Medaile Za statečnost-Medaglia al Valor Militare

[Altmann]

Medaile Za statečnost
Medaglia al Valor Militare

V mladé italské společnosti mají právě tyto medaile mimořádný význam, který lze přirovnat snad jen k Rakouským medailím Za statečnost. Pro nás bude jistě zajímavé, pokud se s těmito dekoracemi seznámíme a porozumíme vážnosti, kterou nositelé vyznamenání měli.
Tento článek je uložen i na přátelských českých stránkách, ale jistě nazaškodí pokud budeme na Slovensku znát a možná i sbírat právě tyto medaile.

[Altmann]

Obrázek této stříbrné a jmenované medaile mně inspiroval. V jedné nejmenované aukční síni se rozprodávala sbírka těchto nádherných medailí a tak se pokusíme některé zajímavé exempláře představit i zde .

Medaile Al valore militare- ( Tapferkeits Medaile ) byla založena 26. března 1833 králem Karlem Albertem Sardinským jako nejvyšší vojenské vyznamenání za statečnost v poli pro vojáky armády a námořnictva, ale již 1. března 1836 král Karel Albert tuto medaile rozděluje a dochází k založení obdobné medaile, která byla určena jen pro příslušníky válečného námořnictva ( Al valore di Marina ). Král Viktor Emanuel III. 27. listopadu 1927 zakládá pro letecké síly Itálie medaili která má stejnou vážnost jako starší dekorace. Jde o slavnou medaili Al valore aeronautica. Všechny tyto medaile se dělí na tři stupně:

- zlatá medaile
- stříbrná medaile
- bronzová medaile

Jen trocha statistiky .

Zlatá medaile byla v letech občanské války ve Španělsku v letech 1936-1939 udělena (doložitelně ) 153 x. V období let 1941 – 1942 udělena ( doložitelně ) 251ks medaile. Medaile byla propůjčená i jednotlivým vojenským celkům (regimentům-plukům). Od roku 1833 do roku 1942 bylo uděleno celkem 47 zlatých medailí, které se upevňovali na standarty regimentů .

Medaile v upravené podobě byla udělována i v období tak zvané Sociální republiky Salo. Ke vzkříšení dekorace dochází v roce 1947 .

Tak jak bylo a opět je pro Rusko typický kříž Sv. Jiří. Pro Německo Železný kříž pro Rakousko-Uhersko slavné medaile Za statečnost, tak pro Itálii jsou to především právě tyto medaile. V ukázce nádherných ( ale bohužel i drahých) medailí začneme těmi nejstaršími z roku 1848 a dále od Krymské války, tažení z roku 1866 k období Velké války 1915 -18 a .světové válce. I když tato sbírka italského sběratelé je impozantní v rozsahu, neobsahuje žádnou zlatou medailí a některé oblasti jsou zastoupeny maximálně bronzovou medailí .

[Altmann]

Nejenom Italští sběratelé si u těchto medailí velmi cení osoby i osobnosti vyznamenaného vojáka, jeho funkce, hodnosti, ale v neposlední řádě to je i tažení, kterého se dotyčný zúčastnil. Nepřekvapí, že právě rok 1866, tedy válka z roku 1866, kdy naši pradědové slavně vítězili na Italském bojišti je jedním z těch lepších či vzácnějších medailí s tímto letopočtem .

[Altmann]

Itálie vstupuje do války v roce 1915 a je nutno říci, že to jsou zištné důvody a vidina zisku území. V tomto období bylo uděleno větší množství zlatých, stříbrných i bronzových medailí. Z našeho pohledu jsou jistě zajímavé medaile udělené Za statečnost čs.legionářům. Tedy všechny medaile jmenované s citací. Mezi válkami se tyto medaile pro potřebu Italských legionářů vyráběli i v Praze ( firma Hojtaš ), zde však jde jen o postříbřené a bronzové medaile, která na zadní straně nemají citací. I tyto medaile jsou však zajímavé .

V našich sbírkách se mezi sběrateli dekorací legionářů tyto medaile vzácně objevují .

