Odznak pro partyzána (bojovník v týlu nepřítele)

[Altmann]

Pod pojmem "Partyzán" nás napadne partyzán z období 2. světové války, případně partyzán v době války s Napoleonem.
Dnes v moderním době to může být bojovník v týlu nepřítele, tedy i záškodník. V době I. Finské války 1939-1940 se objevuji vybraní vojáci, kteří působili v týlu nepřítele, tedy zde konkretně bojovali a škodili armádě SSSR

Партизан-шюцкоровец (


Jde o zvláštní, zcela speciální odznak, určen pro členy občanské gardy, kteří se přímo podíleli na partyzánském boji v týlu sovětských jednotek v období Zimní války 1939 - 1940. Vlastní vyznamenání mělo několik stupňů vyznačených na odznaku.
Odznak o rozměru 34 x 45 mm o hmotnosti 15,1 g byl nabízen v aukci s vyvolávací cenou 430 euro
Odznaky jsou založeny pozdně po ukončení války, více o nich není známo.

Odznak má tvar věnce ze smrkových špiček. Odznak je protknut obnaženým mečem hrotem směřujícím dolu. Letopočet je rozdělen 39 - 40, jde o roky Rusko-Finské války, kterou známe pod názvem Zimní válka 1939 - 1940. Ve středu je smaltovaný medailon s označením Партизан-шюцкоровец
Mezi partyzány Finové nejvíce uvádějí odstřelovače, kterým Rusové říkali "kukačka". Stříleli ze stromu a dokázali ruským jednotkám hodně znepříjemňovat život.

[Altmann]

Shyutsko p (odvozeno ze švédského Skyddskår, ve Finsku s názvem Fin Suojeluskunta - .. gardy, sebeobrana jednotky) - která existovala
v letech 1917-1944 Finská polovojenské (1940 - část země ozbrojených sil) milice organizace.
Vyhláška ze dne 16. září 1921 organizace oficiálně stal se známý jako Suomen suojeluskntajärjestö a byl podřízen prezidentovi. Získala právo na svou vlastní formu oděvy, odznaky a zbraně. Až do roku 1921 záštitou občanské gardy vedené Mannerheim osobně. Od roku 1921 až do konce roku v čele organizace byl generálporučík Lauri Malmberg a Mannerheim zůstal čestným náčelníkem. V roce 1924, kromě formy armády Civilní gardy podobě byl představen pro námořní civilní stráže. 22.prosince 1927 se Civilní garda byla prohlášena za pomocnou část ozbrojených sil v zemi. Během reorganizace obranných sil civilní gardy obdrželi stojí úkol organizovat vojenský výcvik záložníků.

[Altmann]

Jedna taková opravdu drsná či krvavá bitva, kde finští partyzáni (diverzní jednotky) společně s jednotkami pravidelné armády zničili v boji 44. divizi Rudé armády se odehrála v tomto prostoru - viz mapka.

Obrázek nešťastného velitele 44. divize Vinogradova.

Převzato z tisku
Síly generála Vinogradova sestávající z elitní 44. „Stalinovy“, respektive „Modré“ divize, pluku FOA a části 21. tankové brigády byly roztaženy v 50 kilometrů dlouhé koloně mezi vsí Raate a šíjí u jezera Kuivas a každým dnem bylo zřejmější, že se jim již nedaří plně zajistit ani obranu sebe samých a že nemají šanci plnohodnotný finský útok přežít. Vinogradov se pokoušel upozornit velení na svou situaci a zoufale je prosil o rozkaz ustoupit, který však nedostal. Ustoupil na posledním tanku, ale byl postaven před soud, odsouzen a popraven.

[Altmann]

Takto dopadlo zásobování jednotek Rudé armády, kdy partyzáni napadali a ničili zásobování. Ruští vojáci bojovali statečně, ale statečně i padli. Na finské straně bylo mrtvých také hodně, ale hlavní úkol Finů byl splněn.