailonu je hlava Ježíše Krista a na konci každého ramene je svatý:
- Matouš
- Marek
- Lukáš
- Jan
Revers:
Na zadní straně kříže, která je hladká je rozložen v sedmi řádcích latinský nápis:
"SACRO SANCTA LATERANENSIS ECCLESIA OMNIUM URBIS ET ORBIS ECCLESIARUM MATER ET CAPUT"
Na horním rameni kříže je pevné ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.
STUHA:
Červená stuha s modrým pruhem při okraji
Kříž byl založen papežem Lvem XIII dne 18. února 1903 a jde o záslužné vyznamenání pojmenované podle baziliky sv. Jana v Lateránu. Vyznamenání se člení do tří stupňů:
1. Zlatý kříž velikost kříže 44mm( ukázka kříže je vyrobena z 18 karátové zlata a jde o velmi vzácný exemplář z roku 1907)
2. stříbrný kříž velikost 44mm
3.bronzový kříž velikost 44mm
Dekorace jsou uloženy v etuji. Ke každému kříži náleží potvrzení o udělení (/dekret) a majitel si ve většině případů nechal vyrobit miniaturku. Dekorace byla vyráběna firmami v Itálii, Německu, Francii a Rakousku.
Zlatý kříž je velmi vzácná dekorace a ve většině případu jde o zlacené stříbro. Stříbrný kříž je poměrně běžný a ze sběratelského hlediska je zajímavý kříž bronzový.
Poznámka:
Bazilika sv. Jana na Lateráně (San Giovanni in Laterano), plným názvem Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, je biskupský kostel (katedrála) města Říma. Založena císařem Konstantinem roku 313 a později mnohokrát přestavována, stojí asi 1,2 km jihovýchodně od Kolosea, u stanice metra A San Giovanni. Je součástí stavebního komplexu Laterán, který byl až do 14. století sídlem papežů a kde sídlí také Lateránská univerzita.
•Museo sacro je muzeum s klenotnicí chrámového umění (vstup přes prodejnu devocionálií v apsidě jižní lodi baziliky). Ve 3 prostorách uchovává cennou kolekci asi stovky předmětů, především soch, precios a parament (liturgických a votivních památek), užívaných v Lateránské bazilice od 6. do 19. století. Pocházejí jak ze zařízení baziliky, tak zejména z odkazů papežských rodin Corsini, Medici a Chigi. K nejstarším patří soubor raně křesťanských relikviářů a monumentální zlatý kříž ze 6. století, papežský stolec Pia V., dále pluviály (pláště) papežů sv. Silvestra a Klementa XII., renesanční a barokní kasule s erbovními štítky papežů a tapisérie z někdejší výzdoby baziliky.
•Chiostro je raně gotická křížová chodba z let 1261 - 1280, cenná architektura kolem čtvercového rajského dvora, uprostřed s mramorovou studnou z 9. století. Z přilehlých prostor je přístupná mj. kapitulní síň. Tvoří druhý prohlídkový okruh (vstup na opačné stranmě od hlavního oltáře, ze severní části příčné lodi). Expozice je složena především z lapidária: kamenných fragmentů a soch, k nejcennějším patří náhrobní desky a náhrobní plastiky z baziliky odstraněné při Borrominiho úpravách, např. náhrobek kardinála Annibaldi della Molara, který z bílého mramoru vytesal Arnolfo di Cambio jako součást tehdejšího ciboria v apsidě. Dále papežský trůn, tordované sloupy a desky ze 13. století od bratří Cosmatů, zdobené mozaikovým ornamentem.
Na Lateránském náměstí severně od baziliky stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit o výšce 37,2 m a o váze asi 455 t dal vyrobit farao Thutmose IV. pro chrámový komplex v Karnaku. Císař Constantius II. jej dal převézt nejprve do Alexandrie a odtud roku 357 do Říma, kde byl postaven v Circus Maximus. Po pádu říše byl povalen a poškozen. Roku 1587 byl vykopán, opraven D. Fontanou a následujícího roku vztyčen na osmimetrovém podstavci.
