Jugoslávský řád Svobody -Orden Slobode
Napísal: Sob Feb 28, 2015 6:59 amJugoslávský řád Svobody
Orden Slobode
Národní a osvobozovací válka jugoslávských partyzánů se promítla i do soustavy nových jugoslávských vyznamenání.
Potřeba ocenit statečnost a bojové nasazení vojáků partyzánských jednotek si uvědomoval i Josip Broz.-Tito. První zmínku o této problematice nacházíme již v Rozkazu vrchního velitele Národně osvobozenecké armády (NOV) ze dne 15. srpna 1943. Na základě tohoto rozkazu jsou založeny první řády a medaile.
Řád Národního hrdiny
Řád Partyzánské hvězdy ve třech třídách
Řád Národního osvobození
Řád Bratrství a jednoty
Řád Za statečnost
Řád Za statečnost + medaile Za statečnost.
V této nelehké době však Tito uvažoval i o založení nejvyššího řádu Za svobodu. Existuje na stroji psaný dokument, který je dokladem toho záměru.
K vlastnímu oficiálnímu založení však dochází až 14. listopadu 1945. Zároveň je statutem určeno, že jde o nejvyšší vojenské vyznamenání, které lze udělit jen velitelům vyšších vojenských celků, a to za prokazatelné vítězství či za zásluhy na porážce nepřítele.
Statut ze dne 7. listopadu 1957 popisuje řád následovně:
Řád SVOBODY má tvar rovnoramenné pěticípé hvězdy o průměru 68 mm. Přední strana je zdobena drahými kameny (rubíny a brilianty). Střed této hvězdy je tvořen briliantem o průměru 6 mm a tento střední briliantový medailon je obklopen rubíny. Na ploše řádové hvězdy je umístěno pět zkřížených mečů, které symbolizují jednotlivé republiky Jugoslávie. Meče procházejí pod středovým medailonem. Plocha hvězdy je tvořena rubíny. Okraj hvězdy (3 mm)je tvořen rámováním (fasetováním) drobnými brilianty.
Mezi rameny vlastní hvězdy jsou vloženy další paprsky, které tvoří menší hvězdu a i tyto paprsky jsou pokryty rubíny.
Řád je nošen jako řádová hvězda, tedy bez stuhy. K oděvu se upevňuje pomocí šroubu s maticí. K tomuto řádu byla vyrobena i miniatura, která má svoji stužku k nošení na smokingu, případně jiném druhu oděvu. Na služebním stejnokroji je nošena jen malá řádová spona (ordenspange). Tato malá stužka je červená se stříbrnými, tkanými proužky při okrajích.
Řád nezapírá svoji inspiraci sovětským řádem VÍTĚZSTVÍ. Jde jednak o hmotnou cenu vlastního materiálu, ale i podmínky stanovené pro udílení tohoto mimořádného vyznamenání.
Předsednictvo Národní skupštiny (parlamentu) předalo první řád SVOBODY maršálovi Jugoslávie Josipu Brozu – Titovi v listopadu 1947.
V roce 1951 obdržel řád Svobody Koča POPOVIČ, velitel 1. proletářské brigády, později ministr zahraničí.
Třetí řád byl v témže roce udělen generálu Jugoslávské armády Ivanu GOŠNJAKOVI.
V roce 1973 byli tímto vysokým řádem vyznamenání další dva velitelé z období osvobozovacích bojů z let 1941-1945.
Armádní velitel:
Peko DAPČEVIČ
Kosta NAD
Prezident SFRJ v červenci roku 1956 předal tento vysoký řád maršálovi Sovětského svazu G. K. Žukovu. Při příležitosti 70. narozenin obdržel řád Svobody L. I. Brežněv.
Autorem návrhu této překrásné řádové hvězdy je Antun Augustinčič akademik a sochař ze Záhřebu. Zachoval se dopis řádové kanceláře A. Augutinčiču ze dne 8. dubna roku 1949.
První tři exempláře řádu vyrobil v roce 1946 klenotník Stojan Oreščanin u Bělehradu.
Nositelé řádu ( převzato od srbských kolegů )
Nosioci ovog odlikovanja
SFRJ
Josip Broz Tito, odlikovan 28. novembra 1947. godine.
Ivan Gošnjak, odlikovan 1951. godine.
Peko Dapčević, odlikovan 1951. godine.
Kosta Nađ, odlikovan 1973. godine.
Koča Popović, odlikovan 1973. godine.
SSSR
Georgij Žukov, odlikovan 1956. godine.
Leonid Brežnjev, odlikovan 1976. godine.
SRJ
Dragoljub Ojdanić, odlikovan 16. juna 1999. godine.
Nebojša Pavković, odlikovan 16. juna 1999. godine.
Toto povídání o řádu Svobody jsem si dovolil vložit na naše stránky jako důkaz toho, že statečnosti Srbu si osobně vážím a bombardování Bělehradu, které tak hloupě nazval bývalý český prezident Havel termínem "Humanitární bombardování" jsem odsoudil a odsuzuji"
http://sh.wikipedia.org/wiki/Peko_Dap%C4%8Devi%C4%87
Literatura:
Stojan Rudež: Odlikovanja Socialističke Federativne republike Jugoslavije.
