Dekorace norských dobrovolníků SS

[Altmann]

Vítězství německých vojsk na západě a následná okupace Evropy byla dobou příznivou pro přímý nábor do jednotek SS .

Himmler se svými okultními vizemi měl zájem především o dobrovolníky nordických národů a to především z Norska, Dánska, Holandska a belgických Flander.

Vlastní nábor k jednotám SS organizovali a řídili přímo kolaborantské pronacistické strany těchto zemí. Dobrovolníci byli zařazeni do zvláštních jednotek "SS Standarte Nordland". Tato vyšší jednotka SS byla založena v Norsku (ale i v Dánsku) a to již několik týdnu po okupaci země.

Alsasko-Lotrinsko bylo základnou pro výcvik Norů. Jejich výcvik a vlastní výběr se prováděl v bývalých francouzských kasárnách v Sennheimu. Tento výcvikový tábor byl tedy jakýmsi vojenským "přijímačem". Po absolvování výcviku byli Norové odesíláni k zdokonalovacímu výcviku a bojovému stmelení do Rakouska.

V roce 1941 Quisling v emotivním rozhlasovém projevu vyzval mladé muže ve věku 17 - 25 let ke vstupu do bratrských jednotek SS a k boji proti plutokracii a despotismu Velké Britanie. Předpoklad, že bude získáno 3000 mužů na doplnění jednotky Nordland však nebyl dosažen. Přesto se však mezi dobrovolníky vyskytl např. šéf norské policie Jonas Lie a ministr sportu Axel Strang.

Jednotka Nordland se v únoru přesunula do severního Německa, později do Vídně. V této době se v podřízenosti pluku Germania ( součást divize Das Reich ) zformovala nová divize Waffen-SS a k této nové jednotce se přiřadili i dánsko-norské pluky "Nordland a Westland". Tuto jednotku známe pod označením WIKING - 5. divize Waffen SS.


Norští dobrovolníci :

První akcí norských legionářů bylo tažení v Jugoslávii. Zde se vyznamenali, prokázali výtečného bojového ducha a domu se vraceli vyznamenáni Železným křížem II. třídy 1939. Byl to především Jonáš Lie, který za podpory říšského komisaře Terbovena začal intrikovat pro vůdci norských nacistů Quislingovi. Lie úspěšně založil jakési nové norské jednotky SS. Vznik této jednotky byl dokonce oznámen v tisku 21. května. Quisling sice tiše zuřil, ale to bylo maximum toho co mohl dělat, neb za Liem stál samotný Himmler. Říšský velitel SS se dokonce v Norsku osobně zúčastnil slavnostní přísahy nováčků. Jednotka byla pojmenována Norges SS - ( norské SS ) .

Hitler však přepadl Sovětský svaz a Quislingova výzva k boji proti bolševismu měla úspěch. Hrdí Norové již v roce 1939 vytvořili dobrovolnickou formací, která měla po boku Finů bojovat proti SSSR. Bohužel na bojiště dorazila pozdě, v době, kdy tak zvaná Zimní válka skončila .

Vznik norské legie se datuje dnem 29. června 1941 a vše bylo pod kontrolou i řízením velitelství SS. Dne 1. srpna 1941 byla legie oficielně přejmenována na Freiwilligen legion Norwegen - (Dobrovolnická norská legie) a koncem roku dosáhla počtu 1250 vycvičených mužů a nábor pokračoval úspěšně dále .

Byl zde opět Himmler a jeho naivní představy. Dle názoru nejvyššího pána SS měly být všechny cizinecké legie v západní Evropě součásti armádního celku, který měl nést jméno Germanic SS .

Norge SS se 21. června 1942 stává jednotkou Germanic SS Norway. Veškerá loajalita a přísaha věrnosti se skládala Hitlerovi a nikoliv Quislingovi .

Koncem války bylo v různých jednotkách SS a německé armády registrováno více jak 50 000 Norů, který se zbraní v ruce bojovali za zájmy nacistického Německa, proti zájmům vlastního státu .

