(Pyhän Karitsar ritarikunta)
V roce 1935 založila Finská ortodoxní církev řád svatého (Božího) beránka za zásluhy o církev.Představeným církve je arcibiskup z Karélie a je zároveň i řádovým velmistrem pro celé Finsko. Řád svatého Beránka je jedním z nejuznávanějších na světě, a to na základě zmínek v mezinárodních publikacích. Řád je jediným neoficiálním řádem ve Finsku. Velmistr řádu je představeným ortodoxní církve, arcibiskupem v Helsinkách a správce celého Finska.Za organizaci a správu Řádu je odpovědná církevní správa.
Vzorem pro zřízení pravoslavného Finského řádu byl Řád svatého Platona estonské pravoslavné církve.
Historie finské pravoslavné církve začíná v roce 1892.
Řád sv. Beránka byl založen 20.června 1935, když "4. Místní sbor Finské Pravoslavné církve potrvrdil statut řádu."
Dne 26. listopadu 1918 dochází k nezávislosti na Rusku, což potvrdila Ruská Pravoslavná církev v roce 1921. Tento den je zároveň řádovým svátkem.
Dne 8.července 1923 byla hlava církve Germanus (1878-1961) jmenován metropolitou Sortavala pod ochranou ekumenického patriarchy (Konstantinopole). Postupně a konečně v roce 1925 se představeným ortodoxní církve Finska stal "arcibiskupem z Karelie a celého Finska". Autonomie pod záštitou ekumenického patriarchátu byla v roce 1957 konečně uznána Ruskem.
Již zmíněný arcibiskup Germanus založil dne 20. června 1935 Řád svatého Beránka (Pyhän Karitsar ritarikunta) jako záslužný řád nezávislé ortodoxní církve ve Finsku.
Řád se člení do pěti stupňů a k řádu patří i dvě medaile
1.Velkokříž:
Klenot je nošený na velkostuze a doplněn hvězdou. Církevní hodnostáři nosí klenot jako nákrční dekoraci, ale na velkostuze. Velikost kříže je 60 mm, velkostuha 100 mm
2.Komandér 1. stupně:
Klenot se nosí na náhrdelní stuze, která je 40 mm široká a samotný kříž o velikosti 50 mm. Klenot je doplněn řádovou hvězdou.
3.Komandér 2. stupně je rovněž o velikosti 50 mm, ale není doplněn hvězdou
4. Rytíř 1. stupně: velikost kříže je 40 mm, náprsní stuha 30 mm, kříž je zlacený
5. Rytíř 2. stupně: Stejná velikost i stuha, kříž je celostříbrnný.
Medaile I. třídy (zlatá) stříbro 830*, pozlacené
Medaile II. třídy (stříbrná)
Stanovy uvádějí, že jakýkoliv řádový stupeň udělený i cizincům po smrti dekorované osoby musí být vrácen církvi.
Výrobce je nejlepším a nejznámějším finským klenotníkem "Königlich Schwedischer Hoflieferant", Firma A.(lexander) Tillander, Helsingfors. Tento řád se v pořadí nosí hnerd za Finským řádu Bílé růže. Pokud vyznamenání obdrží cizinec je vše realizované zdarma. Pokud však řád obdží občan Fínska, musí si ( a je to pro něj i čest),všechny poplatky a cenu zaplatit. Představení církve určuji cenu dle postavení a bohatství oc eněného.
Popis řádové dekorace
Rovnoramenný štíhlý, modře smaltovaný řecký kříž má mezi rameny vloženy Serafiny zlaté či stříbrné (2.třída) či zlaté u ostatních stupňů. Středový medailon nese zpodobnění "Agnus Dei"-Beránek Boží. Řádové hvězdy velkokříže jsou (zlaté) a Komandéra 1. třídy (stříbrné).Vyšší řádové stupně (velkokříž, komandér 1. a 2. stupně) mají kolem středového medailonu tmavě modrý prstenec s nápisem "KIRKON HYVÄKSI" (pro slávu církve).
Řádová stuha je světlemodré barvy s tenkými bočními pruhy pro všechny řádové stupně i obě medaile.
Řádové hvězdy:
Obe jsou vyrobeny ze stříbra. Hvězda velkokříže je zlacená a hvězda komandéra 1. třídy je stříbrná. Osmicípá hvězda se serafíny, kteří u velkokříže mají zlaté křídla. Ve středu je obrázek Svatého beránka a v mezikruží nápis zlatými písmeny: "KIRKON HYVÄKSI" (pro slávu církve).
Medaile:
Medaile, o velikosti 30 mm, jsou vyrobena ze stříbra. Zlatá medaile je kvalitně zlacená. Medaile má obdoustranně zvýšený okraj. Na přední straně je plastický symbol řádu, kříž s beránkem a serafiny. Zadní strana nese plastický nápis: "KIRKON HYVÄKSI" (pro slávu církve).
Poznámka
Wiky)Finská pravoslavná církev je důkazem toho, že křesťanství do Finska nepřicházelo jen ze západu, ale ve velké míře také z východu, jak o tom svědčí i finská slovní zásoba. K této církvi, která je součástí pravoslavné církve celosvětové, patří něco přes 1 % obyvatelstva země; v literatuře je někdy chybně vedena i pod názvem „řeckokatolická“. I když většina pravoslavných věřících žije v jižním Finsku, nejsilnější postavení má tato církev na východě země. Část finských pravoslavných tvoří lidé evakuovaní z oblastí, které bylo Finsko po druhé světové válce nuceno postoupit Sovětskému svazu. Od roku 1991 počet pravoslavných v zemi roste, a to také díky přistěhovalectví z Ruské federace. Sídlem finského pravoslavného arcibiskupa je Kuopio.
Poznámka:
Sortavala (rusky Сортавала, finsky Sortavala, švédsky Sordavala) je město v Karelské republice v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla bezmála dvacet tisíc obyvatel.
Doporučená literatura:
Paul Hieronymussen: Orders, Medals and Decorations of Britain and Europe in Colour. Blandford Press, London 1967.
Paul Ohm Hieronymussen; Handbuch Europäischer Orden in Farbe; 2. revidierte Auflage 1975, Kopenhagen-Berlin
Lowell A. Baker; The Knightly Renaissance - A Guide to Knightly Orders; Silvester, West Virginia, 1987
