Toskánský řád Za vojenské a civilní zásluhy

[Altmann]

Toscana

Ordine del merito civile e militare

Toskánský řád Za vojenské a civilní zásluhy

Řád, který je třetím v pořádi co do významu a postavení v toskánské společnosti založil dekretem ze den 19.února 1852 velkovévoda Leopold II. Řád byl založen tak, aby mohli být oceněny zásluhy, pro které byl řád Sv. Štěpána a řád Sv. Josefa příliš vysokým řádem. ( i když až takto doslova to ve stanovách uvedeno není).

Řád byl rozčleněn do tří stupňů a člení se:

Rytíř 1. třídy (dekorace na nákrční stuze)

Rytíř 2. třídy (dekorace na náprsní stužce)

Rytíř 3. třídy (stříbrný kříž)


Jak stanovy určují, velmistrem řádu je vždy panovník a on sám rozhodoval komu řád udělí, neb udělení 1.třídy bylo spojeno s povýšením do šlechtického stavu. Kříž 3.třídy byl určen k ocenění vyšších poddůstojníků a uděloval se za statečnost a zásluhy, ale také za dlouholetou vzornou a loajální službu panovníkovi.

Popis řádového klenotu:

Řád má svůj vzor ve francouzské Čestné legii. I zde jde v 1. a 2.třídě o zlatý kříž ( zlatá pěticípá hvězdice). Mezi rameni tohoto kříže je vložen zlatý dubový věnec. Na středním medailonu, který je bílý je zlatá iniciála zakladatele tohoto řádu (L.II). Na modrém prstenci či mezikruží je nápis :"Meriti militare" (Vojenská zásluha).

Revers:

Zadní strana je identická s přední stranou, ale v medailonu je letopočet založení řádu "1853". Kříž je převýšen zlatou velkovévodskou korunou ( u 3.třídy stříbrnou) a závěse je klasický u 1.třídy jako u komandéra, u 2. a 3. třídy závěsný kroužek k upevnění na náprsní stuhu.Záležitostí a organizaci řádové kanceláře byl pověřen Giovanni Baldasseroni), který zastával ve vládě Toskánska významnou politickou funkci


Řád byl nucen svoji činnost ukončit v letech 1860/61 kdy dochází ke sjednocení Itálie. Přesto však je ještě v roce 1861 Leopold zřídil jako součást řádu záslužné medaile v pěti třídách. Medaile se však udělovali již v rakouském exilu.

Civilní větev řádu se člení do pěti stupňů a to opět dle vzoru francouzské Čestné legie.

Současný představitel rodu Toskánských panovníků, Jeho Výsost Sigismund Habsburg Lorraine

svým spisem či nařízením ze dne 19.února 2007 potvrdil existenci a aktuálnost řádu s tím, že řád ve svým pěti stupních je řádem všeobecně záslužným a ryze občanským řádem.

Řád za občanské zásluhy je vzácně udělován hlavou rodiny Toskánského domu, nesmí a není udělován za jakékoliv vojenské zásluhy.





V současné době je zároveň velmistrem řádu Toskánských..
Velmistr Řádu svatého Štěpána papeže a mučedníka

Velmistr Řádu svatého Josefa

Velmistr Řádu za občanské zásluhy a vojenské



Literatura:

•Roberto Saccarello, Gli Ordini cavallereschi della I. e R. Casa d'Asburgo-Lorena di Toscana,, Ente Fiera di Vicenza, 2007
•Giorgio Cucentrentoli, Gli ultimi Granduchi di Toscana, Bologna, 1978

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/tit ... y/t/128963Ѐ낋

.článek bude postupně doplňován

[Altmann]

Staroitalské řády jsou v našich podmínkách opomíjeny což je jistě dáno mimo jiné i tím, že zde tyto řády nejsou a do roku 1989 byla pro nás
celá západní Evropa, tedy i Itálie zcela zapovězena. Konkrétně však právě Toskánsko by měla zajímat i nás, faleristy, kteří se zaměřujeme na Rakousko a Rakousko-Uhersko.

