Řád republiky

[Altmann]

Řád republiky


Československý řád republiky byl založen vládním nařízením č. 30/1991 Sb. Ze dne 3. dubna 1951.

Řád byl určen jako vysoké ocenění státu, přesněji politického vedení (KSČ) jednak jednotlivcům, ale také kolektivům pracujících, závodům, zemědělským družstvům, vojenským útvarům, vědeckým institucím a dalším organizacím a to vždy za mírové budování vlasti, hospodářský rozvoj, kulturní a vědeckou činnost. Můžeme tedy hovořit o všeobecně záslužném řádu.

Toto vysoké státní vyznamenání ve svém vývoji prodělalo několik změn:
Řád republiky I. typu 1951-1960:

Řád je tvořen stříbrným a zlaceným medailonem o rozměru 43x40 mm (viz obrázek).

Avers:
V ploše medailonu je stříbrná cihlová zeď ve své dolní části zakončena nebo přesněji věnčena pozlaceným půlvěncem z lipových ratolestí převázaných stuhou. Ve střední části medailonu na stříbrné zdi je naložen zlacený symbol práce ( v chápání ideologie KSČ) „Srp a Kladivo“. Na medailonu je velká vlající státní vlajka, která částečně zakrývá rudou vlajku, která byla symbolem rodné strany KSČ. Obě vlajky tak tvoří horní orámování medailonu.


Zadní strana medailonu je hladká, zlacená, zde je mezi dvěmi volně položenými vavřínovými ratolestmi umístěn monogram: ČSR. Na dolní okraji se nachází puncovní značka stříbra a v rámečku značka výrobce "KK" (Karnet a Kyselý). Číslice 900 je označení ryzosti stříbra.

Závěs:
K hornímu okraji medailonu je pevně napojeno kolmo postavené ouško, do kterého je upevněn závěs tvořený do obloučku stočenými dvěma lipovými ratolestmi, jejichž horní kraje jsou spojeny vodorovnou lištou do které je navlečena stuha.


Stuha:
Vlastní stuha je průvlečná, 38 mm široká a 55 mm dlouhá. Základní barva je modrá (tehdy módní barva soudruhů a neoblíbená barva dělnického pracovního oděvu, zvaného montérky či modráky) se středním 15 mm širokým červeným pruhem.


Autorem tohoto řádu byl Alois Sopr.


Poznámka:
Pan Měřička se s autorem řádu osobně znal a vždy hovořil o tom, jak byl Sopr nešťastný, neb měl vytvořit něco dle představ soudruhů z ÚV KSČ. Nakonec mu byl předložen Řád Rudého praporu práce SSSR s tím, že řád Republiky musí vypadat „tak nějak“. ( Kdo nevěří, ať nevěří)

[Altmann]

Řád republiky II. typu z let 1960-1977

Avers:
Lícová strana řádového medailonu je zcela identická s I. typem.

Revers:
Celá plocha medailonu je hladká, zlacená a na této ploše jsou opět dvě vavřínové ratolesti s monogramem "ČSSR" (Československá socialistická republika). Při dolním okraji se nachází puncovní značka stříbra a číslice 900 označující ryzost kovu. Dále zde je značka výrobce "ZUKOV" (Závody umělecké kovovýroby).

Stuha:
Stuha je stejná jako u I. typu řádu.

[Altmann]

Řád Republiky starého typu byl předmětem kritiky. I "skalní" soudruzi z ÚV KSČ si byli vědomi toho, že autor výtvarného návrhu Řád Republiky vycházel z předlohy řádu sovětských, zde v tomto konkrétním případě ideovým vzorem našeho řádu byl jistě Řád Rudého praporu práce SSSR.

Federální shromáždění ČSSR schválilo dne 12. května 1977 (zákon č. 13/1977 Sb.) novou, moderní podobu řádu Republiky, které by lépe reprezentovalo republiku.

Citace: Článek III. odstavce 4-5 přílohy k vládnímu nařízení č. 30/1951 zní:

Řád republiky má tvar rudého, stříbrem rámovaného čtverce, jehož strana má 40 mm. Na střed nakoso položeného čtverce je umístěna zlacená modře lemovaná pěticípá hvězda s barevným znakem ČSSR v pravidelném pětiúhelníků. Mezi cípy hvězdy jsou zlacené lipové trojlístky. Hvězda je podložena deseti stříbrnými paprsky s useknutými hroty, z nichž čtyři horní a čtyři dolní přesahuji okraj odznaku.

V rudé ploše jsou úzké stříbrné mezipaprsky. Horní roh čtverce je spojen s lichoběžníkovým stříbrným ouškem s tmavě modrou 38 mm širokou průvlečnou stuhou, na jejíž dolní části je kovový zlacený vlys s deseti lipovými lístky. Nad vlysem je vodorovný bílý a červený proužek. Bílý proužek je široký 2,5 mm, červený 2,5 mm a vlys 5 mm. Rub čtverce je hladký s vyrytým matričným číslem nahoře.

Důvodová zpráva:
Řád republiky, který byl zřízen v roce 1951, propůjčuje prezident republiky jako výraz ocenění mimořádných zásluh o budování republiky, zejména o její mírové budovatelské úsilí ve výrobě nebo při kulturní nebo vědecké činnosti, nebo o zvyšování schopnosti obrany státu.