[Altmann]

Italští dobrovolníci, ale i pravidelné jednotky pěchoty, tankové i letecké jednotky se na příkaz vůdce Benita Mussollini zapojili do bojů občanské války ve Španělsku ( 1936 – 1939 ). I v tomto období bylo uděleno větší množství těchto medailí ve všech stupních. Na důkaz obrázek medaile příslušníka Italské armády, který byl v občanské válce angažován .

Italské jednotky armády jsou známe jako Corpo Truppe Volontairie a letecká vyšší jednotka s názvem Aviazione Legionorie

[Altmann]

Medaile z období II. světové války jsou podchyceny do roku 1942. Jsou vzácné neb právě vojáci na tak zvané „ Východní „ frontě mnoho šancí k přežití neměli. V případném zajetí je vojáci Rudé armády nešetřili a po Stalingradu je s Italskými jednotkami v Rusku konec .

Obrázek č. 1 představuje takovou vzácnou medaili. Opis na dekoraci přesně popisuje tažení tohoto vojáka :

BATTAGLINI DANDALO FATSCHEWKA IWANOWKA SERAFIMOVICH ( DON ) 12. LUGLIO 4-8-1942

Obrázek č. 2 –opis :

Giovanni Galati Medit. Centr. 10.6.1941 – 8.1.1942

[Altmann]

Jako zajímavost je zde spona italského vojáka, který v roce 1915 obdržel stříbrnou medaily a jako dobrovolník ve Španělsku v roce 1936 další stříbrnou medaili. Tato spona je rozhodně vzácná a finačně pro nás nedostupná.

[Altmann]

Tyto zajímavé italské medaile mají svoji starobylou historii .

Medaile Za vojenskou statečnost sardinského království .
Elio Iarabek - Beluno Italie


Po válkách o dědictví španělské došlo začátkem 18. století k přerozdělení držby několika evropských zemí. Savojský vévoda Viktor Amadeus II. získal v roce 1713 mírovou utrechtskou smlouvou Sicílii a tím i královskou hodnost .

Rakouští Habsburkové zase v následujícím roce mírem rasttatským získali Neapolsko, Milánsko, Sardinii a jižní Nizozemí jako odškodnění za ztracený španělský trůn. Další dohodou v Londýně v roce 1718 vyměnil savojský král Sicílii s Habsburky za Sardinii a od té doby se datovalo Sardinské království, které mělo později zásadní význam pro sjednocenou Itálii .


V pořadí třetí sardinský král Viktor Amadeus III. ( 1736 – 1796 ) se po nástupu na trůn věnoval reorganizaci armády a také za jeho vlády vstoupilo Sardinské království 21. 05. 1793 odhodlaně do války s revoluční Francii. Při této příležitosti založil ČESTNÉ VYZNAMENÁNÍ v podob zlaté nebo stříbrné medaile, které sloužilo jako odměna za významné činy poddůstojníků a vojáků. Důstojníkům se tehdy uděloval za odvahu ŘÁD SV. MOŘICE A LAZARA .
Voják mohl obdržet pouze jednu medaili, buď stříbrnou nebo zlatou. Pokud již byl vyznamenán stříbrnou medaili a za své činy si zasloužil později medaili zlatou, musel nejdříve původně mu udělenou stříbrnou medaili vrátit. V případě, že mu byla hned udělena zlatá medaile, nemohl již více získat medaili stříbrnou .

Udělování medaile bylo individuální a nemohla být udělena kolektivu. Je známá jediná výjimka, a to v případě udělení dvou zlatých medailí regimentu Královských dragounů za činy dvou eskader v bitvě u kopce Brichetto dne 21. dubna 1796 proti francouzským oddílům .

Medaile je ražena Královskou mincovnou měla kruhovitý tvar o průměru 38 mm s pevným ouškem pro stuhu ( obr.1 nahoře ) .

Na lícní straně se nachází poprsí panovníka ve vojenské uniformě bez pokrývky hlavy obrácené směrem doprava a opis : VITTORIE AMADEO III. Dole je drobně sihnatura rytce C. LAVY ( Carlo Lavy ) .

