ITALSKÁ MEDAILE PRO RUSKÉ NÁMOŘNÍKY
(Medaglia Commemorativa del Terremoto del 1908 in Calabria e Sicilia)
Ladislav F. Sedlák – Květoslav Growka
Všichni ještě máme v paměti stoleté povodně, které postihly naše země na konci 20. a počátku 21. století. I ostudu, když uniformovaným záchranářům – hasičům, vojákům, policistům i dobrovolníkům nebyl stát schopen poděkovat předáním nositelné medaile. Můžeme to srovnat s našimi sousedy – v Polsku i Maďarsku existují medaile za boj s povodněmi, v Rakousku a Německu bychom je našli i v jednotlivých spolkových zemích!
K nejhorším přírodním katastrofám však patří zemětřesení. Mnozí si též pamatují zemětřesení, které postihlo v roce 1988 Arménii, kam odjela i skupina československých dobrovolníků – záchranářů. Odměnou jim byl poslední založený sovětský Řád Za osobní statečnost.
Kdy se objevila tato potřeba vyznamenat záchranáře? Od 19. století to lze dokumentovat na medailích stolních, které měly spíše pamětní charakter. Jedním z prvních záslužných vyznamenání se setkáme počátkem 20. století v Itálii.
Dne 6. května 1909 italská vláda založila medaili na památku katastrofy, která postihla Messinu a Kalábrii. Medaile byla založena královským dekretem a určena všem, kdo se podíleli při záchraně a pomoci postiženým v době zemětřesení v Itálii 28. prosince 1908. Byla to největší přírodní katastrofa v evropské historii.
Zemětřesení, které postihlo italské město Messina a okolí v ranních hodinách 28. prosince 1908, dosáhlo stupně intenzity XI podle Mercalliho stupnice, po otřesech půdy o síle 7,5 momentové škály následovaly vlny tsunami vysoké až třináct metrů a rozsáhlé sesuvy půdy. V Messině, která měla před zemětřesením asi 160 000 obyvatel, zahynulo okolo poloviny lidí, ve městě se také zdržovalo množství přespolních návštěvníků kvůli představení opery Aida. Zničeno bylo více než 90% budov ve městě včetně katedrály Nanebevzetí Panny Marie a nábřeží Palazzata. Vážné škody utrpělo také Reggio di Calabria, Melito di Porto Salvo, Palmi a další sídla v okolí Messinské úžiny. Celkový počet obětí se odhaduje mezi 75 000 a 200 000. Po katastrofě následovaly četné požáry i vlna násilností a rabování, k jejímuž potlačení byla povolána armáda. Do Messiny přijel rovněž italský král Viktor Emanuel III., na pomoc přeživším se pořádaly v řadě zemí sbírky, do záchranných prací se zapojily posádky ruských válečných plavidel kotvících v nedalekém přístavu Augusta. Množství lidí, kteří po zemětřesení zůstali bez přístřeší, se z postižené oblasti vystěhovalo, především do USA.1
Popis medaile:
Na přední straně medaile je portrét krále hledícího vlevo a při okraji nápis: „VITTORIO EMANUELE III RE D'ITALIA“. (Viktor Emanuel III. Král Itálie). Pod seříznutým krkem sign. GIORGI 2
Na zadní straně je rozložený nápis „MEDAGLIA / COMMEMORATIVA / TERREMOTO / CALABRO-SICULO / 28 DICEMBRE / 1908“- (zemětřesení 28. prosince 1908 v Kalábrii a na Sicílii). Nápis je ve středu dubového věnce, který je v dolní části převázaný stuhou.
Průměr 40 mm, váha stříbrné 15 g, stuha byla od 6. května do 21. října zelená s 6 mm červenými pruhy na okrajích. Královský dekret číslo 719 z 21. října 1909 rozhodl, že barva při okraji bude bílá.
Do záchranných akcích se nejprve zapojila anglická flotila, která zachránila 1300 lidí a na druhém místě to bylo ruské námořnictvo, které se podílelo na záchraně 1000 raněných. Italská flotila svůj úkol v počáteční fázi nesplnila. Později přišla materiální a finanční pomoc jednotlivých států Evropy a USA.
Záchranáři a námořníci baltské flotily kontradmirála В.И. Литвинова ( V. I. Litvinova) získali stříbrné medaile za vyprošťování mrtvých a raněných obyvatel Messiny a Kalábrie. Námořníci zároveň chránili obyvatele měst před zločinci a drancováním. Při plnění úkolu šest námořníků zahynulo. V nastalém zmatku nebylo možné námořníky ocenit přímo v Itálii, na místě katastrofy, a z toho důvodu došlo k slavnostnímu předání až dodatečně, v Rusku.
Ministerstvo zahraničních věcí královské Itálie předalo jménem krále 3170 stříbrných medaili s doklady pro důstojníky, poddůstojníky i prosté námořníky s prosbou o předání vyznamenání námořníkům baltské flotily. Do záchranných prací byly zapojeny bitevní lodě «Слава» и «Цесаревич» (Sláva a Carevič), křižníky «Богатырь» и «Адмирал Макаров» (Bohatýr a Admirál Makarov) a dělové čluny «Кореец» и «Гиляк»,(Korejec a Giljak) se svými veliteli a námořníky.
Ruští námořníci obdrželi stříbrné medaile s carským dekretem, na kterém je datum 16. května 1911 a nápis "дано в Царском Селе 16 мая 1911 г.". Zároveň byli ruští důstojníci vyznamenání italskými řády: kontradmirál Litvinov obdržel od krále velkokříž ve zlatě Řádu italské koruny, další důstojníci získali nižší třídy podle svého služebního zařazení a dosažené hodnosti.
Závěrem dodejme, že se jednalo o mimořádný čin, na něž obyvatelé Messiny stále vzpomínají. V roce 2012 byl ruským zachráncům v Messině odhalen pomník podle návrhu Pietra Küfferleho. Proto i tato medaile má vyšší cenu než sběratelskou, každá z nich nese svůj příběh utrpení a hrdinství.
Poznámky:
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B ... C4%9B_1908
2. Autorem medailí je Luigi Giorgi (1848–1912), zlatník a hlavní rytec Královské mincovny v Římě.