Orden Slobode
Národní a osvobozovací válka jugoslávských partyzánů se promítla i do soustavy nových jugoslávských vyznamenání.
Potřeba ocenit statečnost a bojové nasazení vojáků partyzánských jednotek si uvědomoval i Josip Broz.-Tito. První zmínku o této problematice nacházíme již v Rozkazu vrchního velitele Národně osvobozenecké armády (NOV) ze dne 15. srpna 1943. Na základě tohoto rozkazu jsou založeny první řády a medaile.
Řád Národního hrdiny
Řád Partyzánské hvězdy ve třech třídách
Řád Národního osvobození
Řád Bratrství a jednoty
Řád Za statečnost
Řád Za statečnost + medaile Za statečnost.
V této nelehké době však Tito uvažoval i o založení nejvyššího řádu Za svobodu. Existuje na stroji psaný dokument, který je dokladem toho záměru.
K vlastnímu oficiálnímu založení však dochází až 14. listopadu 1945. Zároveň je statutem určeno, že jde o nejvyšší vojenské vyznamenání, které lze udělit jen velitelům vyšších vojenských celků, a to za prokazatelné vítězství či za zásluhy na porážce nepřítele.
Statut ze dne 7. listopadu 1957 popisuje řád následovně:
Řád SVOBODY má tvar rovnoramenné pěticípé hvězdy o průměru 68 mm. Přední strana je zdobena drahými kameny (rubíny a brilianty). Střed této hvězdy je tvořen briliantem o průměru 6 mm a tento střední briliantový medailon je obklopen rubíny. Na ploše řádové hvězdy je umístěno pět zkřížených mečů, které symbolizují jednotlivé republiky Jugoslávie. Meče procházejí pod středovým medailonem. Plocha hvězdy je tvořena rubíny. Okraj hvězdy (3 mm)je tvořen rámováním (fasetováním) drobnými brilianty.
Mezi rameny vlastní hvězdy jsou vloženy další paprsky, které tvoří menší hvězdu a i tyto paprsky jsou pokryty rubíny.
Řád je nošen jako řádová hvězda, tedy bez stuhy. K oděvu se upevňuje pomocí šroubu s maticí. K tomuto řádu byla vyrobena i miniatura, která má svoji stužku k nošení na smokingu, případně jiném druhu oděvu. Na služebním stejnokroji je nošena jen malá řádová spona (ordenspange). Tato malá stužka je červená se stříbrnými, tkanými proužky při okrajích.
Řád nezapírá svoji inspiraci sovětským řádem VÍTĚZSTVÍ. Jde jednak o hmotnou cenu vlastního materiálu, ale i podmínky stanovené pro udílení tohoto mimořádného vyznamenání.
Předsednictvo Národní skupštiny (parlamentu) předalo první řád SVOBODY maršálovi Jugoslávie Josipu Brozu – Titovi v listopadu 1947.
V roce 1951 obdržel řád Svobody Koča POPOVIČ, velitel 1. proletářské brigády, později ministr zahraničí.
Třetí řád byl v témže roce udělen generálu Jugoslávské armády Ivanu GOŠNJAKOVI.
V roce 1973 byli tímto vysokým řádem vyznamenání další dva velitelé z období osvobozovacích bojů z let 1941-1945.
Armádní velitel:
Peko DAPČEVIČ
Kosta NAD
Prezident SFRJ v červenci roku 1956 předal tento vysoký řád maršálovi Sovětského svazu G. K. Žukovu. Při příležitosti 70. narozenin obdržel řád Svobody L. I. Brežněv.
Autorem návrhu této překrásné řádové hvězdy je Antun Augustinčič akademik a sochař ze Záhřebu. Zachoval se dopis řádové kanceláře A. Augutinčiču ze dne 8. dubna roku 1949.
První tři exempláře řádu vyrobil v roce 1946 klenotník Stojan Oreščanin u Bělehradu.
Nositelé řádu ( převzato od srbských kolegů )
Nosioci ovog odlikovanja
SFRJ
Josip Broz Tito, odlikovan 28. novembra 1947. godine.
Ivan Gošnjak, odlikovan 1951. godine.
Peko Dapčević, odlikovan 1951. godine.
Kosta Nađ, odlikovan 1973. godine.
Koča Popović, odlikovan 1973. godine.
SSSR
Georgij Žukov, odlikovan 1956. godine.
Leonid Brežnjev, odlikovan 1976. godine.
SRJ
Dragoljub Ojdanić, odlikovan 16. juna 1999. godine.
Nebojša Pavković, odlikovan 16. juna 1999. godine.
Toto povídání o řádu Svobody jsem si dovolil vložit na naše stránky jako důkaz toho, že statečnosti Srbu si osobně vážím a bombardování Bělehradu, které tak hloupě nazval bývalý český prezident Havel termínem "Humanitární bombardování" jsem odsoudil a odsuzuji"
http://sh.wikipedia.org/wiki/Peko_Dap%C4%8Devi%C4%87
Literatura:
Stojan Rudež: Odlikovanja Socialističke Federativne republike Jugoslavije.