Jednotky zbraní SS:_


Norští dobrovolníci jednotek zbraní SS (Waffen-SS) bojovali statečně na mnoha frontách. Sloužilo jich asi 6.000 a 1.000 jich bylo zabito v boji. Veteráni identifikovali 934 mrtvých. Kolem 250 Norů bylo důstojníky Waffen-SS, 150 ukončilo SS-Junkerschule. Většina Norů byla na konci války zajata Spojenci a vrátila se do Norska v roce 1948. Zde byli souzeni jako kolaboranti a všichni dostali trest, ačkoliv většinou ne vyšší než tři roky. Norští dobrovolníci se ukázali jako platní členové mezinárodních Waffen-SS. Nejvíce vyznamenaným norským dobrovolníkem Waffen-SS byl Fredrik Jensen. Byl zraněn u Moskvy v 12.1941 jako člen 9./Der Führer. Po uzdravení se s dalšími Nory zúčastnil 8. kurzu v Bad Toelz. Po ukončení se stal velitelem čety v 7./Germania. U této jednotky obdržel Železný kříž II. třídy 20.4.1943. 15.7.1943 dostal Železný kříž I. třídy. V létě 1944 velel 7./Germania. Jensen byl zraněn 10.8.1944 u Varšavy a evakuován do Norska. Zde byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě 8.12.1944.
Na obrázcích si představíme několik dekorací, udělovaných norským kolaborantům. Mimořádně zajímavý je zde vyobrazený odznak, který byl udělován vojákům jednotek SS ( norským i německým) - viz obrázek .

Literatura :
Lucas James : Válka na východní frontě 1941 -1945, Plzeň 1997
Litlejohn David : Foreions Legions of the Thired Reich ( Norway, Dannmeark and France 1987

[Altmann]

Ihned po osvobození Norska bylo pro podezření z kolaborace zatčeno a vyslýcháno více jak 90 000 lidí.

18 000 lidí bylo na základě soudního rozsudku posláno do vězení a dalších 28 000 jich bylo pokutováno a další byli zbaveni občanských práv. Státní zaměstnanci byli jednak pokutováni a následně také vyloučeni a propuštěni ze státních služeb (ztráta zaměstnání).

3500 kolaborantů bylo odsouzeno do vězení na více jak tři roky, více jak 600 lidí dále obdrželo tresty vězení vyšší jak osm let .

Trest smrti byl v Norsku sice zrušený v roce 1870, ale byl znovu zaveden pro 30 Norů znamenal trest smrti. Celkem však bylo popraveno jen 25 Norů.

Tresty pro dobrovolníky sloužící v ozbrojených formacích cizího státu (Německa), dobrovolníci byli potrestány vězením v rozmezí 4-8 let. Při vynášení rozsudku se přihlíželo k hodnosti funkčnímu zařazení, věku, ale i vyznamenání vojáků. Přísnější tresty obdrželi důstojníci, jejich vina byla posuzována velmi přísně. (Artur Quist, velitel dobrovolnické jednoty Legie Norwegen 1941-43) byl odsouzen na dobu deseti let do těžkého žaláře. Tresty obdrželi i Dobrovolné sestry Norského Červeného kříže, zařazeny v jednotkách norských dobrovolníků.

V roce 1947 však začala amnestie postupně ukrajovat z trestů a následně zákon z 9. července 1948 umožnil propuštění za kolaboraci z vězení po uplynutí poloviny stanoveného trestu.

Jediný, který byl nenáviděn všemi vrstvy společnosti Vidkun Quisling nemohl počítat s mírným trestem. Byl odsouzen k trestu smrti a v říjnu 1945 popraven .

[Altmann]

Medaile norských dobrovolníků .

Tato neoficielní medaile byla založena veteránskou vojenskou organizací s názvem: "Kruh přátel".

Medaile byla určená jako pamětní a vzpomínková (neoficielní) dekorace pro ty norské vojáky, kteří se jako dobrovolníci zúčastnili Zimní války 1939-1940 na straně finské armády v bojových akcích proti SSSR.

Sbor dobrovolníků měl celkem 700 vojáků, kteří bojovali statečně a odhodlaně proti společnému nepříteli. Medaili bylo raženo celkem 800 ks.

Tito dobrovolníci bojovali později v II. světové válce jednak na straně norské armády proti německému vpádu, ale mnozí z těchto vojáků později bojovali v jednotkách SS. Po válce byla medaile udělena jen 300 bývalým a hlavně žijícím dobrovolníkům a pamětníkům bojů z let 1939 -40.

Medaile je vzácná a v našich sbírkách neznámá.