Знак об окончании школы прапорщиков

[Altmann]

Školy pro praporčíky 1914 – 1917
Знак об окончании школы прапорщиков

V době Velké války 1914 – 1918, především pro rychlé doplnění důstojníků na základní funkce velitelů čet bylo v celém Rusko založeno zhruba na 144 specializovaných škol, které měli za úkol ve zkráceném termínu, připravit a doplnit frontové jednotky vycvičenými vojáky, mladými veliteli, kteří by mohli (snad) nahradit své padlé kamarády.

Odznaky dělíme na dvě základní skupiny:

Školy pro praporčíky pěchoty, kteří ve zkráceném výcvikovém kurzu přicházeli na frontu s nadšením a snahou získat řád sv. Jiří.

Školy pro praporčíky, kdy dle civilní odbornosti je možno studenty specializovaných civilních škol rychle přecvičit a předurčit např. na technické, zásobovací, zdravotnické a jiné funkce, které mají vazbu na jejich dosažené akademické vzdělání. Např. studenti stavebních škol k ženijním jednotkám. Z mediků se stávají lékaři z mladičkých inženýrů technici atd.


Odznaky určené pro studenty – praporčíky pěchoty mají ve většině případu tvar rovnoramenného kříže, který může být smaltovaný nebo jen částečně smaltovaný a který má mezi rameny kříže vloženy zkřížené meče ostřím nahoru. Ve středu kříže je položený černý dvouhlavý korunovaný orel státního znaku. Ve většině případů má orel na srdečním štítku počáteční písmena názvu konkrétní školy. Nad tímto orlem na ploše horního ramene kříže je malý monogram cara Nikolaje II. Na spodním rameni kříže je malá epoleta praporčíka ruské armády. Existuji však praporčické školy i jiného typu, které se pokusíme představit.

Dalším zajímavým faktem je udělování odznaků v období po tak zvané únorové revoluci. Tuto krátkou historickou epochu až do bolševického převratu nazýváme Prozatímní vláda 1917. Odznaky z tohoto období nemají státní znak převýšený carskou korunkou a orel má zcela jinou podobu (viz obrázky), odznaky jsou doplněny rudou barvou a většinou nesou letopočet 1917.


Jednotlivé fronty měli své vlastní praporčícké školy, ale také existovali specializované školy podle druhů zbraní (ženisté, dělostřelci, pěchota, námořní atd.). Pro doplnění kozáckých jednotek jsou zřízený kozácké školy, které zřizuje ataman vojska kozáckého.


Tato myšlenka stála tisíce životů ruské inteligence, kdy především mladí gymnazisté v pěších jednotkách nedostatečně vycvičeni umírali nesmyslnou, byť hrdinnou smrti v Kerenského ofenzivě 1917, ale později smrti chrabrých v bojích proti bolševismu případně smrtí chrabrých pod rudými prapory bolševiků.




Originály těchto odznaků jsou mezi sběrateli hledané a lze je považovat za vzácné. V současném Rusku se nabízejí jako novoděl, mnohdy vyrobený ze stříbra a porytrý kvalitním tvrdým smaltem.


Literatura:
АNДОЛЕНКО, Сергей. Нагрудные знаки русской армии. Париж : Панаис,
1966.328 c.
ANDOLENKO, Serge; WERLICH, Robert. Badges of Imperial Russia. First edition. Washington, D. C. : Quarker Press, 1972. 212 s.

[Altmann]

V této části si představíme odznaky určené pro vysokoškolsky vzdělané mladé vojáky. V mnohých případech se však dobrovolně hlásili i mladí vlastenci, kteří své vysokoškolské vzdělání nestačili ukončit, ale měli předpoklady po odborné stránce plnit základní funkce logistiky

I když jsme platnost těchto odznaku ukončili rokem 1917, kdy po vítězství ruských bolševiků dochází k rozvratu občanské společnosti, odznaky všech typů praporčických škol bylo možnost nosit ještě v roce 1922, jak nám dokládají dobové portréty. Z odznaku však mizí vše, co připomíná dobu před revolucí. Je však zajímavé, že dlouho po ukončení občanské války se zde stále připravují mladí sovětští velitelé.

Základem těchto odznaku je klasický odznak absolventa ruské vysoké školy.


Poznámka:

Většina z nás zná film "Doktor Živago" a právě zde mladý lékař v uniformě praporčíka carské armády má hodnost a zařazení dle civilní profese.

[Altmann]

Odznak

[Altmann]

Знак об окончании 2-й Омской школы прапорщиков пехоты

Mezi zajímavé odznaky, patří i odznak, který byl založen před rokem 1917 a odznak je tvarově netypický. Jde o odznak Omské školy pro praporčíky z roku 1916
Rozměr 40,5 x 28,5 mm
Hmotnost 9,46 g
Odznak je na uniformu upevněn pomocí spony.


Zatímco stále připravoval plány budoucího nepřátelství, ruský generální štáb již v březnu 1912 navrhl vedle stávajících vojenských škol zřídit speciální školy pro praporčíky pro zrychlený výcvik nižších důstojníků během války.
A již 18. září 1914 bylo rozhodnuto o vytvoření šesti takových škol - čtyři byly otevřeny záložními pěchotními brigádami na okraji Petrohradu v Oranienbaumu a každá po jedné - v Moskvě a Kyjevě.
Přijímání do těchto škol začalo 1. října 1914 a původně byly považovány za dočasné opatření pouze pro jedno propuštění podporučíků.
Ztráty juniorských velitelů na frontě však rostly a dočasné školy se rychle staly trvalými. V prosinci byly zřízeny čtyři nové školy. Zpočátku se jim říkalo „Školy pro zrychlený výcvik důstojníků záložních pěších brigád“ a v červnu 1915 se jim říkalo „Školy pro výcvik pěších důstojníků“.
Bylo to v roce 1915, kdy v Rusku došlo k nejzávažnější vojenské krizi, kdy na frontě byl velmi nedostatek pušek, granátů a nižších důstojníků. Pušky se poté začaly masivně kupovat v zahraničí a podporučíci byli cvičeni ve spěšně vytvořené síti důstojnických škol.
Pokud do začátku roku 1915 existovalo 10 takových vzdělávacích institucí, pak do konce roku jich bylo už 32. Na začátku roku 1916 byly vytvořeny další 4 nové školy.