Crocea Trecerea Dunarei
Dunajský kříž 1877-1878


Pamětní dunajský kříž z roku 1877-1878 byl založen rumunským knížetem Karlem I. Dne 23. března 1878. Kříž byl zřízen v době rusko-turecké války, která proběhla v letech 1877-1878. Této války se jednotky Rumunského knížectví zúčastnily a bojovaly statečně po boku armády ruské. Kříž byl určen jako památka a připomínka těchto bojů. Všichni vojáci, ale i dobrovolníci kteří bojovali na pravém břehu Dunaje, bez rozdílů v hodnosti či postavení byli tímto křížem vyznamenáni.

V případě, že voják v bojích padl, byl kříž udělen do rodiny pozůstalého, ale na stuhu se kladla kovová spona s nápisem

„TRADITIE „

Pro bojovníky byla určená stuha temně rudá s dvěmi černými pásky.
Pro nebojovníky byla určena stuha černá s dvěmi rudými pásky (obracený poměr barev)


Válka byla ukončená Berlínským kongresem, který potvrdil nezávislost Rumunska, ale i Černé Hory a Srbska. Všechny tyto země získali část území na úkor Osmanské říše.


Poznámka:
Rumunsko knížete Karla z rodu Hohenzollernů se po válce o nezávislost na Osmanské říši, 10.05.1881 se prohlásilo královstvím a kníže Karel se stává rumunským králem Karlem I.


Literatura:

KLIETMANN K.G.: Phaleristik Rumanien. Berlin 1975

Dunajský kříž je popsán v úvodní části a jeho význam se pokusíme přiblížit z pohledu ruských historiků.

Přeprava jednotek přes Dunaj nebyla jednoduchá. V prostoru násilného překonání toku byl Dunaj široký více jak 1000 m a hloubka dosahovala 30 metrů. Přeprava jednotek začala v 02 00 v noci a již v 03 00 hodin první útočící jednotky ruské armády vystupuji na břeh Dunaje. V těžkém boji jsou obsazeny Sistovské výšiny a ve 14 00 hodin je v ruských rukách městečko Sistovo.

Úspěch byl daný vzornou přípravou ruských jednotek, podporou dělostřelectva, ženijním zabezpečením a ukázkovým velením ruského štábu. I přes tyto nesporné úspěchy ruští velitelé hlásí celkové ztráty téměř 800 vojáků armády ruské i dobrovolníků. Velitelem celé operace byl ruský generál M.I. Dragimilov (20.ledna 1830 - 28.října 1905), který za svůj skvělý výkon byl dekorován řádem Svatého Jiří 3. stupně (nákrční dekorace). Mimo ruských a rumunských řádů a vyznamenání obdrželi všichni poddůstojníci a vojíni dva ruble (poznámka - 2 stříbrné ruble byla poměrně vysoká finanční částka) jako výraz poděkovaní za dosažený úspěch v boji o městečko Sistov a násilné překročení Dunaje.

Kříž je vyroben z černě patinovaného železa a jeho velikost je 43x43 mm. Byl udělován rumunským a spojeneckým vojákům, ale i civilistům, dobrovolníkům v boji přímo zapojených. Tedy všem těm, kteří v násilném překonání toku Dunaje projevili svoji odvahu a chrabrost. Kříž byl sice udělen plošně, ale obdrželi jej jen bojující vojáci, důstojníci a generálové, kteří 15. června roku 1877 u Dunaje, ale i v bojích o horský průsmyk Šipka či při obléhání turecké pevnosti Plevno projevili své odhodlání a vytrvalost v boji proti Turkům.

Avers:
Kříž má ve svém kulatém středovém medailonu korunovaný monogram rumunského knížete Karla I.

Revers:
Ve středovém medailonu je nápis:

TREGEREA DUNARIL (Přechod Dunaje)

Kříž je ve své jednoduché formě efektní dekorací, která není rozhodně běžná a v našich sbírkách je zastoupena ne příliš často. Vyskytuje se i v miniaturkách 18-22 mm velkých.


Ruské prameny:
Чепурнов Н.И. "Наградные медали Государства Российского". М. 2001.
Романофф Д. "Ордена, медали и история Черногории". Копенгаген. 1988. (англ.)
Пилетич М. "Награды югославянских народов 19 - первой половины 20 веков (до 1941г) из собрания Военного музея в Белграде". Белград.1987. (серб.)
Клитманн К.-Г. "Фалеристика Румынии". Берлин. 1975. (нем., англ.)
Павлов П. «Болгарские ордена и медали». София, 2002 г. (болг.)