Crux Lateranum
Avers:
Lateránský kříž (Kugelkreuz)" je kříž, který má na konci ramen zakončení v podobě kruhu. Ve středovém medailonu je hlava Ježíše Krista a na konci každého ramene je svatý:
- Matouš
- Marek
- Lukáš
- Jan
Revers:
Na zadní straně kříže, která je hladká je rozložen v sedmi řádcích latinský nápis:
"SACRO SANCTA LATERANENSIS ECCLESIA OMNIUM URBIS ET ORBIS ECCLESIARUM MATER ET CAPUT"
Na horním rameni kříže je pevné ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.
STUHA:
Červená stuha s modrým pruhem při okraji
Kříž byl založen papežem Lvem XIII dne 18. února 1903 a jde o záslužné vyznamenání pojmenované podle baziliky sv. Jana v Lateránu. Vyznamenání se člení do tří stupňů:
1. Zlatý kříž velikost kříže 44mm( ukázka kříže je vyrobena z 18 karátové zlata a jde o velmi vzácný exemplář z roku 1907)
2. stříbrný kříž velikost 44mm
3.bronzový kříž velikost 44mm
Dekorace jsou uloženy v etuji. Ke každému kříži náleží potvrzení o udělení (/dekret) a majitel si ve většině případů nechal vyrobit miniaturku. Dekorace byla vyráběna firmami v Itálii, Německu, Francii a Rakousku.
Zlatý kříž je velmi vzácná dekorace a ve většině případu jde o zlacené stříbro. Stříbrný kříž je poměrně běžný a ze sběratelského hlediska je zajímavý kříž bronzový.
Poznámka:
Bazilika sv. Jana na Lateráně (San Giovanni in Laterano), plným názvem Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, je biskupský kostel (katedrála) města Říma. Založena císařem Konstantinem roku 313 a později mnohokrát přestavována, stojí asi 1,2 km jihovýchodně od Kolosea, u stanice metra A San Giovanni. Je součástí stavebního komplexu Laterán, který byl až do 14. století sídlem papežů a kde sídlí také Lateránská univerzita.
•Museo sacro je muzeum s klenotnicí chrámového umění (vstup přes prodejnu devocionálií v apsidě jižní lodi baziliky). Ve 3 prostorách uchovává cennou kolekci asi stovky předmětů, především soch, precios a parament (liturgických a votivních památek), užívaných v Lateránské bazilice od 6. do 19. století. Pocházejí jak ze zařízení baziliky, tak zejména z odkazů papežských rodin Corsini, Medici a Chigi. K nejstarším patří soubor raně křesťanských relikviářů a monumentální zlatý kříž ze 6. století, papežský stolec Pia V., dále pluviály (pláště) papežů sv. Silvestra a Klementa XII., renesanční a barokní kasule s erbovními štítky papežů a tapisérie z někdejší výzdoby baziliky.
•Chiostro je raně gotická křížová chodba z let 1261 - 1280, cenná architektura kolem čtvercového rajského dvora, uprostřed s mramorovou studnou z 9. století. Z přilehlých prostor je přístupná mj. kapitulní síň. Tvoří druhý prohlídkový okruh (vstup na opačné stranmě od hlavního oltáře, ze severní části příčné lodi). Expozice je složena především z lapidária: kamenných fragmentů a soch, k nejcennějším patří náhrobní desky a náhrobní plastiky z baziliky odstraněné při Borrominiho úpravách, např. náhrobek kardinála Annibaldi della Molara, který z bílého mramoru vytesal Arnolfo di Cambio jako součást tehdejšího ciboria v apsidě. Dále papežský trůn, tordované sloupy a desky ze 13. století od bratří Cosmatů, zdobené mozaikovým ornamentem.
Na Lateránském náměstí severně od baziliky stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit o výšce 37,2 m a o váze asi 455 t dal vyrobit farao Thutmose IV. pro chrámový komplex v Karnaku. Císař Constantius II. jej dal převézt nejprve do Alexandrie a odtud roku 357 do Říma, kde byl postaven v Circus Maximus. Po pádu říše byl povalen a poškozen. Roku 1587 byl vykopán, opraven D. Fontanou a následujícího roku vztyčen na osmimetrovém podstavci.