Ordem Militar de Sant Iago de Espada-Vojenský řád Sv. Jakuba

[Altmann]

Vojenský řád Sv. Jakuba z meče
(Ordem Militar de Sant Iago de Espada)


Řád Svatého Jakuba z meče přišel do Portugalska ze severní části poloostrova a počátky tohoto řádu je třeba hledat v kraji zvaném Galicie.

Apoštol Jakub Starší nebo přesněji Větší, bratr apoštola Jana, byl podle skutku apoštolských prvním apoštolem, který zemřel mučednickou smrti. Herodes Agripa I., chtěje se zalíbit Židům, dal Jakuba stít roku 42 po Kristu. Meč, kterým byl apoštol stať, se stal atributem tohoto světce. Podle tradice bylo tělo Svatého Jakuba pohřbeno nejdříve v Jeruzalemě, odtud se dostalo do Saragossy, po vpádu Arabů na Iberský poloostrov bylo uschováno a znovu nalezeno roku 840 v Galicii v jeskyni. Na místě byl vystavěn chrám k poctě Sv. Jakuba a brzy kolem vznikla osada, jejíž jméno je odvozeno od světcova jména SANTIAGO DE COMPOSTELA, kde přívlastek znamená pole, nebo místo pohřebního kamene, či náhrobku. Dnes toto místo, které je živým městem biskupa je jedním z nejslavnějších poutních míst na světě, protože Sv. Jakub se stal patronem Španělska a Portugalska a přeneseně mnoha míst v Latinské Americe.

Rytířský řád Sv. Jakuba z meče byl založen roku 1170 leonským králem Ferdinandem II. A je úzce spjat s uvedeným poutním místem, protože jeho úkolem bylo chránit na cestách poutníky spěchajícími ke hrobu apoštolovu.

Podobně jako u řádu Sv. Benedikta z Avis, i zde došlo k separaci na větev španělskou a portugalskou, což potvrdil svou bulou roku 1288 papež Mikuláš IV., r. 1320 papež Jan XXII. poskytl portugalské větvi autonomii, ovšem absolutní nezávislost byla uznaná Svatou stolici až v roce 1440 a potvrzena bulou Mikuláše V. roku 1452. Jak je vidět, i cesta určitého řádu k nezávislosti není vždy rychlá a snadná. Je otázkou do jaké míry zde šlo i o problém politický, protože po osamostatnění portugalské části řádu se jeho řízení ujal časem sám portugalský král. Řádový převor, který vykonával v Pamele i biskupskou jurisdikci, se potom domohl významného postavení mezi hodnostáři královského dvora.

Znakem řádu byl červený někdy fialový mečový kříž.

[Altmann]

Vojenský řád Jakuba z meče má název „Vojenský“ jako pouhou připomínku historického vzniku tohoto řádu a potom zde u tohoto řádu se stává jeho přídomek „MILITAR“ přímo anachronismem. Řád je totiž určen jen jako odměna za zásluhy na poli literárním, vědeckém a uměleckém a tento charakter mu byl již přiřazen při řádových reformách v XIX století. Proto také navrhování na vyznamenání spadá do resortu ministra národní výchovy a ministra pro zámoří. Aby nebylo pochyb o určení tohoto řádu, tak má jako jediný z uváděných historických řádů insignii doprovázenou nápisem CIENCIAS, LETRAS E ARTES (Věda, literatura a umění).

Ze západoevropských záslužných řádů je tomuto řádu nejvíce svým určením podoben francouzský řád Za vědu a umění. Insignie je zde opět inspirovaná historickým křížem řádu Svatého Jakuba, což byl červený kříž se třemi rameny liliovitě zakončenými a dolním ramenem vybíhajícím v čepel meče. Současná insignie je tvořená karmínově smaltovaným křížem uvedeného tvaru, který je podložen palmovými ratolestmi zeleně smaltovanými s bílou páskou, na niž je zlatými písmeny deviza řádu. Kříž je zavěšen na věnci vavřínových ratolestí zelených. Barva stuhy je fialová.

Popis a rozdělení řádu:

Rytíř: Kříž je velikosti 22 x 30 mm zavěšen na věnci velikosti 20 x 14mm. Stuha je 30 mm široká se zlacenou sponou. Důstojník: Kříž je totožný se stupněm rytíř, ale s rozetou upevněnou na sponě.
Komander: Nemá náhrdelní dekoraci, ale pouze nosí řádovou hvězdu. Tato hvězda je paprskovitá o průměru 70 mm. Uprostřed je medailon, který v centru v bílém poli má barevně smaltovaný řádový kříž s palmovými ratolestmi, bílé pole je v červeném mezikruží, v němž je zlatá řádová deviza řádu a konečně celý medailon je obtočen prstencem ze zlacených vavřínových lístků. Paprsky hvězdy jsou stříbrné.
Velkodůstojník: Nemá, právě tak jako komader náhrdelní dekoraci, ale nosí jen náprsní hvězdu, která je v tomto stupni celá pozlacená.
Velkokříž: Široká stuha (velkostuha) se nosí z pravého ramene k levému boku, kde je připevněn řádový kříž o velikosti 65 x 50 mm.

Náprsní hvězda je stejná jako u stupně velkodůstojník(celozlatá) Řád Sv. Jakuba z meče má jednu zvláštnost oproti předchozím dvěma historickým řádům. Zachovalo se totiž u tohoto řádu nošení řádového řetězu všemi příslušníky řádu. Všichni příslušníci řádu, řádového společenství mají totiž právo nosit při slavnostních příležitostech řádový řetěz, který se skládá z vavřínových věnečků o průměru 20 mm a řádových křížů, velikosti 22 x 30 mm spojených jednoduchým řetízkovým článkem a na tomto řetězu je potom zavěšena větší insignie s křížem velkým 65 x 50 mm převýšeným vavřínovým věncem rozměru 33 x 30 mm. Vše je barevně smaltováno v příslušných barvách a provedeno ve stříbře pro rytíře a v pozlaceném kovu pro ostatní řádové stupně. Vedle těchto řetězů existuje ještě velkořetěz (Grande-colar) určený jako vyznamenání pro hlavy států. Tento řetěz je zlatý zdvojený a proložený zlatými lasturami velikosti 30 x 30 mm, kde závěrečná je veliká 35 x 35 mm doprovázená dvěmi delfíny. Na tomto závěrečném článku je zavěšená řádová insignie, ale zde jiné formy, jiného tvaru. Svatojakubský meč je v tomto případě jen prostý, bez dalších atributů a je fialově smaltovaný. Je obtočený oválně věncem ze zlatých vavřínových lístků tak, že velikost řádového klenotu je 52 x 65 mm. Tento oválný znak je zavěšen na zlatém vavřínovém věnci vel. 25 x 32 mm, který je napojen na závěrečný článek řetězu. Použití lastur v této kolaně má být připomínkou středoevropského zvyku, kdy si poutníci vykonavše cestu k hrobu světcově přišívali na své roucho lasturku jako znamení svého poslání.

Literatura: Ordens Honorifica Portuguesas,Imprensa Nacionál de Lisboa,1968