Na přiloženém obrázku vidíme, že řád se člení na vojenskou skupiny a dále na civilní skupinu, která má po vzoru Čestné legie celkem pět stupňů. Civilní skupinu rozeznáme dle medailonu, který má v modrém smaltu nápis:

- MERITO CIVILE
- MERITO MILITARE

Dále k řádu patří celkem pět medailí, které se člení následovně:

l. Velká zlatá medaile
2. Malá zlatá medaile
3. Velká stříbrná medaile
4. Malá stříbrná medaile
5. Bronzová medaile

Popis medaile:(velká zlatá a velká stříbrná)

Ve středu plochy medaile je portrét zakladatele řádu, pod seříznutím krkem zkratka medailéra "VK" a letopočet 1862. V mezikruží, které je zvýšené je opis

FERDINANDO IV. GRANDUCA DI TOSCANA

Revers:
Při okraji medaile je věnec z dubových a vavřínových listů. Věnec je v dolní části převázaný stuhou. V ploše medaile je ve dvou řádcích nápis:

"AL MERITO" - Zásluze
V horní části medaile je malé ouško se závěsným kroužkem k upevnění na stuhu.

Popis medaile:(malá zlatá a velká stříbrná a bronzová)

Avers.
Medaile má oboustranně zvýšený okraj, menší rozměr 35mm jinak portrét Ferdinanda i opis je identický.

Revers:
Zadní strana je naprosto stejná.
Velká stříbrná medaile (sbírka Alt) má váhu 39,80g velikost/43/4 mm, medaile je stříbrná, ale není značena

Malá stříbrná medaile ve velikosti 35 mm je nabízena u firmy eMedals (575 dolarů), tato medaile má na hraně značku "A" jak jsme zvyklý u dekorací vyrobených po roce 1867, medaile je označena jako vzácná

Medaile jsou udělovány velkovévodou již v Rakouském exilu.
Leopold II, velkokníže Toskánský je uváděn roku 1848 jako majitel Panství Zákupy a panství Police na Českolipsku. Krátce poté byla panství v Rakousko-Uhersku zrušena.


Poznámka:
Toskánské velkovévodství (italsky Granducato di Toscana, latinsky Magnus Ducatus Hetruriae) je historický státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska. Existovalo mezi roky 1569 a 1859, kdy rod Medicejských sjednotil své dědictví a spojil městské státy Florencie (1537) a Siena (1557) s Florentským vévodstvím a získal (v osobě Cosima I.) od papeže Pia V. titul velkovévody. Hlavním městem Toskánského velkovévodství byla Florencie. Po vymření rodu Medici připadlo Toskánsko roku 1737 Františku Štěpánovi Lotrinskému a do roku 1860 zde vládla Habsbursko-Lotrinská dynastie skrze svou vedlejší větev toskánských Habsbursko-Lotrinských. Za bojů o sjednocení Itálie bylo Velkovévodství toskánské připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Na rozdíl od moderního Toskánska nepatřilo k velkovévodství území Vévodství Massa a Carrara, a do roku 1847 ani území někdejší republiky Lucca a pozdějšího Vévodství Lucca.

[Altmann]

Je celkem zajímavé, že se v nabídce eBey objevil řád ve svém nejnižším stupni a k tomu i bronzová medaile. Obé v nádherném stavu a dokonalé klvalitě. Predejce uvedl i jméno komu tyto věci snad náleželi. Je možná až pravděpodobné, že to byl nižší úředník v Rakousko (tomu by odpovídali stuhy) nebo např. v Bavorsku. Jde o řádové věci, které mají vazbu na Rakousko a proto je přikládám k naši potěše. Cenová relace každého kusu byla vyšší jak 500 euro.
Děkuji příteli Romanu Nohejlovi, který mně na tyto věci upozornil.