Ode dne účinnosti předloženého návrhu bude se Řád republiky propůjčovat v novém výtvarném řešení, které ve srovnání s jeho dosavadním výtvarným pojetím zdůrazňuje symboly socialistického státu - státní znak Československé socialistické republiky a pěticípou hvězdu.

Autorem návrhu nového výtvarného řešení Řádu republiky byl národní umělec profesor Josef Malejovský, který byl v tomto období zároveň i Poslancem Federálního shromáždění a předsedou Uměleckoprůmyslové školy. Pan Václav Měřička, který se s panem profesorem osobně znal se jej ptal, jak jej napadlo toto výtvarné ztvárnění řádu. Později nám toto pan Měřička s úsměvem vysvětloval tak, že profesor Malejovský chtěl, jako svoji osobní libůstku, vytvořit řád v této podobě. Mezi faleristy té doby tento řád oblíbený nebyl. Na mnohé z nás působil více jako odznak na chladič k automobilu, případně se mu také říkalo dámské přirození (píča) na stuze.

Literatura:
Václav Měřička: Řád Republiky, Drobná plastika Praha.
Václav Měřička: Československá vyznamenání IV. část ČNS pobočka Hradec Králové.
Dr. Vladivoj Pulec: Československá státní vyznamenání, státní a Čestná uznání a ceny, Praha, 1980







Mgr. Květoslav Growka

Nová výtvarná podoba Řádu republiky
Když Federální shromáždění ČSSR vydalo zákona č. 38 ze dne 28. 6. 1977 o novém výtvarném řešení Řádu republiky, bylo to pro většinu faleristů velkým překvapením. I když byly k naší řádové soustavě (založené 3. 4. 1951) některé připomínky i k výtvarné podobě vyznamenání (autoři A. Sopr, O. Španiel, J. Benda, L. Snopek, J. Brůha a A. Kybal), během let se vžila a její koncepce byla při dalším rozšiřování soustavy dodržována (splývavá stuha vertikálně barevně řešena, kruhový závěs doplněný často o sponu, řádový odznak dvoustranně smaltovaný, popř. rub nesmaltovaný se státním znakem a iniciálami státu, oboustranně ražené medaile, místo kříže se objevuje pěticípá hvězda, apod.).

Novým prvkem byl v roce 1973 založený Řád Vítězného února (autor Malejovský), jeho rub je hladký, což lze považovat již za ústup od tradičního ztvárnění. Z tohoto důvodu se zdá nové výtvarné řešení Řádu republiky jako neopodstatněné a znamená necitlivý zásah do naši řádové soustavy.

Popis řádového odznaku:
Řád republiky má tvar rudého stříbrem rámovaného čtverce, jehož strana má 40 mm. Na střed nakoso položeného čtverce je umístěna zlacená modře lemovaná pěticípá hvězda s barevnám znakem ČSSR v pravidelném pětiúhelníků.
Mezi cípy hvězdy jsou zlacené lipové trojlístky. Hvězda je podložena deseti stříbrnými paprsky s useknutými hroty, z nichž čtyři horní a čtyři dolní přesahuji okraj odznaku. V rudé ploše jsou úzké stříbrné mezipaprsky. Horní roh čtverce je spojen lichoběžníkovým stříbrným ouškem s tmavomodrou 38 mm širokou průvlečnou stuhou, na jejíž dolní části je kovový zlacený vlys z deseti lipových lístků. Nad vlysem je vodorovný bílý a červený proužek. Rub čtverce je hladký s vyrytým matričním číslem.

Autor řádu J. Malejovský.

Výhrady proti tomuto výtvarnému pojetí bych shrnul následovně:
1. stuha je řešena zcela neobvykle horizontálně.
2. atypický závěs nemůže vyvážit nepoměr mezi objemem stuhy a odznaku, spíše jej prohlubuje.
3. Ve faleristice výjimečné použití kosočtverce (mj. i pro jeho primární symbolický význam – ženy – archeologicky doložený již z doby bronzové, doposud jsem se setkal s kosočtvercem u siamského Řádu Ramy a náprsní hvězdy ruského Svatojířského řádu, pak můžeme jmenovat novodobé odznaky absolvent vysokých vojenských škol SSSR a pod jeho vlivem i ČSSR i MLR).
4. pojetí československého státního znaku, které neodpovídá Zásadám pro používání státního znaku ČSSR, které byly přijaty federální vládou dne 5. 5. 1975 – (není dodržen stanovený tvar pavézy, správná rozměrová relace hvězdy v horní části pavézy a umístění štítku na hrudi heraldického lva).
5. hladký rub řádového odznaku.

Na závěr konstatuji, že ač mám osobně rád moderní výtvarné pojetí, experimenty, přesto zde nebylo namístě a rušivě zasáhlo byť do nedlouhých tradic československé faleristiky. Domnívám se, že tudy cesta nemůže vést. protože s ohledem na světovou faleristiku zde ani nevede.

Poznámka:
Uveřejněno ve Sběratelských zprávách České numismatické společnosti – pobočka Hradec králové číslo 59.



Měřička, Václav: Československá vyznamenání. Č. 4. Hradec Králové, ČNS 1974.
Pulec, Vladivoj: Československá státní vyznamenání, státní čestná uznání a ceny. Praha, SNTL 1980.