Na rubu medaile v horní části se nachází oválný vavřínový věneček a po nim nápis :
AL VALORE – ( Za statečnost )

Ve spodní části jsou trofeje složené z praporů, bubnů, děla bez lacerace a několika koulí. Na medaili, která byla udělena dragounům, je po obvodu rubu opis :

DRAGONI DEL RE 1796 – ( Královští dragouni 1796 ) .

Dále je pozměněna i trofej, namísto praporů se na medaili nacházejí překřížené dělové hlavně ( obr. 1. dole ) .

Stuha byla světle modrá, dlouhá 32 mm .

Medailí tohoto prvního typu bylo uděleno :
30 ks zlatých
358 ks stříbrných

[Altmann]

Italské medaile část -2.

Po nástupu nového panovníka na trůn Karla Emanuela IV. ( 1796 – 1802 ) zůstaly odznaky stejné. Na lícní straně medaile pouze změněna podobizna Amadea III. za podobiznu panovníka nového, zatímco rubní strana zůstala stejná ( obr..2 nahoře ) .

Medailí tohoto typu bylo uděleno jen 14 stříbrných, zlatá žádná .

Další změna byla provedena následujícím panovníkem Viktorem Emanuelem I. ( 1802 – 1821 ). Ten nejprve potvrdil platnost medailí Za statečnost Královskou listinou ze dne 1. dubna 1815 a následně Královským patentem ze dne 14. června založil VOJENSKÝ ŘÁD SAVOJSKÝ a současně medaile ZA STATEČNOST zrušil. Medaile s podobiznou Viktora Emanuela I. se objevily jen krátkou dobu, a to pouze 136 dní. Během tohoto období byla udělena jedna zlatá a 25 stříbrných medailí .Medaile zůstává jinak stejná, mění se jen signatura rytce, nyní je jim Amadeo Lavy ( obr.2 dole ) .

Za krále Karla Felixe ( 1821 – 1831 ) medaile Za statečnost udělovaná nebyla .

Na obrázku je ražba. Jde o ukázku pouhé kopie -COPY medaile Za statečnost- viz výše v textu.

[Altmann]

Na rubové straně jsou vyraženy dvě větvičky vavřínu svázané ve spodní části stuhou a mezi větvičkami bylo prázdné místo, km se vyrylo jméno dekorovaného vojáka. Po vnější straně se do kruhu vyrývalo datum a místo, které připomínalo kdy a kde k hrdinskému činu došlo .

Za posledního sardinského krále Viktora Emanuela II. ( 1849 – 1861 ) ke změnám u této medaile nedošlo. Existuji však varianty, které se nacházejí na rubní straně medaile a které označují jednotlivé boje nebo vojenská tažení ( obr. 3. střední řada .

- Spedizione d Óriente – ( Tažení na Východ –Krymská válka)
- Guerra contro l´Impero d´Austria 1859 – (Válka proti Rakouskému císařství 1859 )
- Campagna dell´Italia Meridionale 1860 – ( Válka s Papežským státem )
- Campagna della Bassa Italia 1860-1864 – ( Tažení do jižní Italie 1860-1861 –válka proti Království dvou Sicilii )

V rámci Krymské války bylo zasláno do spojeneckých zemí k udělení :
Velká Britanie 450 stříbrných medailí
Francie 1200 stříbrných medailí

Při tažení proti Rakousku v roce 1859 bylo Francii zasláno dokonce 8000 stříbrných medailí, které nesly nápis Guerra d´Italie –( Italské války – obr. 3 dolní řada )

Závěrem lze shrnout, že od roku 1833 do roku 1861 bylo uděleno 56 zlatých medailí a 18 400 medailí stříbrných .

Literatura :
Sézane P .Prontuario di Faleristica ufficiale italiana Parma 1993
Scarpa c.C Satane P. Le Decorazioni al Valore dei Regni si Sardena e d´Italia. Roma 1976

Tento článek zpracoval pro Faleristický časopis SIGNUM Italský sběratel Elio Iarabek a byl poprvé publikován :
-časopis SIGNUM číslo 6 IV. řada červen 2004. Publikace pro potřebu válka a SFS povolena redakci časopisu SIGNUM .